Doktorským studiem si prodloužíte mládí, říká úspěšná absolventka

Hana Fitzová loni úspěšně dokončila doktorské studium v programu Hospodářská politika. A slovo úspěšně je skutečně na místě – za svou disertační práci totiž získala cenu děkana! O své zkušenosti by se nyní ráda podělila s mladšími studenty, kteří třeba ještě váhají, zda se k doktorskému studiu přihlásit.

26. 10. 2021 Ekonomicko-správní fakulta MU

Co pro Vás hrálo největší roli při výběru doktorského programu?
Má volba byla poměrně jasná. Už mé magisterské studium, které spojovalo matematiku s ekonomií, mě velmi bavilo. Hospodářská politika představovala možnost pro uplatnění znalostí z obou vystudovaných oborů a posun někam dál.

Co Vás na studiu nejvíce bavilo?
Nejvíce se mi na doktorském studiu líbilo, že jsem mohla průběžně prezentovat výsledky své práce na nejrůznějších konferencích a workshopech v zahraničí. Bylo to někdy dost stresující, ale zdokonalila jsem se tak v prezentování vlastní práce, měla jsem možnost vést odborné diskuse v angličtině, a hlavně jsem na konferencích získala relevantní zpětnou vazbu ke své práci. Třešničkou na dortu bylo pochopitelně to, že jsem tak navštívila mnoho zemí a potkala lidi z celého světa, což pro mě bylo velmi naplňující.

Je naopak něco, co byste si už opravdu nechtěla zopakovat?
Rozhodně poslední rok studia. To jsem v podstatě už „jen“ sepisovala výsledky výzkumu. Strašně se to vleklo a síly docházely. A když už byla obhajoba na dohled, přišel covid, uzavření fakulty a nejistota ohledně všeho. Nakonec ale vše dobře dopadlo.

A když se na doktorské studium podíváme obecně, jaké jsou jeho největší klady a zápory?
Pokud člověk po státnicích dál studuje, prodlužuje si tím tak trochu mládí. Seznámí se se spoustou lidí, ledaskam se dostane, získá mnoho dovedností dobrých pro život. Na druhou stranu finanční stránka může někoho odrazovat, ale pokud se jde do studia naplno a člověk se zapojí do grantů a projektů, kde obvykle získá pracovní úvazek, není potřeba se toho obávat.

Sama jste zmínila náročnost studia po finanční stránce. Právě kvůli tomu mnoho doktorandů svá studia nedokončí, skloubit práci s výzkumem není vždy jednoduché. Jak jste se s tímto poprala Vy?
Já jsem v tomhle ještě trošku specifičtější případ, protože jsem nestudovala prezenčně, ale kombinovaně. Neměla jsem tedy nárok na žádné pravidelné stipendium. To pak člověk večer po práci i o víkendech studuje a sepisuje disertaci. Měla jsem ale naštěstí po celou dobu studia dobré rodinné zázemí, které mi bylo velkou oporou.

A když si své studium zrekapitulujete, jaký nejhezčí zážitek si v souvislosti s doktorským studiem vybavíte?
To byl asi moment, když mi oznamovali, že jsem práci úspěšně obhájila. Ale samozřejmě mám spoustu krásných vzpomínek z různých výjezdů a akcí s ostatními doktorandy a spolupracovníky. Podívala jsem se do řady evropských zemí, navštívila spoustu univerzit, poznala mnoho skvělých lidí.

Hlavní je, aby doktorandy jejich studium opravdu bavilo

Kde jste brala motivaci studium dokončit?
Doktorát je náročný. Pokud to ale člověka baví, má dobrého školitele, oporu v rodině a studium opravdu dokončit chce, tak to jde. Ale chce to silné odhodlání, vnitřní disciplínu a nenechat se odvádět od práce lákadly a lidmi kolem sebe.

Vaše závěrečná práce sklidila poměrně velký úspěch, byla jste za ni oceněna i děkanem. Zabýváte se v ní vlivem evropských reforem na efektivitu železnice. Proč jste si zvolila toto téma?
Když jsem přemýšlela o tématu práce, představil mi můj školitel prof. Zdeněk Tomeš problematiku probíhajících železničních reforem v Evropské unii a značně rozporuplné závěry několika málo studií, které na dané téma tehdy existovaly. Zaujalo mě to, jelikož téma nabízelo prostor pro aplikaci matematicko-statistických metod v oblasti hospodářské politiky. Chtěla jsem přijít na kloub také tomu, proč jsou výsledky studií tak rozdílné.

Máte nějakou radu pro studenty, kteří teprve zvažují, jestli si podat přihlášku k doktorskému studiu?
Je potřeba si dobře rozmyslet, jestli to opravdu chtějí se vším, co k tomu patří. Ujasnit si, co a jak by rádi dělali, a najít pro svůj záměr vhodného školitele. Sejít se třeba s nějakými aktuálními doktorskými studenty a pobavit se o tom, jak to chodí, co vnímají jako pozitiva a co je naopak náročné nebo problematické. A udělat si hned na začátku jasný plán studia. Hlavní je, aby to člověka opravdu bavilo.

A Vy sama plánujete zůstat na akademické půdě nebo máte vytyčené nějaké jiné kariérní cíle?
Moje práce, vědecko-výzkumná i pedagogická, mě baví a naplňuje, mám možnost spolupracovat s milými lidmi, kteří jsou velmi dobří ve svém oboru, neustále se posouvám na cestě poznání někam dál.

  • O Haně Fitzové

  • Hana Fitzová působí na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity jako odborná asistentka. Věnuje se zejména oblasti dopravní ekonomie a ekonometrie. Magisterský titul získala na Přírodovědecké fakultě MU, kde studovala aplikovanou matematiku, obor matematika-ekonomie. Loni úspěšně dokončila doktorské studium v programu Hospodářská politika na ESF MU. Za disertační práci s názvem The impact of the European railway reforms on railway efficiency získala cenu děkana za vynikající disertační práci. Ve volných chvílích tráví čas se svou rodinou, chodí na aerobic, hraje volejbal, jezdí na kole, lyžuje a hraje na klavír.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.