„Vycestujte, je to skvělá příležitost,“ říká student. Pro budoucí Erasmáky má několik tipů a rad

7. 2. 2022 Ekonomicko-správní fakulta MU

Vzpomínky, cenné zkušenosti a nezapomutelné zážitky – to vše získal student Ekonomicko-správní fakulty MU Lukáš Šafář absolvováním programu Erasmus. Šest měsíců strávil v zahraničí, měl možnost vyzkoušet si studium na nizozemské Saxion University of Applied SciencesDeventeru. „Mimo výuku jsem také hodně cestoval, bavil se a poznával nové lidi,“ vzpomíná student. A to stejné může nyní čekat i vás! Pro studenty, kteří by v příštím akademickém roce rádi vyjeli na Erasmus, jsme totiž dnes spustili přihlašování. Pokud byste snad stále váhali, zda na studijní pobyt vyrazit, přečtěte si rozhovor s Lukášem. Podělil se v něm nejen o své zážitky, ale především o tipy a rady pro budoucí Erasmáky.

Proč ses rozhodl zrovna pro Nizozemsko?

Chtěl jsem se podívat někam, kde je kvalitní vzdělávání, vysoká životní úroveň a zároveň tam není moc draho. Nizozemí pro mě bylo tou správnou volbou, pak už jsem si jen prošel nabídky studijních programů na partnerských univerzitách a zvolil jsem si International Business na Saxionské univerzitě. Všem studentům, kteří přemýšlí o studiu v zahraničí, bych doporučil, aby si našli chvilku času a popřemýšleli nad věcmi jako je například vzdálenost, jazyk nebo finanční náročnost dané země.

Jak probíhalo výběrové řízení?

Vybrali mě na základě motivačního dopisu a studijního průměru, tenkrát byl patrně lepší než dnes…

A co následovalo pak?

Snažil jsem se zorientovat ve věcech, jako jsou například kódy jednotlivých studijních oborů pro vyplnění studijní smlouvy, způsoby ukončení předmětů nebo individuální studijní plán. Hodně věcí mi tehdy nebylo jasných, ale fakulta mi byla opravdu nápomocná.

Bylo těžké najít si ubytování?

Ne, to jsem měl zařízené poměrně rychle. Bydlel jsem na kolejích, což pro mě vzhledem k vzdálenosti do školy i centra byla nejlepší možná volba. Navíc jsem měl štěstí na velice přátelské a extrovertní spolubydlící, takže k nám na pokoj pořád někdo chodil. Seznámil jsem se tak se studenty z celého světa, mezi mé přátelé najednou patřili Iránci, Vietnamci, Francouzi, Moldavci, Italové i Rumuni. Pro ty, kteří by upřednostňovali privát, doporučuju k hledání facebookové skupiny.

Fakulta vychází zájemcům o Erasmus vstříc, prodlužovat kvůli studiu v zahraničí nemusíte

Jednou z nejčastějších obav studentů v souvislosti s Erasmem je ta, že budou muset prodlužovat studium. Je podle tebe tato obava oprávněná?

Když nenecháváte vše na poslední chvíli, komunikujete s učiteli a snažíte se, tak se dá vše hravě zvládnout i bez prodlužování studia. Mně byl například velmi nápomocný Plánovač studia, videa o Erasmu od MUNI a třetích stran. Největším pomocníkem však je statut individuálního studijního plánu, který při předchozí domluvě s garantem předmětu dovoluje na naší fakultě: absenci na jinak povinné docházce, zápis předmětů v kombinované formě jako plnohodnotný ekvivalent prezenčního předmětu a zejména pak skládat zkoušky mimo zkouškové období, a to až do začátku zkouškového období následujícího semestru.

Další častou obavou bývá finanční náročnost. Jak náročný pro tebe v tomto ohledu Erasmus byl?

