Anotace: Inovační aktivita není v regionech rozložena rovnoměrně a regiony se liší i intenzitou vzájemné spolupráce inovačních aktérů. Rozvinutá spolupráce mezi aktéry je v současných regionálních teoriích považována za klíčový předpoklad pro vznik inovací. Spolupráce je vnímána jako důležitá forma vzájemného učení a šíření tacitních znalostí a jako jedinečná konkurenční výhoda regionu. Základním předpokladem pro rozvoj spolupráce je dostatečně rozvinutý poptávkový (zejm. podniky) a nabídkový (zejm. výzkumné organizace) subsystém regionálního inovačního systému. Pokud některá složka není dostatečně zastoupena, lze to řešit i spoluprací se subjekty mimo region. Spolupráce probíhá jak mezi samotnými podniky, tak mezi podniky a výzkumnými organizacemi. Způsob spolupráce se liší také napříč odvětvími, přičemž v některých odvětvích hraje důležitou roli prostorová blízkost. Disertační práce má pomoci řešit nedostatek informací o intenzitě a formách spolupráce mezi inovačními aktéry v regionech.

Cíl: Cílem disertační práce bude analyzovat intenzitu, význam, způsob financování (soukromé vs. veřejné zdroje) a formy spolupráce na inovačních aktivitách ve vybraném regionu (vybraných regionech) České republiky. Student si v průběhu jejího zpracování sám vymezí geografickou oblast, formy spolupráce či ekonomická odvětví, kterými se bude ve svém výzkumu zabývat.

Školitelkou pro toto téma je docentka Viktorie Klímová. Více informací o školitelce, jejích publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Jedním z opatření kohezní politiky EU ke snížení regionálních disparit je podpora rozvoje inovací. V programovacím období 2014-2020 byla tato myšlenka navíc posílena aplikací přístupu strategie inteligentní specializace RIS3 (national and regional innovation strategies for smart specialisation). Disertační práce bude hledat odpověď na otázku, jakým způsobem regiony EU využívají nástroje kohezní politiky k podpoře rozvoje inovací na svém území a jak se tyto nástroje osvědčují v praxi. Součástí práce mohou být i případové studie z evropských regionů, jejichž zkušenosti mohou být inspirativní pro české regiony. Součástí práce budou syntéza a zobecnění získaných poznatků, které mohou přispět k návrhu opatření pro účinnější realizaci kohezní politiky.

Cíl: Cílem disertační práce je zhodnotit realizaci kohezní politiky zaměřené na rozvoj inovací ve vybraných evropských regionech. Na základě toho budou vytvořena doporučení pro implementaci kohezní politiky.

Školitelkou pro toto téma je docentka Viktorie Klímová. Více informací o školitelce, jejích publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Podniky hrají zásadní roli v inovačním systému každého regionu, neboť jsou to obvykle ony, kdo uvádí inovace na trh a do praxe. Na inovační výkonnost tak má vliv například odvětvová, velikostní nebo vlastnická struktura podniků. Příklady mnoha úspěšných regionů ukazují, že jejich ekonomika se specializuje na určitá odvětví (např. automotive či ICT) a že je pro ně typická určitá velikostní struktura podniků (např. klíčová role několika velkých firem či pospolitost menších podniků). Významné podniky často bývají i lídry v oblasti investic do výzkumu a vývoje. Struktura podniků může v čase procházet změnou, což demonstruje i to, jak je region schopný adaptovat se na změny okolního prostředí. Důležitou roli hraje rovněž to, jak jsou podniky v regionu zakořeněny a jak jsou provázány s dalšími místními aktéry a to jak dalšími podniky, tak například s výzkumnými a vzdělávacími institucemi. Této problematiky se v teoretické rovině dotýká řada přístupů, z nichž lze jmenovat například koncept inteligentní specializace, local buzz–global pipelines, globální produkční sítě, triple helix, prostorová a jiná blízkost (proximita), příbuzná a nepříbuzná rozmanitost odvětví v regionu či šíření znalostí v prostoru (knowledge spillover). Kromě uvedených přístupů se práce může zabývat také úlohou nadnárodních společností či významem přímých zahraničních investic.

