Muži spíše uspějí u přijímaček, ženy zase spíše úspěšně ukončí studium, říkají data z IS MU

4. 7. 2022 Jaroslav Nekuda Jiří Poláček Pavlína Kurková

Zní to jako ta nejotřepanější fráze: žijeme v době Velkých dat, jejich masového dobývání a zpracování. Mnohdy si ale ani neuvědomujeme, jak blízko jsou na dosah a že nám prakticky „zadarmo“ nabízí téměř neomezené možnosti zpracování a interpretace užitečné pro řízení a plánování akademického provozu. Ano, mluvíme o datech shromažďovaných v IS MU, dostupných v agendách Přijímací řízení a Studijní.

Pro vedení fakulty jsme „vydolovali“ data a provedli rozsáhlou analýzu 66 tisíc přihlášek, které byly v letech 2010–2022 na naši fakultu přijaty. Protože každý uchazeč podal v průměru 1,5 „přihlášky“, pracovali jsme s údaji o 43 tis. fyzických osobách. Z více než sedmdesátistránkové analýzy jsme se pokusili pro čtenáře vybrat část zajímavostí.

Kdo jsou uchazeči o studium a odkud přichází?

Vývoj počtu přihlášek za celé období poměrně věrně kopíroval zmenšování velikosti demografické skupiny maturantů, nejvíce přihlášek bylo v roce 2011 – 8,3 tis., pak následoval poměrně rychlý sestup zhruba do roku 2015 na 4,2 tis. přihlášek a pak následuje fáze oscilace mezi 3–4 tis. přihlášek až do současnosti.

Programy vyučované na naší fakultě celkově více přitahovaly ženy (57 % podíl za celé sledované období), v posledních letech se však trend začal obracet a v letošním roce byl poměr žen a mužů již vyrovnaný. Muži se častěji hlásí zejména na studijní programy spojené s managementem, financemi a IT (ekonomické informační systémy, management veřejných služeb, podniková informatika, finanční podnikání, podnikový management, analytika byznysových dat).

Uchazeči o studium jsou především z ČR (79 %) a Slovenska (18 %), podíl zahraničních přihlášek byl 3,5 %, nejčastěji to byli zájemci z Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, Běloruska, Vietnamu a dalších zemí.

Nejvíce přihlášek přichází z brněnských gymnázií či gymnázií z blízkého okolí (Vyškov, Uherské Hradiště, Hodonín). Absolutně největším dodavatelem přihlášek je Obchodní akademie, SOŠ knihovnická a VOŠ Brno (Kotlářská) s 1,6 tis. přihlášek, na druhém místě je Gymnázium Matyáše Lercha (1,1 tis.) a na třetím Gymnázium Křenová (1 tis. přihlášek).

Podíl gymnázií na všech přihláškách představuje 57 %, ekonomické střední školy mají 21% podíl, poměrně vysoký byl i podíl přihlášek uchazečů, kteří se hlásí z vysoké školy (17 %). Tito zájemci představují zajímavou kategorii, dosahují totiž nadprůměrných výsledků u TSP, lepšího studijního prospěchu a je u nich největší podíl dokončených studií. Zlatý věk příchodu skupiny zájemců o studium z vysokých škol je už za námi, vrcholu dosahoval v letech 2011–2016.

Výsledky TSP

Dataset obsahuje údaje o 54 tis. výsledcích přijímacích testů TSP. Konstantně a dlouhodobě dosahují lepších výsledků muži – průměrný dosažený percentil u TSP se rovná 61, ženy dosáhly v průměru percentilu 49. Tento jev nás zaujal a nakonec nás dovedl k článku Jurajdy a Münicha, kteří výsledky svého výzkumu shrnují takto:

"Na základě údajů o celé kohortě českých absolventů maturitních oborů, kteří se hlásili na vysoké školy ukazujeme, že ženy, po stránce obecných intelektuálních schopností a preferencí studijních oborů srovnatelné s muži, dosahují pod slabým konkurenčním tlakem stejných výsledků v testech jako muži. Avšak v případě konkurenčního tlaku skládání přijímacích zkoušek na selektivní vysoké školy dosahují výrazně horších výsledků než muži (mají menší pravděpodobnost přijetí). … Naše závěry mají přímý význam pro formování české vzdělávací politiky a podporu studentů, protože nerovný přístup ke kvalitnímu vzdělávání může mít vážné a dlouhodobé důsledky pro situaci na pracovním trhu."

