Špatná kvalita ovzduší má významné ekonomické dopady na zdraví lidí. Tým vědců a vědkyň z ECON MUNI a centra RECETOX se od roku 2021 zabývá měřením kvality ovzduší v Brně. Do svého výzkumu zapojili i děti z několika základních škol. Na otázky odpovídají doktorka Dominika Tóthová, docent Vilém Pařil a doktor Ondřej Mikeš.
Jak si Brno stojí z hlediska kvality ovzduší?
VP: Brno se dlouhodobě zlepšuje. K hladinám znečišťujících látek, které doporučuje Světová zdravotnická organizace, ale vede ještě dlouhá cesta.
DT: Brno má obdobné problémy s kvalitou ovzduší jako jiná velká města v České republice. Mezi ty hlavní patří doprava, lokální topeniště a z krátkodobého hlediska také stavební činnost. Z ročního měření akreditovanými mobilními stanicemi vyplývá, že na monitorovacích místech pravděpodobně nedochází k překračování imisních limitů pro běžně měřené látky dle zákona o ochraně ovzduší. Potenciálně může docházet k překročení koncentrací imisního limitu pro benzo[a]pyren, a to zejména v okrajových městských částech s domky vytápěnými pevnými palivy.
OM: V případě dopravy působí problémy hlavně zácpy. Stále není dostavěný velký městský okruh a severojižní dálnice, které by zlepšily plynulost dopravy a tím i výrazně snížily emise.
Jaké ekonomické dopady může mít kvalita ovzduší na zdraví lidí?
DT: Špatná kvalita ovzduší může zvýšit výskyt respiračních onemocnění, jako jsou astma a bronchitida, nebo srdečních a cévních onemocnění. To může vést k nárůstu nákladů na léčbu a hospitalizace, které jsou buď hrazeny ze zdravotního pojištění a veřejných zdrojů, nebo si je lidé platí sami. Obyvatelé trpící těmito zdravotními problémy pak mají sníženou pracovní schopnost a klesá jejich produktivita, což může vést k nižšímu ekonomickému výkonu nejen jednotlivců, ale i firem. Lidé mohou také častěji chybět v práci nebo ji na delší dobu opustit, což může vést ke kolísání pracovní síly a potenciálním nákladům na náhradní zaměstnance a jejich zaškolování.
Kromě toho nesou lidé trpící zdravotními problémy způsobenými špatnou kvalitou ovzduší náklady v podobě ztraceného času, který by jinak mohli využít produktivněji, a také snížené kvality života kvůli nepohodlí a bolesti. Tyto náklady jsou sice těžko měřitelné a není možné je přesně vyčíslit, mají však reálný dopad na jednotlivce i společnost a zásadně ovlivňují celkový blahobyt.
Je lepší ovzduší na vesnici nebo ve městě?
VP: Často se může stát, že je ovzduší čistší ve městě. Je to způsobeno především hlavním zdrojem prachových částic v ovzduší, kterým jsou lokální topeniště, tedy způsob vytápění v domech a bytech. Právě v domech se často topí tuhými palivy, což významně znečišťuje ovzduší.
OM: Nejde ovšem paušalizovat tento rozdíl jednoduše na vesnice/město. Závisí na zdrojích elektřiny a vytápění, terénu krajiny a rozptylových podmínkách, ale také na zdrojích znečištění nacházejících se v blízkosti obcí. Některé vesnice nebo města mohou mít zkrátka méně výhodnou polohu a znečištění do nich může přicházet ze vzdálenějších zdrojů, nad kterými nemají kontrolu.
Co vás při výzkumu překvapilo?
VP: Překvapilo nás, že se kvalita ovzduší zlepšuje navzdory narůstající dopravní zátěži, což svědčí o účinnosti jednotlivých opatření v oblasti ekologizace dopravy. Tak trochu očekávaným překvapením pak byly výkyvy vybraných znečišťujících látek v lokalitách zahradních kolonií či zástavby z rodinných domů.
OM: V těchto oblastech je problém pálení suché trávy a listí na zahradách, kterému by měla věnovat pozornost všechna města včetně Brna.
S jakými výzvami jste se setkali?
VP: Největší výzvou pro nás bylo samotné měření v terénu. Z pohledu certifikovaného měření je náročný už jen samotný proces výběru vhodného dodavatele přístrojů, který zabral přibližně rok. Další rok pak probíhalo samotné měření. Obdobně tomu bylo i v případě malých měřicích přístrojů, tzv. personálních vzorkovačů, které jsme si nechali vyrobit pro potřeby výzkumu. Nosili je u sebe žáci a žákyně některých brněnských základních škol a pomohli nám tím sesbírat unikátní data o kvalitě ovzduší v různých částech Brna. Uskutečnili jsme také dotazníkové šetření ve výzkumné i kontrolní skupině. Šlo tedy o kombinovaný sběr několika vrstev primárních dat, což bylo logisticky a organizačně velmi náročné.
Jaká hlavní zjištění přinesl výzkum, do kterého se zapojily děti?
OM: Data potřebujeme ještě chvíli zpracovávat, protože jsou jedinečná z hlediska časoprostorového rozložení. Každé dítě mohlo být v jednu chvíli na nějakém místě, kde se věnovalo jedné aktivitě, za okamžik ale mohlo být někde úplně jinde a dělat jinou činnost. Ze srovnání výsledků mezi žáky a žákyněmi různých škol ale vychází, že mezi sledovanými školami nejsou žádné výrazně horší nebo lepší oblasti.
Některá individuální data však ukázala, že vystavení dětí škodlivým látkám může být nesrovnatelně větší například doma, kde se kouří nebo kde existují i jiné zdroje znečištění. Ohledně cest do škol se ukazuje, že je potřeba pracovat na možných alternativních cestách ve spádové oblasti, aby děti mohly zvolit zdravější cestu na kole nebo pěšky. Důležité je, aby daná cesta byla bezpečná a nevedla vedle velkých silnic, čímž by se vystavení dětí emisím z dopravy zbytečně zvyšovalo.
Jaké praktické dopady budou mít závěry vašeho výzkumu?
VP: Podařilo se nám aktualizovat Akční plán na zlepšení kvality ovzduší ve městě Brně, ve kterém jsme uvedli celou řadu opatření vedoucích ke zlepšení kvality ovzduší ve městě. Dostupná je například na našem webu.
DT: Co se týče výzkumu měření kvality ovzduší s dětmi, nebylo našim cílem pouze zjistit zatížení dětí, ale také je v této problematice vzdělávat. Uspořádali jsme pro ně několik přednášek a workshopů, kde měly samy navrhovat konkrétní projekty na zlepšení kvality ovzduší v okolí jejich škol. Každý rodič dítěte, které se do výzkumu zapojilo, také získal individuální report s výsledky měření. Naše výstupy budeme komunikovat také přímo samotným školám a doporučíme jim, jaká opatření v oblasti kvality ovzduší by mohly zavést.
Projekt Monitoring a opatření ke zlepšení kvality ovzduší na území města Brna byl podpořen Norskem prostřednictvím Norských fondů a Státním fondem životního prostředí ČR.
