Jakub Hlávka: V Česku chybí ekonomové zdravotnictví. Nový studijní program je pomůže vychovat

7. 9. 2022 Jana Sosnová


Jakub Hlávka na Ekonomicko-správní fakultě MU | Foto: Peter Mikuš

Na Masarykově univerzitě právě vzniká expertní skupina, která pod vedením odborníků z Ekonomicko-správní fakulty za spolupráce s dalšími pracovišti vytvoří nový magisterský studijní program Applied Health Economics. Jedním ze spolupracovníků je i Jakub Hlávka, specialista na ekonomii zdravotnictví z University of Southern California. Jaké jsou podle něj slabiny českého zdravotnictví a proč je důležité vychovat novou generaci ekonomů, kteří se jím budou zabývat?

Vyplatí se investovat do zdraví?

Naše zdraví je tím nejcennějším, co máme. S rostoucí životní úrovní můžeme očekávat také zvýšenou snahu o zlepšení kvality a délky života. Ne všechno takové úsilí je však stejně efektivní. Nejvíce se vyplatí investovat do prevence a včasného záchytu nemocí, velmi často ale můžeme pozorovat plýtvání se zdroji ať v souvislosti se zahlcením zdravotnického systému, nebo vědomě ze strany šarlatánů. Ekonomové ve zdravotnictví tedy musí zkoumat každý lékařský zákrok s ohledem na náklady a benefity, které přinese pacientovi a celé společnosti. Zároveň musí také analyzovat, do čeho je zapotřebí investovat prioritně.

Proč je důležité, aby se ekonomové zabývali zdravím a zdravotnictvím?

Důvodů je mnoho, ale tím asi nejdůležitějším je to, že máme omezené zdroje – jak finanční, tak lidské. Dlouhodobě nelze poskytnout všechny lékařské zákroky všem a kdykoliv. Abychom maximalizovali jak svobodu jednotlivců s různými hodnotovými systémy, tak dostupnost a kvalitu zdravotnické péče na celospolečenské úrovni, musíme pečlivě studovat data a reagovat na aktuální technologický vývoj. Jsou to složité otázky, které mají ekonomickou i morální dimenzi.

Jakým způsobem mohou ekonomové informovat veřejnou politiku zdraví?

V současnosti je zapojení ekonomů do rozhodování ve zdravotnictví velmi omezené. Investice jsou často výsledkem politických debat nebo vychází z přání klinických expertů. Ekonomové mohou poskytnout širší, daty podložený pohled na náklady a přínosy současných i nových programů. Mohou například spočítat, jak nejlépe investovat do prevence obezity, která dále zvyšuje riziko vzniku cukrovky nebo kardiovaskulárních onemocnění. Mohou také pomoci nastavit úhrady tak, aby motivovaly poskytovatele péče ke zvyšování kvality a lepší koordinaci péče, která je Achillovou patou českého zdravotnictví. Promyšlená investice do moderních technologií, jako je například sdílení dokumentů a lepší časové plánování, by přitom ušetřila pacientům i zdravotníků mnoho času a peněz.

Jaké jsou slabiny české zdravotnictví?

České zdravotnictví má pověst systému, kde ani nejchudší člověk nezůstane bez pomoci. To je sice pravda teoreticky, ale bohužel nemáme veřejná data o rozdílech v kvalitě péče – například zda mají pacienti z malého a velkého města podobnou naději na přežití konkrétních zákroků. A ačkoliv máme relativně malou přímou účast pacientů na zdravotních nákladech a existuje relativně dobrá možnost volby poskytovatele, v některých oblastech jsou na tom u nás mnozí pacienti relativně hůře, a to zejména ti s nižším vzděláním a příjmem. Protože ale odpovědi na tyto paradoxy jsou zatím jen více či méně fundované spekulace, myslím, že tou hlavní slabinou je nedostatečná práce s daty a jejich využití k lepšímu rozhodování napříč systémem, včetně lepší participace pacientů nebo motivace poskytovatelů k co nejlepším výsledkům péče, a lepší kvalitě sběru a analýze dat od ordinací doktorů až po národní úroveň.

Jak rozvinutý je obor ekonomie zdravotnictví v České republice?

Je to obor, který je relativně mladý – i ve Spojených státech má tradici jen několika desítek let. V České republice momentálně nemáme dostatek odborníků v této oblasti. Díky iniciativě Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity však existuje ohromná příležitost vzdělat v Česku novou generaci expertů, kteří by tento deficit ve veřejném, neziskovém i soukromém sektoru zaplnili.

Jakým tématům se v oblasti ekonomie zdravotnictví dlouhodobě věnujete?

Sám jsem se již podílel na mnoha projektech, v mém výzkumu se však věnuji zejména dvěma hlavním otázkám. První je stárnutí populace a zvyšující se zátěž na zdravotní i sociální systém, která s ním souvisí. Zadruhé se věnuji dostupnosti nových terapií, jako je například biologická léčba. Jako ekonom se zabývám například nastavením úhradových mechanismů tak, aby odměňovaly dobré klinické výsledky a omezily míru plýtvání v systému například u nových přípravků k léčbě Alzheimerovy choroby, které se nyní dostávají na trh. Zároveň spolupracuji s výzkumníky ve Spojených státech i Evropě na analýze ekonomických dopadů nemocí nebo různých zákroků v době pandemie.

