Děkan ESF: Září nám dokázalo, jak moc se vzájemně potřebujeme

V čele Ekonomicko-správní fakulty stojí rok. Jeho program a plány poznamenala složitá doba pandemie. Přesto je děkan ESF Jiří Špalek optimistou. Víru v lepší zítřky mu mimo jiné dodává i nefalšovaná radost z opětovného setkání, která je tento semestr cítit ve vzduchu.

21. 12. 2021 Ekonomicko-správní fakulta MU

Letos uplynulo třicet let od založení naší fakulty. Jak s odstupem času hodnotíte oslavy spojené s tímto výročím?

Především jsem rád, že jsme zvládli oslavy uspořádat v prezenční formě, což je čím dál tím víc vzácnější. Doba nám přála a výsledek překonal všechna má očekávání. Zejména první část. Konference. Kladně hodnotím vynikající výběr hostů, kteří vystoupili v rolích řečníků a panelistů. Úžasná byla i celková atmosféra.

Po zajímavé přednášce pana profesora Švejnara následovala panelová diskuze. Co si myslíte o ní?

Vnímal jsem ji jako velice inspirativní. Pojmenovala totiž naše úkoly do budoucna. Co chceme našim studentům jako fakulta dávat? Co vlastně předpokládáme, že budou jejich budoucí zaměstnání a kariéry, a jakým způsobem můžeme přispět, aby je nacházeli?

Jednalo se vskutku o výjimečný počin. S jakými ohlasy jste se setkal?

Neskromně říkám, že mám velice kladné reference nejen z fakulty, ale i z řad hostů. Všichni se shodli na tom, že se jednalo o příjemnou akci, která měla i zajímavý obsah.

Zmiňovaná konference ale nebyla jedinou akcí spojenou s třicátým výročím.

Ano. My jsme toto významné výročí připomínali všude, kde se nám to zdálo vhodné. Na nejrůznějších akcích s veřejností nebo s kolegy z jiných fakult v průběhu celého roku. S organizačním týmem jsme se pak dohodli na dvou vrcholech těchto oslav.

Jedním z nich byla již zmiňovaná konference. Druhým bylo slavnostní zasedání Vědecké rady ESF MU.

Čím bylo toto zasedání tak slavnostní?

Třicáté výročí je vhodný moment k tomu, aby fakulta poděkovala všem, kteří si to zaslouží. Udělením bronzové medaile MU jsme ocenili kolegy, kteří se rozhodli ukončit své působení zde. Cenou děkana za tvůrčí práci jsme zase poblahopřáli těm, kteří v minulém roce dosáhli mimořádných publikačních výsledků.

Nejemotivnější částí oslav pak bylo, že jsme měli možnost poblahopřát panu profesorovi Ladislavu Blažkovi ke jmenování emeritním profesorem Masarykovy univerzity. Já osobně to vnímám jako nejvyšší metu, které může člověk na univerzitě dosáhnout.

Co studenti? Máte na oslavy zpětnou vazbu i od nich?

Ano. Samozřejmě spíše na tu první část, tedy konferenci, která byla pro studenty přeci jenom přitažlivější. Kladně hodnotili především možnost osobního setkání se zajímavými lidmi, kteří patří ke špičkám ve svých oborech.

A navíc, na celkové atmosféře oslav se podepsal i fakt, že proběhly v úvodu semestru. Zapadly do nefalšované radosti z doby, kdy jsme se všichni na fakultě po delší době opět sešli.

Záběr z konference k 30. výročí ESF MU

Upřímně. Doba je složitá. Nebylo organizování takové akce malý risk?

(smích) To víte, že ano. Vždyť my jsme to všechno připravovali na jaře, kdy byla škola zavřená. V nás všech ale převážil názor, že takové významné výročí se nesmí opomenout.

Proč?

Je to dobrý moment pro ohlédnutí se. Jsme tam, kde jsme chtěli v tuto chvíli být?

Já osobně si myslím, že na sebe škola může být hrdá. I přesto, že třicet let je z univerzitního pohledu krátká doba, ESF se stala naprosto samozřejmou součástí Masarykovy univerzity. Má svoji tvář, pověst a zejména celou řadu skvělých absolventů.

