Strategický záměr ESF má vysoké ambice

Pane děkane, na začátku minulého semestru jste představili nový strategický záměr. Jak vzniká takový dokument? Vytváří jej vždy nově nastupující vedení?

Ne, samozřejmě, že ne. Strategický záměr pokrývá zpravidla delší časové období, než je jedno volební období vedení fakulty. My jsme nastupovali v době, kdy byla drtivá většina strategie prodiskutována a do značné míry ve finální fázi. V podstatě ji nachystalo předchozí vedení fakulty a to stávající mohlo učinit jen velmi malé změny a uvést ji v život.

Promítly se tedy do dokumentu i myšlenky nového vedení?

Diskuze se vedla od roku 2019. Na vytvoření se podílela celá fakulta. Já jsem se jí účastnil jako člen jedné z pracovních skupin, které byly zřízeny za účelem zahrnutí co nejširšího spektra odborných názorů nejen samotného vedení, ale i dalších zainteresovaných osob. Záměr reflektuje nejnovější trendy v oblasti strategického řízení ve veřejném sektoru. My, jako nové vedení, jsme neměli žádný problém se s dokumentem ztotožnit. Maximálně jsme některé věci malinko precizněji formulovali.

Předchozí záměry byly rozvrženy na pět let. V čem vy osobně vidíte výhodu delšího časového rozmezí toho současného?

Nově zvolené období kopíruje rozhodnutí univerzity. To pětileté je v plánování trochu nekomfortní. Neumožňuje vidět za horizont. Strategie se pak více věnuje operativní a možná krátkodobé činnosti. Mně osobně se tato varianta zdá velmi rozumná. Dá to instituci kontinuitu. Ze záměru je patrný směr, který chce škola nabrat, a to je směr k moderní ekonomické fakultě, jak ji známe z kvalitních evropských univerzit. Tedy, mimo jiné, i fakultě, která je velmi internacionální. Nejen ve smyslu zahraničních studentů, ale i v tom, že se tu pohybuje víc zahraničních pedagogů.

Hledali jste pro novou strategii inspiraci za hranicemi?

To je samozřejmě těžké. Nemůžete vzít něčí strategický záměr a zkopírovat ho do vašeho prostředí. Proti jsou například odlišnosti v legislativě. Na dokumentu pracovaly skupiny, z nichž každá se zaměřila na jinou oblast. Ke spolupráci byli ovšem přizvaní také lidé, kteří mají zkušenost například ze studijních pobytů v jiných státech. Navíc tu máme i zahraniční kolegy, jejichž názory pro nás byly cenné.

Pokud se vrátím do České republiky, ovlivnila tento dokument spolupráce s veřejným a soukromým sektorem?

Hlavním úkolem univerzit je poskytovat vzdělání, které se studentům v praxi vyplatí a které budou považovat za užitečné. Spolupráce s partnery z těchto sektorů představuje pro fakultu jeden ze základních „stavebních kamenů“. A v záměru jasně říkáme, že chceme tento trend i nadále posilovat. Je na místě konstatovat, že škole se v posledních letech daří úspěšně prezentovat schopnost spolupráce s aplikačním sektorem. Ať už se jedná o spolupráci s firmami Gorenje a Bosh či společné projekty s Ministerstvem financí nebo Českými dráhami.

Jak škola sleduje trendy a získává informace, které ovlivňují strategický záměr?

Významným zdrojem je pro nás průzkum úspěšnosti uplatnění našich absolventů v praxi. Masarykova univerzita již od roku 1996 provádí dotazování tzv. čerstvých absolventů, ale i těch, kteří jsou již několik let v praxi. Zjišťuje, jaké našli uplatnění, ale také jak hodnotí své zaměstnání.

Druhým významným zdrojem jsou pro nás zástupci zaměstnavatelů. Organizujeme s nimi různé akce a workshopy. Jsme s nimi v úzkém kontaktu. Novinkou je jejich účast v programových radách našich studijních programů. Máme tak unikátní možnost diskutovat s nimi strukturu studijních programů i jejich rozvoj.

Takovým malým bonusem je, že se snažíme přemýšlet i nad tím, jak rozšiřovat formy celoživotního vzdělávání. Začlenit do něj například právě absolventy, které máme stále větší chuť i nadále vzdělávat. Trh se mění. Možnost potkávat se s nimi může být užitečná také pro nás, protože mohou být cennou zpětnou vazbou.

To, co teď říkáte, souvisí s posledními body záměru, které se týkají akademických pracovníků?

