Muži spíše uspějí u přijímaček, ženy zase spíše úspěšně ukončí studium, říkají data z IS MU

Zní to jako ta nejotřepanější fráze: žijeme v době Velkých dat, jejich masového dobývání a zpracování. Mnohdy si ale ani neuvědomujeme, jak blízko jsou na dosah a že nám prakticky „zadarmo“ nabízí téměř neomezené možnosti zpracování a interpretace užitečné pro řízení a plánování akademického provozu. Ano, mluvíme o datech shromažďovaných v IS MU, dostupných v agendách Přijímací řízení a Studijní.

Pro vedení fakulty jsme „vydolovali“ data a provedli rozsáhlou analýzu 66 tisíc přihlášek, které byly v letech 2010–2022 na naši fakultu přijaty. Protože každý uchazeč podal v průměru 1,5 „přihlášky“, pracovali jsme s údaji o 43 tis. fyzických osobách. Z více než sedmdesátistránkové analýzy jsme se pokusili pro čtenáře vybrat část zajímavostí.

Kdo jsou uchazeči o studium a odkud přichází?

Vývoj počtu přihlášek za celé období poměrně věrně kopíroval zmenšování velikosti demografické skupiny maturantů, nejvíce přihlášek bylo v roce 2011 – 8,3 tis., pak následoval poměrně rychlý sestup zhruba do roku 2015 na 4,2 tis. přihlášek a pak následuje fáze oscilace mezi 3–4 tis. přihlášek až do současnosti.

Programy vyučované na naší fakultě celkově více přitahovaly ženy (57 % podíl za celé sledované období), v posledních letech se však trend začal obracet a v letošním roce byl poměr žen a mužů již vyrovnaný. Muži se častěji hlásí zejména na studijní programy spojené s managementem, financemi a IT (ekonomické informační systémy, management veřejných služeb, podniková informatika, finanční podnikání, podnikový management, analytika byznysových dat).

Uchazeči o studium jsou především z ČR (79 %) a Slovenska (18 %), podíl zahraničních přihlášek byl 3,5 %, nejčastěji to byli zájemci z Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Běloruska, Vietnamu a dalších zemí.

Nejvíce přihlášek přichází z brněnských gymnázií či gymnázií z blízkého okolí (Vyškov, Uherské Hradiště, Hodonín). Absolutně největším dodavatelem přihlášek je Obchodní akademie, SOŠ knihovnická a VOŠ Brno (Kotlářská) s 1,6 tis. přihlášek, na druhém místě je Gymnázium Matyáše Lercha (1,1 tis.) a na třetím Gymnázium Křenová (1 tis. přihlášek).

Podíl gymnázií na všech přihláškách představuje 57 %, ekonomické střední školy mají 21% podíl, poměrně vysoký byl i podíl přihlášek uchazečů, kteří se hlásí z vysoké školy (17 %). Tito zájemci představují zajímavou kategorii, dosahují totiž nadprůměrných výsledků u TSP, lepšího studijního prospěchu a je u nich největší podíl dokončených studií. Zlatý věk příchodu skupiny zájemců o studium z vysokých škol je už za námi, vrcholu dosahoval v letech 2011–2016.

Výsledky TSP

Dataset obsahuje údaje o 54 tis. výsledcích přijímacích testů TSP. Konstantně a dlouhodobě dosahují lepších výsledků muži – průměrný dosažený percentil u TSP se rovná 61, ženy dosáhly v průměru percentilu 49. Tento jev nás zaujal a nakonec nás dovedl k článku Jurajdy a Münicha, kteří výsledky svého výzkumu shrnují takto:

"Na základě údajů o celé kohortě českých absolventů maturitních oborů, kteří se hlásili na vysoké školy ukazujeme, že ženy, po stránce obecných intelektuálních schopností a preferencí studijních oborů srovnatelné s muži, dosahují pod slabým konkurenčním tlakem stejných výsledků v testech jako muži. Avšak v případě konkurenčního tlaku skládání přijímacích zkoušek na selektivní vysoké školy dosahují výrazně horších výsledků než muži (mají menší pravděpodobnost přijetí). … Naše závěry mají přímý význam pro formování české vzdělávací politiky a podporu studentů, protože nerovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání může mít vážné a dlouhodobé důsledky pro situaci na pracovním trhu."

