Štěpán Mikula: „Lex Ukrajina je krok správným směrem, nenabízí ale dlouhodobé řešení.“

15. 3. 2022 Jana Sosnová

V České republice se v současnosti nachází přibližně 200 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. K podobě zákona upravujícího pobyt ukrajinských uprchlíků v ČR tzv. lex Ukrajina a možným proměnám českého pracovního trhu se v rozhovoru vyjádřil ekonom Štěpán Mikula z Ekonomicko-správní fakulty MU.

Jak vypadala ukrajinská menšina v České republice před ruskou invazí na Ukrajinu?

Ukrajinská menšina je nejen největší diasporou občanů nečlenských zemí Evropské unie v Česku, ale patří obecně k největším ukrajinským diasporám v EU. Před ruskou invazí žilo více Ukrajinců jen v Itálii a v Polsku. Demografická struktura ukrajinské menšiny se v čase dynamicky mění. Ještě před deseti lety v ní dominovali lidé ve věku 25–⁠40 let. Mezi roky 2010 a 2020 však jejich podíl klesl z 57 na 46 %. Naopak vzrostl podíl dětí a lidí důchodového věku. Takové změny naznačují postupnou proměnu „diaspory pracovníků“ na „diasporu usedlíků“.

Jaké je současné postavení Ukrajinců na trhu práce?

Nejčastěji pracují v méně kvalifikovaných profesích. V některých sektorech v populaci zaměstnaných ze třetích zemí naprosto dominují. Například ve stavebnictví tvoří Ukrajinci přes 90 % zaměstnaných z nečlenských států EU.

Jak byste popsal složení uprchlíků, kteří nyní přicházejí do Česka z Ukrajiny?

Můžeme očekávat, že momentálně budou přicházet hlavně ženy s dětmi a starší lidé. Podle dat Ministerstva vnitra bylo k 10. 3. mezi registrovanými uprchlíky pouze necelých 11 % mužů ve věku od 18 do 64 let. Demografická struktura a počet uprchlíků se však bude dynamicky měnit v závislosti na průběhu války. Podle mého názoru musíme počítat i se scénářem, že uprchlíků bude hodně, zůstanou zde dlouhou dobu a mnozí z nich se na Ukrajinu nevrátí. Proto bychom měli ihned napnout veškeré síly na podporu jejich integrace do společnosti a na trh práce. Investice do integrace uprchlíků je totiž efektivnější, a v důsledku tedy i levnější, pokud je zahájena bezprostředně po jejich příchodu.

Je možné odhadnout, kolik bude tato integrace stát?

I rychlé a efektivní programy integrace stojí peníze. Hodně peněz. Například OECD na rakouských datech odhaduje, že náklady na integraci syrských uprchlíků by v rakouském modelu dosáhly 0,7 % HDP ročně při počtu uprchlíků odpovídajícímu 1 % populace. Náklady tedy určitě nebudeme počítat v milionech ani ve stovkách milionů korun. Spíše se musíme v roce 2022 připravit na náklady minimálně v řádu vyšších desítek miliard korun.

Jak se promění český pracovní trh v souvislosti s příchodem ukrajinských uprchlíků?

Příchod velkého počtu imigrantů vždy v lidech vzbuzuje obavy o práci. Bojí se růstu nezaměstnanosti a poklesu mezd. Výzkum analyzující minulé migrační vlny však ukazuje, že na národní úrovni nejsou tyto obavy opodstatněné. Odborníci se shodují, že souhrnné efekty imigrace na domácí pracovníky jsou malé nebo dokonce nulové. To ovšem neznamená, že se nenajdou specifické segmenty trhu práce, kde skutečně k poklesu mezd a zaměstnanosti může dojít. Nejohroženější budou pracovníci, které mohou přicházející uprchlíci nejsnáze nahradit – zejména lidé v méně kvalifikovaných profesích, které nevyžadují znalost jazyka, nebo Ukrajinci a další cizinci, kteří již na území ČR žijí.

Existují cesty, jak této situaci předejít?

Dostupné jazykové vzdělávání, snadné uznávání kvalifikací nebo rekvalifikace mohou zmírnit tlak na nejohroženější skupiny na trhu práce tím, že umožní uprchlíkům pracovat i v kvalifikovanějších profesích. Prioritou by mělo být jazykové vzdělávání, které je v první fázi důležitější než zaměstnání.

Jaký je váš názor na právní úpravu („lex Ukrajina“) přístupu ukrajinských uprchlíků na český pracovní trh?

Rodiny uprchlíků po příchodu do ČR potřebují bydlení, školu pro děti a práci. Zajištění těchto potřeb musí podle mého názoru směřovat k efektivní integraci uprchlíků. Zároveň je však třeba vycházet z kapacit státních institucí, které není možné skokově navýšit. Takzvaný lex Ukrajina v tomto ohledu vykročil správným směrem, když umožnil uprchlíkům volný vstup na trh práce. Jeho regulace by při očekávaných počtech příchozích byla z administrativního hlediska nezvládnutelná. Zároveň by byla i kontraproduktivní, protože by nutně zvyšovala závislost uprchlíků na různých formách pomoci a zpomalovala jejich integraci.

Jaké konkrétní nedostatky vidíte v současném návrhu zákona a jaké navrhujete řešení?

Problém zákona je, že nedává uprchlíkům a ani jejich zaměstnavatelům dlouhodobou perspektivu. Právní status uprchlíků po uplynutí jednoho roku totiž zůstává nevyřešen. To může snižovat jejich ochotu aktivně se snažit o integraci. Zároveň může tato absence právní úpravy snížit motivaci zaměstnavatelů k zaměstnávání uprchlíků a k investování do jejich vzdělávání. V tomto ohledu by měl stát co nejdříve situaci vyjasnit a ideálně nabídnout uprchlíkům možnost získání trvalého pobytu. Zjednodušeně lze říct, že uprchlíci k nám přichází, protože doma ztratili budoucnost. Naším cílem by mělo být jim budoucnost zase dát.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.