Pomocné vědy historické

Bakalářské studium v prezenční formě.

Program je možné studovat jednooborově nebo v kombinaci s jiným programem.

Termíny přihlášek Fakultní termíny

Co se naučíte

Co vlastně jsou pomocné vědy historické? Pokud si snad někdo myslí, že jde o nějaký méněcenný apendix historie, je na hlubokém omylu. Historické poznání se totiž neobejde bez několika tradičních disciplín zaměřených na rozbor a zpřístupňování písemných pramenů. Přestože tyto disciplíny představují základní nástroje pro studium starších dějin, ve studijním plánu historie jsou dnes zastoupeny jediným kurzem. Pokud se tedy zajímáte o starší české a evropské dějiny (asi do roku 1800), představují pomocné vědy historické vynikající doplněk nebo zajímavou alternativu ke studiu historie i dalších historických věd.

„Pomocné vědy historické - klíče k historickým pramenům.“

Co se u nás naučíte? Základem studia je čtyřsemestrální kurz paleografie, v němž se podrobně seznámíte s vývojem latinského písma od antiky po novověk a dokážete rozluštit i obtížně čitelné texty. V sérii kurzů diplomatiky poznáte vývoj úředních písemností od antiky až do raného novověku. Další pomocné vědy historické se zabývají historickým vývojem pečetí (sfragistika), erbů (heraldika), příbuzenských vztahů (genealogie), kalendáře (chronologie), měr a vah (metrologie), peněz (numismatika), rukopisných knih (kodikologie) a nápisových památek (epigrafika), abychom uvedli alespoň ty hlavní. Studijní program věnuje vyváženou pozornost všem uvedeným disciplínám v kontextu dějin středověku a raného novověku. Nedílnou součástí studia je intenzivní výuka latiny a němčiny coby jazyků, kterými je napsána podstatná část pramenů ke starším českým a středoevropským dějinám.

Během studia se můžete zapojit do řady výzkumných projektů Ústavu pomocných věd historických a archivnictví či absolvovat praxi v některé paměťové instituci. Využít můžete samozřejmě také bohaté nabídky studia nebo praxe v zahraničí (zejména v Rakousku, Německu, Itálii, Polsku a na Slovensku).

Jako absolventi budete připraveni pro analytickou práci se staršími písemnými prameny, což můžete využít jako odborní historikové, pracovníci archivů, muzeí, galerií nebo rukopisných oddělení knihoven. Vedle toho si osvojíte základy editorských dovedností, které můžete dále prohloubit v navazujícím magisterském studiu.

Je studium programu pro vás?

Pokud při návštěvách muzeí, hradů, zámků nebo kostelů pociťujete zvědavost, co je obsahem starobylých nápisů, co se píše na pergamenových listinách a v rukopisech a kdo se ukrývá za pestrými erby, pak vás studium pomocných věd historických jistě nezklame. Po jeho absolvování budete nejen schopni staré nápisy či listiny přečíst, ale práce s nimi se může stát vašim celoživotním posláním.

„Odjakživa jsem měla ráda dějiny. Zároveň jsem hledala obor, který by byl zaměřený i na praxi a práci s prameny. Jako studentka pomocných věd historických jsem si nemohla vybrat lépe.“

Martina Dvořáková Martina Dvořáková
studentka pomocných věd historických

Praxe

Součástí studijního programu je “třítýdenní praxe v paměťové instituci“, kterou můžete absolvovat v archivu, muzeu nebo historické knihovně. Praxi si můžete domluvit sami nebo využít nabídku partnerských pracovišť Ústavu pomocných věd historických a archivnictví. Podmínkou je, že se musí jednat o instituci spravující archivní, rukopisné, numismatické či jiné relevantní fondy a sbírky a že praktikant bude pracovat se starším materiálem (cca do roku 1800). Vedle toho je možné absolvovat volitelnou praxi v zahraniční paměťové instituci, kde lze opět využít zajímavou nabídku partnerských institucí.

Chcete vědět víc?

https://archivnictvi.phil.muni.cz/pro-uchazece/bakalarske-studium

Uplatnění absolventů

Jako absolventi budete schopni provést spolehlivý přepis, dataci a rozbor středověkých a raně novověkých písemných pramenů. Budete se také důkladně orientovat v problematice jednotlivých pomocných věd historických v kontextu dějin středověku a raného novověku.

Studium vás připraví pro práci na vybraných pozicích v archivech, muzeích, galeriích či knihovnách, a to především při správě a zpracování historických fondů a sbírek. Na těchto pozicích se však předpokládá, že budete pokračovat i v navazujícím magisterském studiu.

Vše, co se během studia naučíte, jako například schopnost kritické analýzy pramenů nebo aktivní znalost němčiny, můžete uplatnit i v řadě dalších zaměstnání mimo oblast historických věd. Například ve státní správě a samosprávě, publicistice nebo cestovním ruchu

Podmínky přijetí

Kritérium pro přijetí ke studiu představují výsledky ústní oborové zkoušky. Uchazeči mohou být přijati také na základě dalších kritérií, viz Přijetí bez přijímací zkoušky. K výsledkům Národních srovnávacích zkoušek SCIO se na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity nepřihlíží.

