Dušan Mladenović: Očkování zdarma pro občany Srbska a okolních zemí zmírnilo dopady pandemie na turismus

Pandemie COVID-19 negativně ovlivnila cestovní ruch na celém světě. V Srbsku ale zareagovali jedinečným způsobem, který může být inspirací pro budoucí vývoj turistického sektoru. O tom, proč se zavedení bezplatných očkování pro občany Srbska a okolních států stalo převratnou iniciativou v oblasti veřejného zdraví, mluví v rozhovoru Dušan Mladenović. Za svůj výzkum získal na jaře Cenu rektora Masarykovy univerzity.

Jaké je Srbsko jako turistická destinace?

Z širšího hlediska Srbsko nepatří mezi známé turistické destinace, protože jeho hrubý domácí produkt je závislý spíše na jiných odvětvích, jako je sektor služeb, IT, automobilový průmysl nebo zemědělství. Ve srovnání s některými jinými zeměmi v regionu, jako je například Chorvatsko, Řecko nebo Černá Hora, je cestovní ruch v Srbsku poměrně málo rozvinutý a zahrnuje především lyžařská střediska a velká města jako Bělehrad, Niš nebo Novi Sad.

Jak vypadal turismus v Srbsku před pandemií?

Před pandemií COVID-19 byl cestovní ruch v Srbsku na vzestupu a postupně získával uznání pro své rozmanité atrakce a kulturní bohatství. Hlavní město Bělehrad bylo proslulé zejména svým energickým nočním životem na březích Dunaje a Sávy a historickými památkami, jako je pevnost Kalemegdan, která nabízí panoramatický výhled na soutok obou řek. Mimo hlavní město přitahovaly mezinárodní pozornost také destinace jako Novi Sad, známý hudebním festivalem EXIT, a Niš, jedno z nejstarších měst v Evropě.

Přírodní krásy Srbska, od národního parku Tara až po pozoruhodný kaňon Uvac, lákaly milovníky outdoorových aktivit, jako je turistika, lyžování a pozorování ptáků. V zemi se nachází také kláštery, které jsou významnými náboženskými a historickými památkami. Zejména ty ve Studenici, zapsané na seznamu UNESCO, přitahovaly poutníky i kulturní turisty. Celkový turistický zážitek doplňovaly místní kuchyně tvořená směsí středomořských a balkánských chutí a tradiční nápoje, jako je Rakija. Díky tomu se ze Srbska postupně začala stávat evropská destinace.

Jak do rozvíjejícího se turismu zasáhla pandemie?

Pandemie COVID-19 měla na cestovní ruch v Srbsku značný dopad, který odráží celosvětový pokles cestovního ruchu a volnočasových aktivit. Přísná cestovní omezení, karanténní opatření a obavy o veřejné zdraví vedly k prudkému poklesu počtu zahraničních i domácích návštěvníků, což vážně ovlivnilo příjmy země z cestovního ruchu a souvisejících odvětví. Významné akce, jako například hudební festival EXIT v Novém Sadu, byly zrušeny nebo omezeny, čímž země přišla o jednu ze svých klíčových turistických atrakcí. Hotely, restaurace a cestovní kanceláře se potýkaly s finančními potížemi a některé z nich byly dokonce nuceny ukončit činnost. Vláda sice zavedla různá podpůrná opatření na pomoc sektoru, který se potýkal s problémy, pandemie však přesto narušila pozitivní dynamiku, kterou Srbsko získávalo jako rozvíjející se turistická destinace v Evropě. S postupným zaváděním vakcín a zmírňováním cestovních omezení se turistický sektor začal postupně zotavovat, úplný rozsah dopadů pandemie však stále neznáme.

Jedním z opatřeních podporujících turismus v době pandemie bylo v Srbsku i zavádění očkování zdarma pro jeho obyvatele a občany okolních států. Jaké změny toto neobvyklé opatření přineslo?

