Zlepšit život lidem s demencí i těm, kdo o ně pečují, se od začátku roku snaží výzkumníci a výzkumnice zapojení do projektu In-Touch. Součástí mezinárodního týmu jsou i ekonomové a ekonomky zdravotnictví z ECON MUNI. Podle Jakuba Hlávky, ředitele Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace, by měla paliativní péče zohledňovat mimo jiné i emocionální, duchovní a kulturní potřeby pacientů.
In-Touch je projekt, který se zabývá paliativní péčí o pacienty s demencí v domovech pro seniory. Náš tým bude hodnotit efektivitu a náklady konkrétních paliativních léčebných postupů – tzv. Namaste Care a podpory rozhodování ve spolupráci s rodinou neboli Family Carer Decision Support. V obou případech se jedná o kombinaci nefarmakologických léčebných postupů.
Metoda Namaste Care zahrnuje mnoho prvků, které zohledňují individuální potřeby lidí žijících s demencí – například muzikoterapii, práci se spiritualitou nebo fyzický dotek. Díky tomu se může podařit zaktivovat osoby trpící pokročilou formou demence, které zdánlivě nereagují, a zlepšit jejich komunikaci s okolím například skrze vizuální, fyzické nebo hudební podněty.
Původní metodika Namaste Care vznikla v roce 2003 v USA a její autorkou je Joyce Simard. Na začátku se zaměřovala na skupinovou péči, o deset let později se ale skupinový program podařilo rozšířit o individuální péči u lůžek imobilních obyvatel domovů pro seniory. V současnosti tuto metodu používá pečující personál v mnoha zemích světa, například v USA, Kanadě, Austrálii i mnoha evropských státech.
Pacientům s pokročilou formou demence může pomoci opravdu významně. Umožní zejména zlepšení kontaktu s jejich okolím. Příbuzní často čelí obtížím při hledání nových způsobů komunikace se svými blízkými a prvky Namaste Care mohou pro ně znamenat znovunalezení kontaktu a smysluplného trávení času během návštěv.
Namaste Care díky personalizovanému přístupu, který bere v úvahu specifické potřeby každého pacienta, může zvýšit kvalitu života nejen lidem trpícím demencí a jejich rodinám, ale i zdravotníkům a pečujícímu personálu. Zaměřuje se především na tvorbu pozitivních zážitků a podporuje komunikaci uvnitř pečujícího týmu.
Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně nízkonákladový program, lze ho poměrně snadno zavádět v různých zařízeních poskytujících péči pacientům s demencí. Namaste Care může být pro zdravotníky cenným nástrojem ke zvýšení kvality péče poskytované pacientům. Tato individualizovaná péče nejenže vytváří prostor pro efektivnější komunikaci mezi personálem a pacienty, ale také podporuje citlivý a respektující přístup ke specifickým potřebám každého člověka.
Zapojení ekonomů do výzkumu je klíčové, abychom zjistili nákladovost a ekonomické benefity léčby. Tím můžeme pomoci navrhnout, jak Namaste Care formálně zařadit do procesu sociální a zdravotní péče v mnoha evropských zemí a jak ji uhradit. Budeme zkoumat mimo jiné i zlepšení kvality života jednotlivých pacientů a jejich rodin nebo zvyšování spokojenosti zaměstnanců.
Český systém paliativní péče prodělal v poslední dekádě výrazný vývoj. Zdůrazňuje se udržení kvality života pacienta na co nejvyšší úrovni a včasné zapojení paliativní péče, které se často ukazuje jako rozhodující faktor přispívající k vyšší kvalitě života lidí s demencí i jejich rodinných příslušníků.
V případě demence se však stále setkáváme s péčí, která nezohledňuje emocionální, duchovní či kulturní potřeby lidí žijících s touto nemocí a jejich rodin. S postupem onemocnění dochází ke ztrátě schopnosti komunikace, což vede k odcizení od okolního světa. Namaste Care vznikla s cílem posílit kvalitu tohoto kontaktu a zachovat tak důstojnost lidí žijících v domovech pro seniory a v závěru jejich života. V projektu In-Touch budeme mimo jiné kvantifikovat, jak velkým přínosem je pro pacienty a jejich rodiny tento typ paliativní péče.
Financováno Evropskou unií. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však pouze názory a stanoviska autorů a nemusí nutně odrážet názory Evropské unie nebo Evropské výkonné agentury pro zdraví a digitální oblast. Ani Evropská unie, ani orgán poskytující podporu za ně nemohou nést odpovědnost.
Jakub Hlávka je ředitelem Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace – zkráceně HEPII, který vznikl na ECON MUNI v létě 2023. Inicioval také vznik nového magisterského studijního programu Applied Health Economics, který je unikátní v České republice i ve střední Evropě. V minulosti působil jako výzkumný profesor na University of Southern California (USC) v Los Angeles, kde se věnoval ekonomii zdravotnictví a vedl několik výzkumných týmů zabývajících se otázkami stárnutí populace, dostupnosti nových léků a úhradovými mechanismy. Vzdělání získal na Vysoké škole ekonomické v Praze, Georgetownské univerzitě ve Washingtonu D.C. a při Pardee RAND Graduate School v Kalifornii. Ve volném čase se věnuje plávání, cyklistice a běhání, a je také houslistou v několika klasických ansámblech.
Na projektu In-Touch (Implementation of a person-centered palliative care iNtervention To imprOve comfort, QUality of Life and social engagement of people with advanced dementia in Care Homes) se za ECON MUNI podílí také Jana Soukopová, Dominika Tóthová a Tereza Parks, za FSS je do výzkumu zapojena Lucie Vidovićová. Projekt koordinuje irská University College Cork. Více informací o výzkumu a konsorciu naleznete na webu projektu.
Špatná kvalita ovzduší má významné ekonomické dopady na zdraví lidí. Tým vědců a vědkyň z ECON MUNI a centra RECETOX se od roku 2021 zabývá měřením kvality ovzduší v Brně. Do svého výzkumu zapojili i děti z několika základních škol. Na otázky odpovídají doktorka Dominika Tóthová, docent Vilém Pařil a doktor Ondřej Mikeš.
Pandemie COVID-19 ovlivnila fungování státní správy na všech úrovních. Některé zavedené změny přetrvávají, jiné jako například práce na dálku v některých organizacích pomalu mizí a úřady se vracejí k postupům uplatňovaným před pandemií.