Jurajdovy a Münichovy závěry do značné míry potvrzují i aktuální data z MU za léta 2017–2022 a v druhém aspektu i výsledky naší analýzy: a sice horší výsledky u TSP, ale dokonce viditelně lepší výsledky žen v průběhu a zdárném ukončování studia. Disproporci zdůrazňuje zjištění, že průměrný studijní prospěch na střední škole u žen s přihláškami na MU byl za poslední tři roky vždy lepší než u mužů (1,35 vs. 1,49). Dále také uvidíme, že ženy také výrazně častěji úspěšně dokončí bakalářské studium než muži.

Průměrné výsledky TSP na MU v prezenční formě bakalářského studia ukazují průměrný rozdíl 12 bodů mezi muži a ženami ve prospěch mužů.

Výrazně lepších výsledků u TSP také dosahují zájemci z gymnázií (percentil 63) a zájemci přicházející z vysokých škol (percentil 70). Výrazné rozdíly jsou také mezi absolventy různých středních škol. Na prvním místě je jedno slovenské gymnázium s TSP na úrovni 86 a ve spodní části žebříčku je možné najít střední školy s TSP na úrovni mezi 25–35.

Celkově lze konstatovat jednoduché: TSP prostě fungují. Lepší výkon u TSP znamená lepší prospěch i úspěšnější dokončování studia.

Prominuté přijímací zkoušky

Empirická data dokazují, že aktuální nastavení fakultního institutu prominutí přijímací zkoušky plní svůj účel velmi dobře a stojí za úvahu, zda jej nějak citlivě nerozšířit. Aktuálně se jedná zejména o dobré výsledky SCIO testů, úspěchy u SOČ, olympiád nebo soutěží organizovaných MUNI nebo naší fakultou. Studenti, kterým je prominuta přijímací zkouška, dosahují v průběhu studia lepších studijních výsledků a také 1,5× častěji úspěšněji ukončují studium.

Přijatí a zapsaní

Přibližně jedna třetina zájemců (32 %) je přijata, ale jen zhruba polovina z přijatých se však skutečně zapíše (44 % v prezenční a 65 % v kombinované formě studia), častěji se také zapisují uchazeči z negymnaziálních středních škol, zájemci ze Slovenska a uchazeči přicházející z vysokých škol.

Abychom se lépe zorientovali v tom, kdo z přijatých se častěji i zapíše ke studiu, sestrojili jsme klasifikační strom s proměnnými typ střední školy (gymnázia vs. ostatní) a výkon u TSP (podprůměrný [≤ 78,5], průměrný [78,6–90,5] a nadprůměrný [≥ 90,6]).

Škodolibá dialektika života ukazuje, že ti, které bychom na naší fakultě měli „chtít nejvíce“, tedy gymnazisté s nadprůměrným výkonem u TSP (uzel označený červenou šipkou), se zapisují méně často, než uchazeči z ostatních typů škol.

Dalším dobýváním dat v útrobách IS jsme zjistili, že naším hlavním „konkurentem“ v rámci univerzity je PrF, v odstupu pak FF a FSS. Studenti, kteří si podali přihlášky na dvě různé fakulty, při přijetí na obě fakulty vybírají podle následující grafiky. Pro zajímavost jsme vybrali nejčastější konkurenční kombinace pro celou univerzitu za období 2017–21.

Při přijetí na obě fakulty uchazeči volí …

Krediťáci a krediťačky

V datech máme také informaci o dosažených kreditech u studentů, kteří úspěšně bakalářské studium ukončili. Studenty jsme rozdělili do tří skupin: do 184 kreditů („minimalisti“), 185–197 („snaživí“) a 198+ („nejsnaživější“).

Další analýzou jsme zjistili, že:

  • z gymnázií jsou studenti jen o něco málo snaživější než z ostatních typů škol,
  • snaživější jsou Slováci a Slovenky a také studenti v prezenční formě,
  • nadprůměrný počet kreditů mají studenti Katedry ekonomie a Katedry veřejné ekonomie a
  • „minimalisti“ dosahují horšího percentilu studia a i o něco horšího prospěchu.