E-přihlášky ke studiu podávejte od 1. 11. 2021 do 28. 2. 2022.
Oborové zkoušky se konají od 22. 4. do 25. 4. 2022.
Termín konání zkoušky bude uveden v elektronické pozvánce ke zkoušce, která bude vložena do e-přihlášky. Papírové pozvánky fakulta uchazečům nezasílá. Uchazeči, kteří se ve sdruženém studiu hlásí do hlavního a vedlejšího plánu, musí splnit podmínky přijetí do obou těchto plánů.

Test studijních předpokladů (TSP)

Pro přijetí ke studiu tohoto programu není třeba skládat TSP.

Oborová zkouška

Tato zkouška ověřuje znalosti uchazečů v daném oboru. Má podobu ústního pohovoru o délce cca 20 minut.
Základní popis zkoušky:
V první části ústní zkoušky uchazeči odpoví na 10 otázek z oblasti historie v rozsahu středoškolského učiva. Druhou částí zkoušky je motivační pohovor sestávající ze dvou motivačních otázek.

Přijetí bez přijímací zkoušky

Prominutí přijímací zkoušky je možné na základě splnění alespoň jednoho z následujících kritérií:
  1. předložených úředně ověřených potvrzení o účasti v celostátním kole SOČ v oboru historie a dějepisné olympiádě;
  2. středoškolského prospěchu z profilových předmětů český (slovenský) jazyk, dějepis, latina nebo německý jazyk, základy společenských věd/ občanská nauka.
O prominutí přijímací zkoušky na základě prospěchu mohou požádat uchazeči, kteří z každého ze čtyř profilových předmětů dosáhli průměrného prospěchu nejvýše do 1,5 (včetně). Celkový průměr ze všech předmětů se nebere v úvahu. Semináře z jednotlivých předmětů se nezohledňují.
Při výpočtu průměru se berou v úvahu známky z posledních čtyř ročníků takto: z posledního ročníku se započítává pololetní vysvědčení, z předcházejících tří ročníků vysvědčení závěrečná. Současně se požaduje, aby uchazeči studovali každý z vybraných profilových předmětů na střední škole v posledních čtyřech ročnících alespoň po dobu dvou let.
Středoškolský prospěch můžete doložit jedním z následujících způsobů:
  1. vepište prospěch do tabulky v e-přihlášce, tabulku vytiskněte a nechte potvrdit střední školou ( Jak vytisknout a potvrdit prospěch z e-přihlášky: návod );
  2. do e-přihlášky vložte katalogový list potvrzený střední školou;
  3. do e-přihlášky vložte úředně ověřená vysvědčení z posledních čtyř ročníků střední školy; úřední ověření získáte například na pobočkách České pošty označených Czech POINT, na městském úřadě či u notáře.
Podklady pro prominutí zkoušky vkládejte v podobě skenů spolu s vyplněnou Žádostí o prominutí přijímací zkoušky přímo do e-přihlášky do rubriky Žádost o prominutí přijímací zkoušky nejpozději do 28. 2. 2022.

Kritéria hodnocení

  • Celkový počet bodů v oborové zkoušce: 100
  • Hranice pro prospěch v oborové zkoušce: 50

Doporučená literatura

  • Popelka, Miroslav. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy - Pravěk a starověk. Praha : SPN, 2001.
  • Čornej, Petr. Dějepis 2 pro gymnázia a střední školy - Středověk a raný novověk. Praha : SPN, 2001.
  • Hlavačka, Milan. Dějepis 3 pro gymnázia a střední školy - Novověk. Praha : SPN, 2001.
  • Kuklík, Jan. Dějepis 4 pro gymnázia a střední školy - Nejnovější dějiny. Praha : SPN, 2002.


Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Možnosti studia

Jednooborové studium

Studium, ve kterém má student předem jasně definovaný seznam povinných předmětů. Ty si zpravidla doplní z široké nabídky povinně volitelných a volitelných předmětů. Vybranému vědnímu oboru se pak věnuje naplno.

Sdružené studium

V rámci sdruženého studia má uchazeč možnost věnovat hlavní část studia (120 kreditů) jednomu studijnímu programu, který si doplní dalším – tzv. vedlejším (60 kreditů). Student se zapisuje do studijního programu, ve kterém absolvuje hlavní studium, na vysokoškolském diplomu má potom programy uvedeny oba dva. Výjimkou jsou programy směřující k profesi učitele, kde jsou oba předměty studia rovnocenné a závěrečnou práci je možné psát v rámci libovolné aprobace.

Doporučené kombinace

Doporučené kombinace hlavních a vedlejších oborů v rámci sdruženého studia mívají zpravidla garantován vzájemný soulad rozvrhu, u ostatních kombinací tomu tak být nemusí. Studijní programy se dají kombinovat i napříč fakultami.

Kombinace s programy z Filozofické fakulty

Předměty – příklad průchodu studiem

Jak může vypadat vaše studium:

Jednooborové studium

Sdružené studium

Doporučené kombinace

Navazující studium

Informace o studiu

Zajišťuje Filozofická fakulta
Typ studia bakalářský
Forma prezenční ano
kombinovaná ne
Možnosti studia jednooborově ano
jednooborově se specializací ne
v kombinaci s jiným programem ano
Doba studia 3 roky
Vyučovací jazyk čeština
Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Váháte?
Máte otázku?

Nechte si poradit v diskusním fóru Masarykovy univerzity

Diskusní fórum MUNI


Nebo nám pošlete e-mail na

Zajímá vás obsah a podmínky studia programu Pomocné vědy historické? Zeptejte se přímo konzultanta programu:

doc. PhDr. Dalibor Havel, Ph.D.

Konzultant programu

e‑mail:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.