Doktorát je příležitostí k růstu

31. 3. 2021 Ekonomicko-správní fakulta

„Studovat doktorát je příležitostí proniknout do větší hloubky v oblastech, o kterých jste se dosud jen učili. Je to také o možnosti cestovat, poznávat nesmírně chytré a inspirativní lidi z různých zemí a o zdokonalování se v logickém myšlení a argumentaci. Je to cesta pestrá, zajímavá, ale zároveň náročná. Náročná, protože něco jiného je poznání užívat a něco jiného je ho vytvářet,“ říká Jakub Procházka, vedoucí Katedry podnikového hospodářství na Ekonomicko-správní fakultě, který se s námi podělil o svůj pohled na doktorské studium.

Co mě na doktorátu čeká? Je to vůbec pro mě?

„To, že člověka baví magisterské studium, neznamená, že ho bude bavit doktorát. Ale pokud někoho během studia zajímalo pronikat do vybraných témat, číst si k nim originální články, psát diplomovou práci či zkoušet, jak věci fungují, pak je velká šance, že ho bude bavit i doktorské studium. Právě to by mohl být pro studenta první impulz, aby se zeptal někoho z katedry, co mu může doktorát přinést a v čem by pro něj mohl mít smysl,“ říká Jakub Procházka.

Dodává však, že je důležité přemýšlet o studiu v kontextu budoucí kariéry. Pomůže mi doktorát v tom, co bych chtěl/a dělat v budoucnu? A je doktorské studium opravdu to, čemu bych se chtěl/a v následujících třech nebo čtyřech letech věnovat? To jsou otázky, na které je dobré znát odpověď před podáním přihlášky.

Jednotlivé katedry nabízejí možnost zapojit se už při magisterském studiu do aktivit podobných těm, které pak tvoří náplň doktorského studia. Při rozhodování může také člověku pomoct právě rozhovor s potenciálním školitelem. „Doktorské studium má úplně jinou podobu než to magisterské nebo bakalářské. Není o pravidelném chození na přednášky nebo semináře. V rámci doktorátu studenti především pracují na vlastním výzkumu, spolupracují se školitelem, zapojují se do různých výzkumných projektů, jezdí na konference. Jen pár předmětů v úvodním ročníku má pravidelnou skupinovou výuku tak, jak to studenti znají z pregraduálního studia. Svým charakterem je doktorát podobný spíš práci v akademické nebo výzkumné instituci než studiu, byť se i v rámci postgraduálního studia člověk učí,“ upřesňuje Jakub Procházka.

Bakalářští či magisterští studenti se nejčastěji setkávají s doktorandy při výuce. Zapojení do výuky však není pro všechny doktorské studenty povinnou součástí studia. Nicméně pro ty, kteří by chtěli působit na akademické půdě, je podle Jakuba Procházky taková zkušenost žádoucí: „Minimálně u nás na katedře se snažíme o to, aby doktorští studenti nebyli zahlceni výukou. Přínosem pro doktorandy je, když vedou studentům bakalářské práce v oblasti, které se sami věnují, nebo když vyučují dílčí seminář korespondující s tématem jejich výzkumu. Učí se tak předávat své znalosti a koordinovat výzkumnou spolupráci. Rozhodně by to ale nemělo být tak, že doktorský student primárně učí, protože pak by mu nezbýval čas na samotný doktorát.“

Chci na doktorát!

Před podáním přihlášky na doktorské studium by student měl mít jasno, s jakým tématem a pod vedením jakého školitele stráví následující roky. Jenže jak téma práce vybrat? Mělo by být blízké jak studentovi, tak i školiteli. „Ve chvíli, kdy se chcete učit šít boty, tak jdete za ševcem, a ne za krejčím. Když se chcete naučit šít šaty, jdete za krejčím, a ne za ševcem. Tedy, když se student chce od školitele něco naučit, tak potřebuje školitele, který se zvolené oblasti skutečně věnuje,“ říká s nadsázkou Jakub Procházka.

Školitel je pro studenta mentorem – měl by tématu rozumět do hloubky, mít kontakty na zahraniční kolegy věnující se stejné oblasti. Měl by vědět, co je potřeba zkoumat a jaké metody jsou pro to vhodné. Studentovi předává vlastní zkušenost, pomáhá mu jít správným směrem a vyhýbat se slepým uličkám. „Pokud si student zvolí originální téma, ‚odsuzuje se‘ k prošlapávání si vlastních cest. Pak ale může hůře obstát v konkurenci těch, kteří se stejnému tématu věnují v rámci zkušeného týmu,“ upozorňuje Jakub Procházka.

Vztah mezi školitelem a studentem je intenzivnější než u vedoucích magisterských nebo bakalářských prací především díky jeho dlouhodobosti. Samozřejmě se však i stává, že si student se školitelem nesednou. V tom případě si lze najít v průběhu doktorského studia jiného školitele.

Nedílnou součástí doktorského studia je i semestr na zahraniční univerzitě, což podle Jakuba Procházky může člověka extrémně posunout. Studenti mohou během studia vyjet také na letní školy nebo workshopy, které pořádají zahraniční univerzity. To vše pomáhá studentům učit se od těch nejlepších.

Peníze, peníze, a zase peníze…

Často zaznívají v kontextu doktorského studia obavy, jak by student vyšel s penězi. Podle Jakuba Procházky se však není čeho bát: „Průměrný měsíční příjem doktorandů na Ekonomicko-správní fakultě přesahoval v minulých letech dvacet tisíc korun čistého“. Stipendium, které doktorand dostává, má pevnou základní částku garantovanou po celu dobu studia a je možné jej navýšit o odměnu za další mimořádné a publikační aktivity. Studenti si také mohou zažádat o grant na svůj projekt. Pokud si ho obhájí, dostanou prostředky, které mohou využít pro výzkum či vlastní rozvoj související s jejich disertační prací.

Jsou ovšem i takoví studenti, kteří mají vedle doktorského studia zaměstnání. Podle Jakuba Procházky to však snižuje šanci na úspěšné dokončení doktorátu i na uplatnění po dokončení doktorátu. „Když se doktorátu věnujete naplno, tak svému tématu rozumíte více do hloubky, máte širší síť kontaktů, umíte dělat lepší výzkum a máte za sebou lepší výsledky. S tím je mnohem snazší se uplatnit v profesích, kde je doktorát potřeba. Proto máme podmínky pro studenty nastavené tak, aby je ekonomicky nenutily hledat si další zaměstnání“.

Pokud by studenta přesto lákalo spojit studium doktorátu se zaměstnáním, tak může zvolit takzvaný kolaborativní doktorát. „Do kolaborativního doktorátu je zapojena další organizace, což může být třeba právě zaměstnavatel studenta. To znamená, že student je zaměstnaný v nějaké organizaci a disertace, na které pracuje, má přínos pro danou organizaci. Student tak netříští pozornost a vše, co dělá, mu pomáhá budovat budoucí kariéru,“ upřesňuje Jakub Procházka.

Do 31. května 2021 si můžete podat přihlášku, tak neváhejte a formujte svou budoucnost na ECON MUNI.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.