Hodnocení závěrečných prací a SZZ

U hodnocení závěrečných prací a hodnocení SZZ jsme se dozvěděli, že:

  • za posledních šest let se jejich hodnocení postupně zlepšuje – zejména u prezenční formy v případě závěrečných prací,
  • lépe si vedou ženy,
  • studenti z gymnázií si nevedou lépe než studenti z ostatních typů středních škol,
  • výkon u TSP nijak zvlášť hodnocení prací neovlivňuje, u prezenčních studentů je tomu v případě závěrečných prací dokonce naopak a
  • mezi studijními programy existují nevelké rozdíly v hodnoceních – na úrovni 0,2–0,3 „známky“.

Kdo tedy úspěšněji dokončí studium?

Další analýzou jsme identifikovali skupiny, které úspěšněji dokončí studium. Mezi favority patří zejména:

  • studenti v prezenční formě, kteří jsou úspěšní v téměř polovině případů (47 %), zatímco v kombinované formě studium dokončí jen jedna šestina (17 %) studentů,
  • Slováci a Slovenky – úspěšnost Slováků je 60 %, úspěšnost osob z ČR je jen 43 % a úspěšnost ostatních cizinců je průměrná, tedy 42 %,
  • studenti přicházející z vysokých škol,
  • uchazeči, kteří podávají přihlášky s větším časovým předstihem před termínem odevzdání,
  • studenti s nadprůměrným výkonem u TSP a studenti s prominutou přijímací zkouškou,
  • studenti financí a podnikové ekonomiky a managementu,
  • ženy (úspěšnost u žen je 53 %, u mužů je to jen 42 %) a …
  • příchozí z vybraných středních škol, je zajímavé, že mezi patnácti nejlepšími školami nefiguruje žádná škola z velkých českých měst – Brno, Praha nebo Ostrava.

„CASE STUDY“ Jaroška vs. Kotlářská

Občas hrozí, že se čtenář v záplavě všech těch čísel maličko ztratí, proto názorně ilustrujeme strastiplnou cestu absolventů dvou vybraných brněnských středních škol na naši fakultu a jak to s nimi nakonec všechno dopadlo:

  • Gymnázium, třída Kapitána Jaroše, Brno
    Jedna z největších brněnských středních škol z hlediska počtu přihlášek na naši fakultu – celkem 669, její studenti dosahují velmi dobrých výkonů u TSP – 80,4 (pátá nejlepší střední škola u TSP).
  • Obchodní akademie, SOŠ knihovnická a Vyšší odborná škola Brno, Kotlářská, Brno
    Největší dodavatel přihlášek na naši fakultu – celkem 1 358, studenti však dosahují u TSP jen 44,2.

Úspěšnost průchodu studiem vizualizuje následující grafika. Studia, která mohla být úspěšně ukončena ve standardní době, jsou uměle ohraničena roky zápisu ke studiu 2013–2018.

Dozvěděli jsme se, že relativní výtěžnost (přijatí vs. absolventi) je u Kotlářské o něco málo vyšší než u Jarošky, z deseti přijatých studentů v letech 2013–2018 po SZZ zbude u Kotlářské 2,1 úspěšného absolventa a u Jarošky pak 1,7 úspěšného absolventa. Pokud však vezmeme v úvahu počty přihlášek a počty absolventů, pak vidíme, že „na vstupu“ na jednoho „absolvovaného studenta“ musí Kotlářská podat 2,9× více přihlášek než Jaroška.

Studijní úmrtnost

A konečně zde máme studijní úmrtnost. Na naší fakultě byl v roce 2017 podíl neúspěšných bakalářských studií v obou formách studia nejvyšší na MU (ESF = 66,0 %, MU = 53,9 %), v roce 2021 jsme se ale již přiblížili zhruba k průměru celé MU (ESF = 54,3 %, MU = 53,5 %). Trend je tak spíše potěšitelný, v posledních letech se nám daří neúspěšnost postupně zmenšovat – a to zejména prací s těmi studenty, kteří „přežijí“ první kritický rok studia – a redukovat tak neefektivnost zdejšího akademického provozu.

Studijní úmrtnost na ESF MU v čase za roky přijetí ke studiu 2013–2018
(bakalářské prezenční studium, n = 3 086)

A tímto končí naše ukázka možností „dolování dat, analýzy a interpretací“ v mimořádně vydatném zdroji dat – IS MU.

Doufáme, že se vám líbila 😊.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.