Zavedení bezplatného očkování proti COVID-19 pro obyvatele Srbska a sousedních zemí bylo převratnou iniciativou v oblasti veřejného zdraví s rozsáhlými sociálními, ekonomickými a diplomatickými důsledky. Tím, že Srbsko nabídlo očkovací látky nejen svým občanům, ale i obyvatelům okolních zemí, se stalo regionálním lídrem v reakci na pandemii a podpořilo dobrou vůli a diplomatické vztahy na Balkáně. Tento krok rovněž pomohl urychlit celkovou míru proočkovanosti v regionu, čímž přispěl ke stádové imunitě a usnadnil znovuotevření podniků, včetně těžce postiženého odvětví cestovního ruchu. Nárůst počtu očkovaných osob vedl k postupnému zmírnění opatření v oblasti veřejného zdraví, což umožnilo obnovení kulturních akcí, veřejných shromáždění a mezinárodních cest, které jsou pro ekonomiku země životně důležité. Tato politika navíc pomohla zmírnit nerovnost v očkování tím, že umožnila snadnější přístup k vakcínám lidem v sousedních zemích, kde mohla být jejich dostupnost omezená.

Co zkušenost ze Srbska znamená pro budoucnost cestovního ruchu?

Zkušenost s tím, jak se Srbsko dokázalo přizpůsobit výzvám, které přinesla pandemie, může sloužit jako případová studie odolnosti a inovací v oblasti cestovního ruchu. Rozhodnutí nabídnout bezplatné očkování obyvatelům i lidem ze sousedních zemí nejen pomohlo zvládnout pandemii na místní úrovni, ale také představilo novou formu takzvané zdravotní diplomacie, která by mohla inspirovat další země, aby v době krize uvažovaly více regionálně. Způsob, jakým Srbsko zvládlo pandemii, také zdůrazňuje význam agilního řízení a potřebu, aby země měly pohotovostní plány, které umožní jejich odvětví cestovního ruchu rychle se přizpůsobit vnějším šokům.

Pandemie také urychlila trend digitalizace, jak je vidět na tom, že Srbsko využívá technologie k prosazování bezpečnostních opatření a sdělování cestovních doporučení, čímž dává příklad, jak efektivně spravovat informace v době krize. Schopnost země postupně znovu otevřít kulturní a rekreační akce díky úspěšnému zavedení bezpečnostních protokolů nabízí poučení, jak sladit veřejné zdraví s ekonomickými požadavky. Všechny tyto zkušenosti poskytují cenné poznatky o tom, jak může být cestovní ruch v postpandemickém světě odolnější, inkluzivnější a přizpůsobivější.

Jak ovlivnila pandemie turismus v Evropě?

Pandemie COVID-19 měla hluboký a dalekosáhlý dopad na cestovní ruch v celé Evropě, která je domovem některých z nejnavštěvovanějších měst a památek na světě. Počet příjezdů zahraničních turistů nebývale poklesl, což vážně ovlivnilo ekonomiky, které jsou na cestovním ruchu silně závislé – například Itálii, Španělsko a Řecko. Cestovní omezení, karanténní nařízení a různé stupně výluk vedly k rozsáhlému rušení letů, hotelových rezervací a zájezdů, což mělo za následek obrovské ztráty příjmů a rozsáhlou nezaměstnanost v odvětví cestovního ruchu. Mnoho kultovních akcí, od německého Oktoberfestu po španělskou La Tomatinu, bylo buď zrušeno, nebo výrazně omezeno.

Krize však také podnítila inovace a změny v tomto odvětví, urychlila zavádění digitálních technologií pro rezervace a odbavení a zdůraznila význam flexibilní cestovní politiky. Pandemie také vedla k přehodnocení udržitelného cestovního ruchu, protože přestávka poskytla příležitost k obnově nadměrně navštěvovaných míst a podnítila diskuse o tom, jak může být budoucí cestovní ruch odpovědnější a méně škodlivý pro místní ekosystémy a komunity.