To, co jsem teď řekl, je spíše druhý rozměr. Řekněme další z priorit, kterou naše vedení v plánu zvýraznilo. My jsme třicet let stará fakulta. Na univerzitní poměry relativně mladá. Ekonomické obory tady po revoluci zažily restart. Ekonomie se zcela proměnila. Začal tu vznikat nový typ vzdělávání. Učili jsme se, jak ho učit. Bylo tu mnoho výzev a trošku se přitom zapomínalo na zaměstnance. Byl bych rád, abychom více přemýšleli, jakým způsobem je rozvíjet. Tím se vracím k celoživotnímu vzdělávání. Ale tentokrát dovnitř, do naší komunity. My potřebujeme rozvíjet kompetence a já věřím, že tak můžeme bojovat i s vyhořením a rutinou. Jak se mění naši studenti, tak bychom se měli měnit i my, ve smyslu našich výukových metod. Nedávno jsme zažili obrovský krok vpřed díky online výuce. Zprvu to byla bolestivá zkušenost. Za pár let budeme sklízet plody tohoto okamžitého přechodu. Ve výuce možná začneme kombinovat více přístupů. Možná zjistíme, že některé metody už jsou historické. Tady vidím možnost k rozvoji, o kterém v záměru mluvíme.

Když už jsme zmínili období pandemie, jsou v dokumentu nějaké body, které ovlivnila?

Záměr byl uzavřen na konci roku 2020, ale jeho vznik byl proces od roku předchozího. Nikdo si tehdy netroufl říct, že jsme na konci pandemie. Ta ovšem zdůraznila věci, které se nám předtím zdály jako sci-fi nebo hodně pokrokové. Celá univerzita zjistila nejen, co jí chybí, ale především to, jak je připravená. Některé kroky byly kdysi vnímány jako zbytečné. Například digitalizace nebo elektronizace správy instituce. Nakonec jsme právě díky robustnímu informačnímu systému byli schopni během chvíle kompletní agendu převést do online prostoru. A ten záměr říká: „Tohle je důležité, tohle je trend, v tomto pokračujme.“

Jaké jsou hlavní oblasti strategického záměru?

Klíčové je kvalitní a atraktivní vzdělávání, kterému je věnována největší pozornost. Dále pak individuální a diverzifikované doktorské studium, prestižní národní i mezinárodní výzkum a efektivní správa a úspěšné personální řízení. Jednou z důležitých oblastí je také popularizace naší práce. Na akademické půdě se děje mnoho zajímavých věcí a my bychom je rádi zprostředkovali širší veřejnosti.

V mnoha bodech se strategický záměr jeví jako pro studentský. Můžete nám konkrétněji popsat, čím toho chcete dosáhnout?

Fakulta chce nadále podporovat činnost studentských spolků, spolupracovat se studenty v rámci návrhů na zlepšení kvality výuky a podobně. Například sladění kombinovaného studia s profesním a osobním životem chce podpořit právě digitalizací. Mělo by být možné využívat vzdáleného přístupu k přednáškám, využívat digitalizovaného fondu knihovny a tak dále.

V záměru se píše o zvýšení atraktivity doktorského studia. Co to znamená?

Doktorské studium prochází zásadními proměnami. Fakulta musí nabízet takovou strukturu, která studenty připraví na vědeckou práci v budoucí kariéře a zároveň vytvoří prostor pro osobní život. Nutné je nabídnout i adekvátní možnost zahraničních zkušeností. Jedním z bodů, kterými bychom to všechno chtěli podpořit, je vytvořit systém povinných dlouhodobých zahraničních stáží. Díky těmto změnám bude doktorské studium mnohem flexibilnější a přinese studentům vysokou přidanou hodnotu.

Fakulta chce rovněž prosazovat inovativní formy doktorského studia jako je například profesní doktorské studium, které by umožňovalo vzdělávání expertům s dlouhodobou praxí.

Jak důležitá je pro naplnění vašich cílů spolupráce s dalšími fakultami MU?

Je zásadní. V minulých letech jsme se již soustředili na projekty, do kterých nebylo zapojeno „jen“ několik pracovišť fakulty, ale byla zde spolupráce s pracovišti univerzity. Jsme společensko-vědní fakulta, takže pro nás jsou Fakulta sociálních studií nebo Právnická fakulta přirozenými partnery. Ale možná jsme se více orientovali na společné programy a méně na společnou komunikaci či výzkum. V současné době už neexistuje jeden obor, který by uměl najít odpovědi na konkrétní otázku. Chceme proto využívat toho, že jsme součástí velké instituce, multioborové univerzity, a můžeme tak studentům nabízet diverzifikovanější vzdělání.

Rozhovor s Jiřím Špalkem vedl Aleš Kohout.