Jsem také rád, že jsme oslavy pojali i jako pohled do budoucna. Díky tomu musíme přemýšlet, co nás čeká a jak na vývoj reagovat.

Tento rok je zajímavý také tím, že je vaším prvním v čele fakulty. Splnila se vaše očekávání?

Asi vás nepřekvapím tvrzením, že ten rok je úplně jiný, než jsem předpokládal. Je ovšem pravděpodobné, že bych něco podobného řekl i bez ohledu na to, jaké časy nás potkaly. Nicméně. Nenapadlo by mě, že velkou část prvního roku svého funkčního období budu věnovat hledání způsobů, za jakých okolností budeme schopni učit, jak zajistit online výuku a jakým způsobem zkoušet.

Není to obrovská zkušenost?

(smích) Samozřejmě. Zkušenost je to velká, ale doufám, že už brzy budu moct říct, jak rád jsem, že je za mnou.

Víte, současná situace nás logicky trochu zabrzdila v realizaci programu mého vedení fakulty. Aniž bych se chtěl omlouvat, musím konstatovat, že jsme prostě nemohli stihnout věci, které jsme chtěli. A covid nás okupuje i nadále.

Je to velký paradox, protože jedním z hlavních bodů mého programu bylo otevřít fakultu sobě samé. Chtěli jsme se více potkávat, hledat důvody k setkání akademiků s neakademiky, učitelů se studenty a různých skupin v rámci školy. Namísto toho jsme řešili opak. Jak to udělat, abychom se osobně potkávali co nejméně?

A co Garden party, kterou jsme zahájili semestr v září?

To je jediná akce, která se nám z původního plánu podařila zorganizovat. A díky za ni. Na nás všech bylo zřetelně vidět, jak moc se do školy těšíme.

I když doba byla, a vlastně pořád je, složitá, přežívá ve vás optimista? Věříte, že se vám nakonec podaří původní plány dovést ke zdárnému cíli?

Ano. Jestli mě něco opravdu mile překvapilo, tak to, že věci, které jsem ve svém programu vnímal jako obtížné, se ukazují realizovatelné. Vlastně mám pocit, že se mnoho z toho dá posunout dopředu relativně snadno a rychle. Očekával jsem hodně vyjednávání. Nakonec jsem zjistil, že jsme jako fakulta na velkou část plánů a výzev připraveni. Tady už jde opravdu jen o to spustit proces a začít řešit detaily.

Můžete být konkrétnější?

Podařilo se nám třeba dohodnout, jakým způsobem bychom chtěli, aby vypadalo bakalářské studium. Zejména v prezenční formě.

Plánovat v současnosti je těžké. Přesto, kam půjdeme dál? Oklepeme se z toho všeho?

Musíme se oklepat. Jsem vděčný univerzitě, že napnula všechny své síly pro to, abychom v tomto semestru udrželi prezenční výuku. Bylo to opravdu důležité. Jak pro studenty, tak pro pedagogy.

V současné době jsme například konfrontováni se středoškoláky, kteří neměli poslední ročník střední školy, maturovali téměř online. Vidíme, jak velký deficit to je. Ale lehký nebyl ten minulý rok ani pro nás, pedagogy.

Bylo období distanční výuky i něčím přínosné?

Jistě. Naučili jsme se mnoho nových věcí. Začali jsme jinak přemýšlet. „Online“ tady s námi zůstane. Budeme ho vnímat jako velmi efektivní doplněk a díky tomu budeme možná i zajímavěji učit.

Současně z toho všeho odcházíme posíleni, protože pandemie zvýraznila rozdíly mezi vysokými školami. Nepřeháním, když řeknu, že Masarykova univerzita jako celek, ale i naše fakulta, z toho všeho srovnání vyšla jako vítěz. My jsme byli připraveni. Celou řadu nástrojů už jsme měli. Například elektronizovanou administrativu nebo studium.

O budoucnost vysokých škol se tedy nebojíte?

Vůbec. Radost v září jasně dokázala, že si chybíme a že se vzájemně potřebujeme. Ten důvod, proč jsou univerzity tak důležité, tu stále je.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.