Co vás přimělo k navázání spolupráce s Ekonomicko-správní fakultou?

Díky deseti letům studia a práce v USA jsem si uvědomil, jak potřebná tato práce je, a mám chuť využít mé zkušenosti v Česku. Velkou motivací pro mě byla také investice do přípravných prací ze strany Ekonomicko-správní fakulty a dalších pracovišť Masarykovy univerzity, která mi dala naději, že se v Česku a širším regionu mohou věci opravdu posunout dopředu a mají podporu děkana fakulty i rektora MU. Sám bych tak rád přispěl aspoň malým dílem k lepší kvalitě a dostupnosti péče pro generaci našich prarodičů a rodičů, a potom také nás a našich dětí.

Na Ekonomicko-správní fakultě se budete podílet na vzniku nového magisterského studijního programu Applied Health Economics. V čem bude tento program výjimečný?

Bude prvním v České republice, který se věnuje klinické a společenské hodnotě investic ve zdravotnictví. A pravděpodobně také tím nejlepším, co studenti získají v celém regionu střední Evropy a zřejmě i mimo něj. Cílem Ekonomicko-správní fakulty je vytvořit studijní program na skutečně světové úrovni – i proto od začátku plánuje výuku pouze v angličtině se zapojením předních světových odborníků a využitím potenciálu spolupráce s dalšími pracovišti Masarykovy univerzity. Klíčová je tedy především kvalita, ne kvantita.

Co nový program přinese budoucím studentům a absolventům?

Myslím, že nový program přinese studentům tři klíčové věci. Zaprvé vynikající kvalitu výuky napříč nejlepšími pracovišti na několika fakultách Masarykovy univerzity s účastí hostujících profesorů ze zahraničí. Zadruhé skvělé podmínky pro profesní rozvoj díky odborným stážím a propojování studentů s absolventy. A v neposlední řadě také moderní a lidský přístup ke studiu s velkou mírou flexibility v oblasti výběru a specializace ve studiu. Věřím, že o mnoha absolventech programu a jejich práci uslyšíme zanedlouho – ať už nám pomohou s modernizací českého zdravotnictví na mezirezortní úrovni, pomohou zajistit dostupnost nejmodernějších způsobů léčby napříč systémem z pozice soukromého sektoru, či budou integrovat ekonomické myšlení na úrovni poskytovatelů, pojišťoven či jiných organizací působících na sociálně-zdravotním pomezí.

Na tvorbě studijního programu se budou kromě Ekonomicko-správní fakulty podílet také další fakulty Masarykovy univerzity. Jak bude tato mezioborová spolupráce vypadat?

Na programu se budou podílet experti z nejlepších pracovišť Lékařské fakulty, Přírodovědecké fakulty, Právnické fakulty, Fakulty sociálních studií a Farmaceutické fakulty. Klíčovou roli budou mít především ve výuce specializovaných předmětů – studenti díky tomu získají nejen nejnovější poznatky z mnoha oblastí, ale také rozšíří své obzory a získají nové kontakty mezi studenty a absolventy z jiných oborů. To jim umožní být efektivnější ve vlastní kariéře, protože získají flexibilitu a vhled, který jim poskytne jen málokterý jiný program.

Kromě studijního programu Applied Health Economics vznikne také nová expertní skupina. Co bude jejím cílem?

Pokud se podaří dosáhnout tohoto cíle, vyroste v Brně a tím i na národní úrovni špičkové vědecké centrum, které by mělo spolupracovat s mnoha klíčovými institucemi ve zdravotnictví, od základního výzkumu až po klinickou praxi, a publikovat aplikovaný výzkum. Ten snad brzy povede k co nejlepším rozhodnutím o budoucnosti našeho zdravotního a sociálního systému a reakci na nové příležitosti a hrozby.

Jaké budou další kroky v tvorbě studijního programu a expertní skupiny?

Pracovní skupina má za úkol připravit celý program k akreditaci tak, aby v roce 2025 mohl přijmout první studenty. Zároveň by měla začít mezinárodní spolupráce s dalšími špičkovými pracovišti v Česku a zahraničí a příprava vědeckých aktivit. To vše vyžaduje čas a investici do lidí – přesto věřím, že za několik málo let budeme toto úsilí vnímat jako jednu z nejlepších investic, kterou jsme pro naši zemi mohli učinit.

Projekt „Vznik nového interdisciplinárního programu Applied Health Economics (AHE)“ byl podpořen z Národního plánu obnovy, reforma 3.2.1, registrační číslo NPO_MUNI_MSMT-16606/2022.

Jakub Hlávka je výzkumným profesorem na University of Southern California (USC) v Los Angeles, kde se věnuje ekonomii zdravotnictví a vede několik výzkumných týmů zabývajících se otázkami stárnutí populace, dostupností nových léků a úhradovými mechanismy. Kromě výzkumu vyučuje v programech při lékařské a ekonomické fakultě USC a je součástí Schaefferova centra pro zdravotní ekonomii a politiku, které patří mezi pět nejlepších pracovišť v oboru na světě. Vzdělání získal na Vysoké škole ekonomické v Praze, Georgetownské univerzitě ve Washingtonu D.C. a při Pardee RAND Graduate School v Kalifornii. Ve volném čase se věnuje plávání, cyklistice a běhání, a je také houslistou v několika klasických ansámblech.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.