Jurajdovy a Münichovy závěry do značné míry potvrzují i aktuální data z MU za léta 2017–2022 a v druhém aspektu i výsledky naší analýzy: a sice horší výsledky u TSP, ale dokonce viditelně lepší výsledky žen v průběhu a zdárném ukončování studia. Disproporci zdůrazňuje zjištění, že průměrný studijní prospěch na střední škole u žen s přihláškami na MU byl za poslední tři roky vždy lepší než u mužů (1,35 vs. 1,49). Dále také uvidíme, že ženy také výrazně častěji úspěšně dokončí bakalářské studium než muži.

Průměrné výsledky TSP na MU v prezenční formě bakalářského studia ukazují průměrný rozdíl 12 bodů mezi muži a ženami ve prospěch mužů.

Výrazně lepších výsledků u TSP také dosahují zájemci z gymnázií (percentil 63) a zájemci přicházející z vysokých škol (percentil 70). Výrazné rozdíly jsou také mezi absolventy různých středních škol. Na prvním místě je jedno slovenské gymnázium s TSP na úrovni 86 a ve spodní části žebříčku je možné najít střední školy s TSP na úrovni mezi 25–35.

Celkově lze konstatovat jednoduché: TSP prostě fungují. Lepší výkon u TSP znamená lepší prospěch i úspěšnější dokončování studia.

Prominuté přijímací zkoušky

Empirická data dokazují, že aktuální nastavení fakultního institutu prominutí přijímací zkoušky plní svůj účel velmi dobře a stojí za úvahu, zda jej nějak citlivě nerozšířit. Aktuálně se jedná zejména o dobré výsledky SCIO testů, úspěchy u SOČ, olympiád nebo soutěží organizovaných MUNI nebo naší fakultou. Studenti, kterým je prominuta přijímací zkouška, dosahují v průběhu studia lepších studijních výsledků a také 1,5× častěji úspěšněji ukončují studium.

Přijatí a zapsaní

Škodolibá dialektika života ukazuje, že ti, které bychom na naší fakultě měli „chtít nejvíce“, tedy gymnazisté s nadprůměrným výkonem u TSP (uzel označený červenou šipkou), se zapisují méně často, než uchazeči z ostatních typů škol.

Dalším dobýváním dat v útrobách IS jsme zjistili, že naším hlavním „konkurentem“ v rámci univerzity je PrF, v odstupu pak FF a FSS. Studenti, kteří si podali přihlášky na dvě různé fakulty, při přijetí na obě fakulty vybírají podle následující grafiky. Pro zajímavost jsme vybrali nejčastější konkurenční kombinace pro celou univerzitu za období 2017–21.

Při přijetí na obě fakulty uchazeči volí …

Dozvěděli jsme se, že relativní výtěžnost (přijatí vs. absolventi) je u Kotlářské o něco málo vyšší než u Jarošky, z deseti přijatých studentů v letech 2013–2018 po SZZ zbude u Kotlářské 2,1 úspěšného absolventa a u Jarošky pak 1,7 úspěšného absolventa. Pokud však vezmeme v úvahu počty přihlášek a počty absolventů, pak vidíme, že „na vstupu“ na jednoho „absolvovaného studenta“ musí Kotlářská podat 2,9× více přihlášek než Jaroška.

Studijní úmrtnost

A konečně zde máme studijní úmrtnost. Na naší fakultě byl v roce 2017 podíl neúspěšných bakalářských studií v obou formách studia nejvyšší na MU (ESF = 66,0 %, MU = 53,9 %), v roce 2021 jsme se ale již přiblížili zhruba k průměru celé MU (ESF = 54,3 %, MU = 53,5 %). Trend je tak spíše potěšitelný, v posledních letech se nám daří neúspěšnost postupně zmenšovat – a to zejména prací s těmi studenty, kteří „přežijí“ první kritický rok studia – a redukovat tak neefektivnost zdejšího akademického provozu.

Studijní úmrtnost na ESF MU v čase za roky přijetí ke studiu 2013–2018
(bakalářské prezenční studium, n = 3 086)