Nová aplikace odhaluje místa častých vážných dopravních nehod na českých silnicích. Software, který vyvinuli vědci z Ekonomicko-správní fakulty MU ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, pomůže dopravním policistům snadněji zavádět preventivní opatření. O tom, proč je aplikace potřebná a v čem je jedinečná, mluví v rozhovoru její hlavní autor Michal Kvasnička.
Každý rok na českých silnicích umírá kolem pěti set lidí a mnoho dalších se zraní. Úkolem policistů není jen dopravní nehody řešit, ale také jim předcházet. K tomu potřebují najít nebezpečná místa v silniční síti. Mohlo by se zdát, že se stačí podívat na mapu a vyhledat místa, kde se dopravní nehody koncentrují. Tak jednoduché to však není. Na silnicích totiž dochází k příliš mnoha nehodám na to, aby je bylo možné analyzovat pouhým okem. Tento problém pomáháme Službě dopravní policie řešit. Naše aplikace vyhledává shluky závažných nehod, které signalizují možné nebezpečné místo. Pomáháme tedy Policii ČR využít data, která získává při standartním šetření dopravních nehod.
Naše řešení má několik zajímavých vlastností. Důležité je, že umíme analyzovat celou silniční síť, a to včetně křižovatek, které jsou častým místem dopravních nehod. Jednotlivým nehodám umíme přiřadit různé váhy podle jejich závažnosti. Kdyby všechny nehody dostaly stejnou váhu, pak by jako extrémně nebezpečná vypadala hlavně parkoviště, kde se sice děje hodně dopravních nehod, ale ty zpravidla nemají vážné následky.
Policie data o dopravních nehodách běžně analyzuje a používá nástroje k jejich vizualizaci na mapách v podobě jasně vymezeného bodu na silnici. My ale vycházíme z toho, že místo dopravní nehody je vždycky alespoň malinko náhodné. Nehoda se například stejně dobře mohla stát o deset metrů více doleva nebo doprava. Pravděpodobnost, že by k ní došlo sto metrů od skutečného místa nehody, je už ale mnohem menší.
Každá dopravní nehoda, která se kdy v Česku stala, sedí na vrcholu pomyslného pravděpodobnostního kopce. Jak se od skutečného místa nehody po silnici vzdalujeme neboli jak jdeme z kopce dolů, pravděpodobnost, že by se nehoda mohla stát také tam, postupně klesá až k nule. Takový rozliv pravděpodobnosti spočítáme pro všechny dopravní nehody. Následně pravděpodobnosti, nebo přesněji jádrové hustoty, sečteme pro každý úsek silnice napříč nehodami. Tam, kde je výsledný součet hustot vysoký, identifikujeme shluk nehod – tedy potenciálně nebezpečné místo v silniční síti.
Nejjednodušší je si to vyzkoušet. Na webu na adrese https://trafficacc.econ.muni.cz/ jsme zveřejnili zjednodušenou verzi naší aplikace určenou pro veřejnost, kde se každý může podívat na svou oblíbenou silnici nebo křižovatku. Aplikace obsahuje data pro celou Českou republiku. Nejprve je třeba zvolit okres. Na tabu s názvem „Shluky nehod” si pak uživatel může procházet potenciálně riziková místa. Výpočet shluků nehod má mnoho parametrů a neexistuje jedno správné nastavení, které by stejně dobře vyhovovalo například městům, provozu na rychlostních komunikacích nebo silnicím třetí třídy. Kvůli úspoře dat obsahuje ukázková verze aplikace nebezpečné lokality vypočítané pouze s jedním nastavením, které výrazně zohledňuje smrtelné nehody a vážná zranění. Policisté mají k dispozici plnou verzi aplikace, ve které mohou tato nastavení měnit tak, aby získali plastický přehled o nebezpečných místech na celém území republiky.
Ukázalo se, že použitá metoda je mimořádně výpočetně náročná. Nakonec jsme proto software rozdělili do dvou částí. První část chystá data, takže příliš nevadí, že i na výkonnějším počítači běží několik dnů. Takto předpřipravená data pak zobrazuje webová aplikace, která jako bonus generuje i základní statistické přehledy za okresy a umožňuje interaktivní práci s daty o jednotlivých dopravních nehodách.
Předpokládáme, že aplikaci budou využívat několika způsoby. Manažeři ji mohou použít k rychlému sledování vývoje počtu a příčin nehod ve svém okrese. Policejní analytici se pak mohou dívat buď na jednotlivé nehody na místech, která je zajímají, nebo na aplikací vytipovaná nebezpečná místa. Při vyhodnocování informací z aplikace jsou klíčové expertní znalosti policistů. Jednak jim umožní najít odpovídající nastavení detekce shluků nehod, ale především jim umožní výsledky správně interpretovat.
Představte si, že aplikace najde shluk vážných dopravních nehod na určitém místě. Policejní analytik si dokáže vyhledat, že se nehody staly kvůli rekonstrukci silnice, o které ví, že je již ukončená. V takovém případě může tyto nehody ignorovat. Pokud ale najde rizikový shluk nehod, který nemá takovou jasnou a ukončenou příčinu, pak může jednotlivé nehody zanalyzovat a příčinu odhalit. Následně může navrhnout opatření ke snížení rizika na daném místě. Naše aplikace tedy může být užitečným pomocníkem, ale role expertních znalostí policejních analytiků je stále nezastupitelná.
Aplikace byla vyvinuta pro potřeby Policie ČR prostřednictvím realizace projektu financovaného se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva dopravy ČR v rámci Programu DOPRAVA 2020+.
Michal Kvasnička působí jako odborný asistent na Katedře ekonomie ESF MU. Zabývá se převážně empirickou mikroekonomií a analýzou dat. Podílel se na několika projektech aplikovaného výzkumu financovaného TA ČR. Vyučuje celofakultní předmět Mikroekonomie I a také kurzy Analýza a vizualizace ekonomických dat a Aplikované identifikační strategie.
Zlepšit život lidem s demencí i těm, kdo o ně pečují, se od začátku roku snaží výzkumníci a výzkumnice zapojení do projektu In-Touch. Součástí mezinárodního týmu jsou i ekonomové a ekonomky zdravotnictví z ECON MUNI. Podle Jakuba Hlávky, ředitele Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace, by měla paliativní péče zohledňovat mimo jiné i emocionální, duchovní a kulturní potřeby pacientů.
Pandemie COVID-19 ovlivnila fungování státní správy na všech úrovních. Některé zavedené změny přetrvávají, jiné jako například práce na dálku v některých organizacích pomalu mizí a úřady se vracejí k postupům uplatňovaným před pandemií.