Upřímně, měl jsem veliké štěstí. Částečně mě totiž podporovala rodina, některé výdaje mi pokrylo stipendium. Nejvíc peněz jsem dal za ubytování, pak jsem pochopitelně utratil nemalé částky za jídlo, drogerii nebo cestování. Úplně levné to ve finále nebylo, v ničem jsem se ale neomezoval, naopak jsem utrácel ještě více než normálně – chodil na party, do barů, jezdil na výlety.

Jak velkou část tvých nákladů stipendium pokrylo?

Na pokrytí všech mých výdajů nestačilo, není to ale ani jeho účel. Já jsem navíc celkem dost cestoval a socializoval se. Každopádně jsem zaslechl o případech, kdy studentům vystačilo celé stipendium a někteří si dokonce pár euro ještě dovezli domů.

Ochutnávky zahraničních pokrmů, cestování i odbourání předsudků

V čem se nejvíce lišila výuka na zahraniční univerzitě od Masarykovy univerzity?

Výuka mi připadala mnohem praktičtější, než jako tomu obyčejně bývá. Saxion je ale „University of Applied Sciences“, už samotný název tedy evokuje, že se jedná o vzdělávání se zaměřením na praktičnost. Složení studentů a učitelů bylo více mezinárodní. Vzpomínám si, jak nás vyučoval původem Angličan a já byl na hodině v týmu s Adrianem, který pocházel z Kuby, a Bernardem z Madagaskaru.

S čím si měl při Erasmu největší problém?

Ze začátku to byl strach z neznáma, hodně jsem se bál neúspěchu a náročnosti studia. Bál jsem se, jak se dorozumím se svojí, tenkrát ještě bídnější, angličtinou a s nulovou holandštinou. Strachoval jsem se, že nesplním požadované minimum 20 ECTS kreditů. Na adaptaci jsem potřeboval zhruba měsíc, pak ze mě všechno opadlo a připadalo mi jako kdybych žil stejný život jako v Česku. Na konci bylo nejhorší loučení se s lidmi, kteří mi za tu dobu stačili přirůst k srdci, a troufnu si říct, že se stali mými dobrými přáteli.

Co ti studijní pobyt v zahraničí dal?

Mimo kolonku v životopise, pár kil navíc a klasické, leč pravdivé, klišé jako jsou drahocenné zážitky a pevná přátelská pouta se mi podařilo prolomit určité kulturní předsudky a představy. Mám teď mnohem větší pochopení pro muslimskou kulturu.

Na co nejraději vzpomínáš?

Obecně asi na cestování, objevování nových míst, dozvídání se nových informací, toulání se nizozemskými městy a krajinou. Konkrétně to pak je například ochutnávka bangladéšské a íránské kuchyně, koulování se spolubydlícími, kteří nikdy v životě neviděli na vlastní oči sníh, a výlet do Zaandamu. Rád také vzpomínám na noční projížďky na kole po městě a okolí, dvojitou pokutu za rušení nočního klidu nebo chytání myší rodinky, která se nám zabydlela v pokoji.

Co bys vzkázal těm, co se teprve rozhodují a váhají?

Vycestujte! Erasmus je neskutečná příležitost a šance se obohatit, vzdělat a posunout v životě. Nejhorší, co se muže stát je, že to nevyjde, ale vy aspoň budete vědět, že jste to zkusili a něco pro to udělali. Co se pak samotného výjezdu týče, tak bych studentům doporučil určitě pojištění. Já si ho zařídil přes ISIC, vychází asi na 2600 korun a platí celý rok. Doporučuju zjistit si předem dostupnost bankomatů a vybírat tam, kde neúčtují poplatky. Jednou se mi bohužel stalo, že jsem si vybral z nějakého pofidérního bankomatu a ten mi naúčtoval poplatek třicet euro. Za zvážení pak ještě stojí zahraniční SIM karta, účet v bance nebo předplacená jízdenka na vlak, já bych tenkrát dost ušetřil.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.