Z iniciativy výzkumníků Viléma Pařila a Dominiky Tóthové z Ekonomicko-správní fakulty MU vznikl úspěšný projekt, který bude jako jeden z pěti z celé České republiky podpořen Státním fondem životního prostředí z Norských fondů – Výzvy 2A Tromso, ve výši téměř 17 milionů Kč.
Jako zástupci akademické sféry se řídí mottem Petra Druckera: “Efficiency is doing things right; effectiveness is doing the right things” a rádi by právě prostřednictvím tohoto projektu přispěli k tomu, aby se v rámci environmentální politiky nejen municipální úrovně dělali „správné věci“.
V projektu „Monitoring a opatření ke zlepšení kvality ovzduší na území města Brna“ přímo navázali spolupráci se Statutárním městem Brnem a budou mapovat znečištění ovzduší v Brně prostřednictvím dočasného mobilního měření. Mobilní měřící stanice budou v průběhu jednoho roku v určitých lokalitách zachytávat koncentraci znečišťujících látek a pomohou tak přesněji identifikovat zdroje znečištění a jejich význam (např. lokality v blízkosti silnic či železnic, spalovny atp.).
V rámci projektu bude také měřena individuální imisní zátěž obyvatel při cestách do práce či do školy, kteří u sebe budou nosit malé mobilní senzory. Tyto senzory zjistí, jak moc je konkrétní člověk při pohybu po městě vystaven znečištěnému ovzduší. Měření zátěže při individuálním mobilitním chování představuje podle doktora Pařila a doktorky Tóthové i značný výzkumný potenciál.
Hlavním účelem projektu je podrobné zmapování imisní zátěže znečišťujících látek. Na základě těchto nových poznatků je možné formulovat konkrétní kroky ke zkvalitňování životního prostředí na území města Brna. Po vyhodnocení dat z měřících stanic a senzorů bude zpracována aktualizace Akčního plánu zlepšování kvality ovzduší města Brna s návrhy relevantních opatření pro omezení zjištěného typu znečištění ovzduší či zmírnění následků jeho působení.
Partnerem z donorské země Norska je hlavní město Norska, Oslo, které v oblasti plánování environmentálně šetrné municipální politiky má určitý náskok odpovídající jeho skandinávskému charakteru. Odbornou konzultační podporu poskytnou i výzkumní kolegové z University of Stavanger.
Doktoru Pařilovi a doktorce Tóthové fakulta velmi gratuluje!
Zlepšit život lidem s demencí i těm, kdo o ně pečují, se od začátku roku snaží výzkumníci a výzkumnice zapojení do projektu In-Touch. Součástí mezinárodního týmu jsou i ekonomové a ekonomky zdravotnictví z ECON MUNI. Podle Jakuba Hlávky, ředitele Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace, by měla paliativní péče zohledňovat mimo jiné i emocionální, duchovní a kulturní potřeby pacientů.
Pandemie COVID-19 ovlivnila fungování státní správy na všech úrovních. Některé zavedené změny přetrvávají, jiné jako například práce na dálku v některých organizacích pomalu mizí a úřady se vracejí k postupům uplatňovaným před pandemií.
