„Sudetská karta“ ovlivnila první přímou volbu prezidenta. Dezinformační kampaně můžeme čekat i nyní, říká Štěpán Mikula

20. 1. 2023 Jana Sosnová


Štěpán Mikula na Ekonomicko-správní fakulě MU | Foto: Peter Mikuš

V roce 2013 to byli Sudetští Němci, o pět let později migranti. V obou dosavadních prezidentských volbách hrály významnou roli dezinformace a fake news. Ovlivní také aktuální prezidentskou volbu? Podle Štěpána Mikuly z Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity a institutu SYRI, který se mezi dalšími tématy věnuje i výzkumu volebního chování, je to velmi pravděpodobné.

Je možné vysledovat propojení mezi tím, jaké dezinformace lidé sdílejí na sociálních sítích, a jejich skutečným volebním chováním?

Role dezinformací je aktuální a široce diskutované téma. V akademickém výzkumu se snažíme jít o krok dál a ukázat jejich vliv s vyšší mírou jistoty. Protože jsou volby anonymní, nedokážeme bohužel analyzovat propojení skutečného volebního chování s aktivitou na sociálních sítích.

Jakým způsobem jste tedy roli dezinformací a fake news zkoumali?

Výzkumníci se často pokouší simulovat volební chování v laboratorních experimentech. My jsme se však vydali jinou cestou. Některé specifické události nám umožňují vliv dezinformací na reálné volební chování studovat alespoň na agregované úrovni – říkáme jim takzvané přirozené experimenty. V našem výzkumu jsme se specificky zaměřili na volby z roku 2013 a na efekty vytažení takzvané „sudetské karty“. Naše výsledky ukázaly, že dezinformační kampaň může mít významný vliv, a to i v České republice.

Čím byla specifická dezinformační kampaň v roce 2013?

Dezinformační kampaň odstartovala po prvním kole prezidentské volby, z něhož nečekaně postoupil Karel Schwarzenberg. Jejím ztělesněním se stal především nechvalně známý inzerát „Nevolte Karla Schwarzenberga“, který se mezi prvním a druhým kolem objevil v Blesku. Vznikl tak jedinečný přirozený experiment, který nám umožnil srovnat volební chování ovlivněné a neovlivněné dezinformační kampaní na omezené ploše dvou týdnů. Výsledky výzkumu ukazují, že Miloši Zemanovi skutečně pomohla k vítězství. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se tehdy jednalo o rozhodující moment prezidentských voleb.

Můžeme očekávat, že fake news a dezinformace ovlivní i letošní prezidentskou volbu?

Kandidáti určitě přizpůsobí své kampaně tak, aby co nejvíce zvýšili své šance na vítězství. Pokud mohou dezinformační kampaně zvýšit volební podporu, a my víme, že mohou, potom lze očekávat, že se k nim minimálně někteří kandidáti uchýlí. Na druhou stranu pro určitou skupinu voličů může být přitažlivá i strategie odmítnutí dezinformací. Pravděpodobnost cíleného využívání fake news samozřejmě mohou ovlivnit i osobnostní rysy kandidátů. Víme například, že jeden z kandidátů v druhém kole současné prezidentské volby již v minulosti svůj vztah k pravdě jasně vyjádřil.

Je nějaká část populace, která více podléhá dezinformačním kampaním?

Výzkumy vlivu dezinformačních kampaní obvykle zohledňují rozdílné působení fake news na různé skupiny obyvatel. Tuto strategii jsme použili i v analýze voleb z roku 2013. Téma Sudet, poválečného vyhnání Němců a Benešových dekretů se tehdy vynořilo v televizní debatě mezi Karlem Schwarzenbergem a Milošem Zemanem. Jednou z rozšiřovaných interpretací výroků Karla Schwarzenberga bylo i to, že se chystá vracet konfiskované majetky. Jakkoli bylo něco takového právně i politicky nemyslitelné, mohlo to vzbudit obavy mezi jejich současnými majiteli. Dlouho odkládané přijetí církevních restitucí, které dotvářelo kontext volby v roce 2013, je mohlo ještě posílit. Ve výzkumu ukazujeme, že v obcích s vyšším počtem vlastníků nemovitostí zabavených po konci 2. světové války klesala mezi koly prezidentské volby podpora Karla Schwarzenberga, a naopak rostla podpora Miloše Zemana.

