Analýza kariogenních bakterií a kvasinek u studentů zubního lékařství - pilotní studie

Varování

Publikace nespadá pod Ekonomicko-správní fakultu, ale pod Lékařskou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

KÖVÉR Dávid TKÁČOVÁ Veronika VITOUCHOVÁ Veronika KROTKÝ Kristián NOVÁK David BARTOŠOVÁ Michaela RŮŽIČKA Filip LOCHMAN Jan ZAPLETALOVÁ Martina KUKLETOVÁ Martina IZAKOVIČOVÁ HOLLÁ Lydie BOŘILOVÁ LINHARTOVÁ Petra

Rok publikování 2018
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis Úvod a cíle: Zubní kaz je infekční onemocnění, na jehož vzniku a rozvoji se podílejí kariogenní bakterie a dle novějších studií také kvasinky. Při prevenci tohoto onemocnění tvrdých zubních tkání hraje důležitou roli orální hygiena. Cílem této pilotní studie bylo analyzovat vybrané mikroorganizmy a orální status studentů zubního lékařství, abychom mohli definovat úroveň jejich orální hygieny a celkové riziko vzniku a rozvoje zubního kazu. Materiály a metody: Provedli jsme dotazníkové šetření mezi studenty zubního lékařství zaměřené na jejich zdravotní stav, orální hygienu a stravu. Celkově zdravé studenty (bez diabetes mellitus, autoimunitních onemocnění apod.), kteří v posledních 3 měsících neužívali antibiotika, jsme klinicky vyšetřili a zaznamenali u nich index KPE (kaz/plomba/extrahovaný zub). Od studentů jsme odebrali vzorky sulkulární tekutiny a zubního plaku ze zubu 36 a stanovili jsme přítomnost kvasinek pomocí MALDI-TOF techniky a kariogenních bakterií (Streptococcus mutans, Lactobacillu ssp., Actinomyces sp.) metodikou qPCR. Výsledky jsme statisticky zpracovali s využitím softwaru Statistica verze 13.2. Výsledky: Do studie probíhající v letech 2017-2018 v Brně jsme zařadili 72 studentů zubního lékařství (50 žen a 22 mužů), průměrného věku 22,9 let ± 2,3 (směrodatná odchylka) s průměrným body mass indexem 22,0±2,9 kgm-2. Intaktní stálou dentici mělo pouze 9,7 % z nich, medián KPE byl v celé skupině roven 5 [kvartil 25%-75%, 2-8]. Všichni respondenti si čistí zuby alespoň 2x denně a minimálně 1x ročně navštěvují zubního lékaře v rámci preventivní prohlídky. U 43,6 % studentů jsme prokázali kvasinky, z toho u 38,0 % se jednalo o Candida albicans a u 5,6 % o Candida dubliniensis, která však byla identifikována pouze u studentů s KPE 5. Mezi skupinami studentů s KPE<5 a s KPE 5 jsme statisticky významný rozdíl v přítomnosti C. dubliniensis nenalezli (P=0,077). Počet bakterií S. mutans ve vzorku řádově alespoň 103 byl zjištěn pouze u jedné osoby, zatímco na Lactobacillus sp. bylo slabě pozitivních (řádově103-104bakterií) 13,9 % vzorků. Přítomnost Actinomyces sp. byla zaznamenána u všech osob (minimálně 103 bakterií ve vzorku), avšak jen u jedné osoby byl detekován silně pozitivní výsledek (počet bakterií vyšší než 106). Medián procentuálního zastoupení 3 stanovovaných bakterií v celém orálním mikrobiomu byl 2 % (minimum-maximum, 0-11 %). Závěry: Ačkoliv jsme u všech studentů zubního lékařství zahrnutých do studie zaznamenali vynikající úroveň orální hygieny a až na jednu výjimku jsme nedetekovali přítomnost majoritní kariogenní bakterie S. mutans, více než 90 % z nich trpělo/trpí zubním kazem. Tento fakt dokládá, že v etiopatogenezi zubního kazu mohou hrát roli také jiné faktory, např. genetické predispozice jedince. Abychom lépe porozuměli vlivu interakce mezi Candida sp. a S. mutans při vzniku zubního kazu je třeba dalšího výzkumu.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.