I ve veřejném prostoru to jde levně, rychle a agilně

Jan Žák působí na ECON MUNI jako lektor zaměřený na agilní management a obdržel ocenění za inovace ve výuce za hru Lego Scrum Game, která tuto problematiku studentům přibližuje interaktivní formou. Kromě jiného také vytvořil a řídil projekt Meziuniverzitní studentské soutěže MUNISS. Jeho silnou stránkou je zejména schopnost propojovat svět IT, veřejné správy, soukromé sféry, řízení projektů a díky právnímu i ekonomickému vzdělání i dalších aspektů projektů.

S tím souvisí jeho zatím největší profesní výzva: řízení projektu Brno ID, což je komplexní systém pro elektronické poskytování městských služeb.

Jan Žák je autorem původního nápadu na Brno ID a od jeho počátku v roce 2016 projekt i vývoj řídí, včetně koordinace organizačních, právních, obchodních i procesních aspektů. Své zkušenosti sdílel i v zahraničí jako člen systémového integrátora pro obdobný systém. O svých zkušenostech s využíváním prvků agility ve veřejné správě hovořil mimo jiné také na poslední konferenci Project, Agile and Leadeship Conference v Praze.

Jak vznikla myšlenka na digitalizaci služeb v rámci Brno ID a jak těžké ji bylo překlopit z nápadu do reálného projektu?

Původním záměrem bylo vytvoření jednoúčelového e-shopu pro elektronické předplatní jízdenky na městskou dopravu v Brně, po brněnsku „šalinkarty“. To byla první fáze elektronického odbavování cestujících (EOC) v rámci integrované dopravy v JMK. Po dohodě s městem Brnem se podařilo rozšířit tento záměr a směřovat k univerzálnějšímu městskému účtu. Cesta k realizaci úvodní části projektu byla velmi krátká – od schválení konceptu po spuštění e-shopu neuběhl ani rok.

Na začátku byly tedy šalinkarty, ale jak se systém rozvíjel dál?

K původnímu záměru digitalizovat prodej přepravních jízdenek se brzy připojila poptávka doplňovat další funkcionality: placení odpadů, modul Knihovna (poplatky za knihovní služby), modul Sport (sledování a dobíjení kreditu čipových hodinek na sportoviště), později se přidalo i Zoo Brno či Hvězdárna nebo Městské hřbitovy. Nejnověji si na Brno ID můžete koupit vstupenky Muzea města Brna, tedy na Špilberk či do vily Tugendhat.

Za takovým projektem asi musí stát velký tým a obrovský rozpočet?

Právě naopak, o projekt se starám já a se mnou hlavní část tvoří další dva lidé, administrátor zákaznické podpory a hlavní programátor, a v tomto složení zabezpečujeme provoz a rozvoj. Samozřejmě vedle nás se na poskytování zákaznické podpory jednotlivých služeb podílí i další lidé z organizací, které dané služby přes Brno ID poskytují. Za samotný provoz pak zodpovídají Technické služby města Brna. Ani rozpočet není nijak astronomický, roční provozní rozpočet je nyní několik milionů Kč. I původní rozjezd v roce 2016 stál polovinu proti plánu a celé Brno ID se tehdy spustilo za 2,5 milionu Kč (včetně hardwarového vybavení poboček DPMB a revizorů).

Jak se tedy projevuje agilní řízení na vedení Brno ID nebo jiných projektů ve státní správě?

Typické pro tento způsob vedení projektu je, že se plánuje v kratším horizontu a rychle se realizují a přidávají různé funkce a služby. Systém se rozvíjí na základě poptávky a připomínek uživatelů, ať už ze strany města či jednotlivých zapojených firem nebo organizací, které se do systému chtějí připojit. Nevytváří se řešení na základě nějakého obsáhlého zadání, ale dle konkrétních potřeb poskytovatelů služeb. Prioritou je přidávat nové služby a funkce zákazníkům, byť třeba i na úkor vizuální krásy.

Dnes Brno ID operuje s více jak pěti sty tisíci zákaznickými účty a roční obrat poslední rok přesáhl jednu miliardu Kč. To vše stále se stejně malým týmem.

„I ve veřejném prostou to tedy jde levně, rychle a agilně,“ shrnuje Jan Žák náš krátký rozhovor.