Se Zdeňkem Tůmou jsme se před jeho přednáškou na ECON MUNI zamýšleli nad tím, pro koho se hodí studium ekonomie a jaký je rozdíl mezi prací ve veřejné a privátní sféře.
U mě se jednalo spíš o vynucenou volbu, tenkrát bylo ještě potřeba doporučení ze střední školy, a to bylo možné z politických důvodů získat jen na některé obory, v mém případě na ekonomii nebo na práva. Takže jsem si vybral, spíš náhodou, ekonomii. Dnešní studenti mají obrovskou možnost volby, zda studovat doma nebo v zahraničí, a nekonečné množství oborů. Což je na jednu stranu plus, na druhou stranu to může být i mírně frustrující. Velkou výhodou ekonomie je, že má tak široké pole působnosti, a není potřeba se profilovat příliš brzy.
Záleží, jestli se člověk chce věnovat spíš akademické ekonomii, nebo businessu. U té akademické sféry je určitě zapotřebí matematické myšlení, ideálně zájem o statistiku. V komerční sféře je to sice také dobré, ale tam je důležitější mít i manažerské předpoklady. Určitě je dobré být flexibilní, být schopen aplikovat ekonomické znalosti v různých oblastech.
Dnes se většina oborů včetně ekonomie vyvíjí tak rychle, že učit se musíte celý život. Já jsem se ne zcela plánovaně pohyboval mezi akademickou sférou, businessem, veřejnou sférou, manažerskými i poradenskými pozicemi. Některé příležitosti a změny přišly samy díky tomu, že můj mandát byl časově omezený (třeba na pozici guvernéra ČNB), bylo tedy přirozené hledat potom jiné výzvy. Je potřeba i trocha štěstí, aby člověk dokázal jít vstříc příležitostem, které mu přijdou do cesty.
U nás nejsou přechody mezi akademickou kariérou a businessem tak časté, jak je to třeba v anglosaském světě. Tam lidé docela běžně nějakou dobu řídí špičkové firmy, pak jdou pár let učit a berou to jako formu služby, a nakonec se třeba do privátního sektoru vrací. V Česku jsou tyto dvě oblasti více oddělené, sdílení zkušeností z privátní oblasti s veřejnou tu zatím tolik nefunguje.
Nejsem už s nimi tak propojený jako dříve, učím dnes už méně. Ale řada mladších ekonomů dělá nyní dobrou práci v NERV (poradní orgán vlády pro ekonomická rozhodnutí), mnoho se jich také prosadilo v zahraničí, ať už na univerzitách nebo v různých institucích typu IMF či ECB.
Všeobecně bych nastupujícím ekonomům doporučil, ať studují jazyky, plynná angličtina na našich vysokých školách stále není samozřejmostí. A určitě ať vyjedou sbírat zkušenosti do zahraničí.
Děkanem Ekonomicko-správní fakulty MU pro funkční období 2024–2028 se po jmenování rektorem MU stane obhajující kandidát Jiří Špalek. Rozhodl o tom v tajné volbě 26. dubna 2024 Akademický senát fakulty.
Špatná kvalita ovzduší má významné ekonomické dopady na zdraví lidí. Tým vědců a vědkyň z ECON MUNI a centra RECETOX se od roku 2021 zabývá měřením kvality ovzduší v Brně. Do svého výzkumu zapojili i děti z několika základních škol. Na otázky odpovídají doktorka Dominika Tóthová, docent Vilém Pařil a doktor Ondřej Mikeš.