V čem je to překvapivé?

Tento výsledek možná není překvapivý na první pohled, ale je zajímavý zejména z akademického hlediska. Specifická situace roku 2013 nám totiž umožnila identifikovat kauzální efekt dezinformační kampaně na reálné volební chování. Něco takového je v odborné literatuře stále velmi vzácné.

Region bývalých Sudet vstupuje do diskusí i v kontextu aktuálně probíhající prezidentské volby. Nejen na sociálních sítích můžeme najít nejrůznější analýzy, které spojují podporu Andreje Babiše v prvním kole prezidentské volby s oblastí historických Sudet. Jsou pohraniční regiony skutečně „jiné“?

Prostorová souvislost je zřejmá, byl bych ale opatrný s její interpretací. V prvním kole prezidentské volby v bývalých Sudetech získal větší volební podporu, tedy podíl hlasů na občanech s hlasovacím právem, Andrej Babiš. Petr Pavel naopak ztrácel. Klíčová je ale otázka, co toto pozorování vysvětluje.

Volební podpora Andreje Babiše
Volební podpora Petra Pavla
Volební podpora v Sudetech a vnitřních regionech ČR

Z dat vyplývá, že se oblast historických Sudet odlišuje například v míře vzdělání a v dalších socioekonomických faktorech. Srovnáme-li volební podporu obou kandidátů na úrovni obcí a městských částí se vzděláním tamní populace, je jasně patrné, že lidé s vyšším vzděláním spíše podporovali Petra Pavla. Ti s nižším vzděláním Andreje Babiše. Tento vztah je ale stejný i v ostatních regionech České republiky.

Volební podpora a vzdělání v obcích a městských částech

A co nám o oblasti historických Sudet říkají takzvaná „měkká“ data?

Naše analýza „měkkých“ dat z dotazníkových šetření ukázala, že se lidé žijící v bývalých Sudetech v průměru neodlišují od ostatních obyvatel České republiky. Jejich prosociální chování a struktura hodnot je v podstatě stejná. Naproti tomu ale mívají nižší takzvaný sociální kapitál, tedy menší a slabší síť sociálních vztahů se svými sousedy. Vyšší podporu kandidátů, kteří se vymezují vůči systému, by také mohla vysvětlovat rozdílná úroveň důvěry ve státní instituce. Pro spolehlivé testování této hypotézy však nemáme dostatek dat.

Jakou roli hraje specifická historie regionu historických Sudet?

„Jinakost“ bývalých Sudet je skutečně dědictvím historických událostí, tedy vyhnání etnických Němců a následného osidlování regionu. Odborná literatura potvrzuje, že například míra vzdělání nebo migrační chování populace se skokově mění právě na hranici bývalých Sudet a nikde jinde.

Nižší vzdělanost je ale jenom kanálem, kterým historie ovlivňuje současnost. Dějiny nezměníme, ale musíme se zaměřit na to, jak fungují mechanismy, kterými ovlivňuje naši současnost. Jejich poznání nám umožní navrhovat efektivní politiky, které by mohly dlouhodobě opomíjeným periferním regionům účinně pomoci. Jedním z důsledků tohoto opomíjení může být i podoba naší současné politické scény.

Štěpán Mikula je výzkumník na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity a působí také v Národním institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI). Zaměřuje se na empirickou mikroekonomii, a zvláště na problematiku trhu práce a migrace. Věnuje se také výzkumu volebního chování.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.