Ke zlepšení ovzduší potřebujeme konkrétnější a účinnější opatření, říká ekonomka Dominika Tóthová

15. 6. 2022 Jana Sosnová


Dominika Tóthová na Ekonomicko-správní fakultě MU, Foto: Martin Indruch

Ochrana ovzduší v České republice má stále mnoho nedostatků. Přestože se situace pomalu zlepšuje, zdravotní komplikace způsobené znečištěným ovzduším významně ovlivňují zejména obyvatele měst. Environmentální ekonomka Dominika Tóthová se ve svém výzkumu zabývá tím, jaké ekonomické dopady mají zdravotní komplikace způsobené znečištěným ovzduším na jednotlivce a společnost.

Zlepšuje se kvalita ovzduší v České republice?

Zlepšuje, ale velmi pomalu. Stále dochází u některých látek k dlouhodobému překračování zákonem stanovených imisních limitů v řadě lokalit, především v aglomeracích a větších městech. Nejvíce zatíženými regiony zůstávají Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko-Místecko. Úroveň znečištění v daném roce však není závislá pouze na objemu vypuštěných znečišťujících látek, ale také na meteorologických a rozptylových podmínkách. Významný vliv má také přeshraniční přenos.

Jaké konkrétní náklady vznikají lidem, kteří žijí v oblastech se silně znečištěným ovzduším?

Pro domácnosti jsou to především náklady, které nepokrývá zdravotní pojištění. Jde o výdaje spojené s léčbou a prevencí onemocnění, jako jsou například doplatky na léky a další léčivé přípravky, zdravotnické pomůcky či ozdravné pobyty. Další náklady představuje ztráta mzdy v důsledku absence v zaměstnání. Avšak podíváme-li se na problém z pohledu celkové ztráty blahobytu, patří sem také náklady příležitosti za čas ztracený v důsledku nemoci či hodnota ztráty užitku způsobená bolestí nebo nemožností vykonávat běžné aktivity.

Dokážete říct, který z těchto nákladů je nejvíce zatěžující?

Největší zátěž představuje onemocnění pro lidi v produktivním věku, kteří přicházejí o mzdu kvůli nepřítomnosti v zaměstnání z důvodu vlastního onemocnění nebo ošetřování člena rodiny. Tyto náklady představují zpravidla největší položku. Finanční zátěž se však liší s ohledem na typ a závažnost onemocnění. Závisí na mnoha faktorech, jako jsou druh a závažnost nemoci, doba trvání nebo frekvence onemocnění.

Jaké náklady vznikají obcím a městům v souvislosti se znečištěným ovzduším?

Pro města se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou to především výdaje na prevenci. Zpravidla se jedná o opatření v oblasti dopravy, jako je ekologizace městské hromadné dopravy, výstavba obchvatů měst nebo budování cyklistické infrastruktury. Patří sem ale také výsadba zeleně, osvětové akce pro veřejnost nebo tvorba strategických dokumentů pro zlepšování kvality ovzduší.

Dlouhodobé překračování imisí znečišťujících látek způsobuje také škody na budovách či materiálech. V případě města Ostravy další náklady zahrnují například nadměrné čištění komunikací, příspěvek města na spolufinancování výměny kotlů či příspěvky do Fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším.

Jak hodnotíte snahy o zlepšení kvality ovzduší v České republice?

V posledních letech mají na zlepšování kvality ovzduší vliv některá opatření, jako je například instalace technologií na snižování průmyslových emisí, obnova vozového parku nebo výměny kotlů. I přes to má ale ochrana ovzduší v České republice spoustu nedostatků. Například města mají příliš nízké kompetence v oblasti regulace průmyslu na svém území, která je obvykle v gesci kraje. S tím souvisí i fakt, že poplatky za znečištění ovzduší jsou příjmem pouze Státního fondu životního prostředí, státního rozpočtu a kraje. Dále existuje povinnost pravidelně zpracovávat programy zlepšování kvality ovzduší pro znečištěné oblasti, ty jsou ale často velmi nekonkrétní a nevedou k nastavení účinných opatření. Navrhované kroky ke zlepšení kvality ovzduší by měly být zejména konkrétní, efektivní a jasně časově ohraničené.

Na výzkum jste navázala po rodičovské dovolené a rozhodla jste se využít program Career Restart. V čem vám pomohl?

Díky programu Career Restart se mohu detailněji zaměřit na mé hlavní výzkumné téma v oblasti znečištění ovzduší. Kromě toho, že mi grant pomůže získat finanční stabilitu, mi také umožní financovat náklady spojené s výzkumem nezbytné pro zkvalitnění mé práce. To jsou například různé výjezdy, výdaje spojené s výběrovým šetřením a podobně.

Jak obtížné bylo grant získat?

V porovnání například s granty Grantové agentury České republiky je získání Career Restartu mnohem snazší. Klíčové je splnit zejména stanovená kvalifikační kritéria a mít jasný projektový záměr. Vzhledem k tomu, že je grant cílen na začlenění vědeckých pracovnic a pracovníků po přerušení kariéry, zejména po rodičovské dovolené, nemůže o tento grant žádat kdokoliv, a tím pádem je konkurence mnohem nižší.

Doporučila byste svým kolegyním a kolegům, aby Career Restart využili?

Určitě ano. Jedná se o poměrně jednoduché grantové schéma. Pokud uchazeči či uchazečky splňují stanovená kritéria, mají potenciál působit ve výzkumném týmu, kariérně se rozvíjet a samozřejmě pokud mají jasno v tom, kam směřovat vlastní výzkum, není nad čím váhat. Napsat projektovou žádost není vůbec složité a realizace projektu určitě pomůže k naskočení zpět do rozjetého vlaku vědecké kariéry.

Dominika Tóthová působí na Katedře regionální ekonomie a správy a v Institutu pro udržitelnost a cirkularitu na Ekonomicko-správní fakultě MU. Ve svém výzkumu se zaměřuje na ekonomické aspekty znečištění životního prostředí a cirkulární ekonomiku. V současné době je spoluřešitelkou projektů zaštítěných Norskými fondy, Technologickou agenturou ČR či městem Brnem.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.