Cíl: Cílem práce bude zhodnotit vliv podnikatelské základny na inovačních výkonnost vybraných regionů. Pozornost může být zaměřena na české i zahraniční regiony. Dílčím cílem je diskutovat faktory, které mají vliv na přítomnost inovačních podniků v regionu.

Školitelkou pro toto téma je docentka Viktorie Klímová. Více informací o školitelce, jejích publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Tradiční průmyslová města a regiony v zemích střední a východní Evropy byly po roce 1989 postiženy sociálně-ekonomickým úpadkem. Transformační zkušenosti jejich západních předchůdců však byly přenositelné jen zčásti a to ve vazbě na odlišný původ a charakter jejich potíží. Práce by se měla zabývat vybranými aspekty transformace starých průmyslových měst/regionů a pokusit se zmapovat trajektorii jejich vývoje a míru adaptace na stávající sociálně-ekonomické podmínky.

Cíl: Cíl této disertační práce spočívá v analýze a vymezení podobných či stejných atributů a rozdílů v transformaci vybraných starých průmyslových měst/regionů. Budou zde identifikovány faktory a mechanismy na městské/regionální a celostátní úrovni, které ovlivnily průběh transformace vybraných měst/regionů. Nalezená zjištění napomohou formulaci konkrétních doporučení pro aktéry ovlivňující vývoj ve sledovaných městech/regionech.

Školitelem pro toto téma je profesor Jan Sucháček. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Městský marketing je stále populárnějším a dynamicky se rozvíjejícím konceptem. V této práci budou analyzovány důvody vzniku a rozšíření tohoto konceptu. Pozornost bude věnována také prvkům, procesům a aktivitám, které náleží do městského marketingu. Vedle teoretických aspektů a souvislostí městského marketingu nebude opominuto ani jeho praktické uplatnění, protože to se postupně stává neoddělitelnou součástí řízení měst. Stále intenzivněji je přitom pociťována potřeba analýzy a zhodnocení městského marketingu ve vazbě na rozdílnou velikost a polohu našich měst, což bude v práci reflektováno.

Cíl: Cílem této práce je analýza a zhodnocení aktivit městského marketingu ve vybraných městech České republiky. Důraz přitom bude kladen na komparaci aktivit městského marketingu ve městech různých populačních velikostí a ležících v rozdílných regionech. Výše zmíněná velikostní a prostorová diferenciace nám usnadní kategorizaci základních atributů městského marketingu v zemi.

Školitelem pro toto téma je profesor Jan Sucháček. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Pojem udržitelná městská mobilita je aktuálně velmi frekventovaným na úrovni Evropské unie i národních politik. V České republice, ve městech se 40 tis. a více obyvateli, budou pod metodickou záštitou Ministerstva dopravy ČR vznikat strategické plány udržitelné městské mobility (SUMP) či strategické rámce udržitelné městské mobility (SUMF), které jsou důležitými dokumenty z hlediska možností čerpání dotací EU na podporu rozvoje dopravní infrastruktury. SUMP je primárně strategickým plánem vytvořeným k uspokojování potřeb mobility lidí a podniků ve městech a jejich okolí a k zajištění lepší kvality života. Je vázán primárně na veřejnou dopravu, dále na cyklistickou a pěší dopravu, regulaci IAD, intermodalitu, logistiku, zásobování a kombinovanou dopravu. Uvedené skutečnosti nabízí možnosti výzkumných aktivit v městském prostoru s vazbou na zvýšení jeho atraktivity a kvality (oblasti dostupnosti dopravního systému pro všechny, resp. pro cílové skupiny, zlepšení bezpečnosti dopravy, snížení znečištění ovzduší, hladiny hluku, spotřeby energie, zlepšení efektivity osobní i nákladní dopravy apod.). Disertační práce bude zaměřena na městský a příměstský prostor, který bez snah o vyřešení udržitelnosti jak veřejné, tak individuální dopravy není aktuálně schopen být plnohodnotným funkčním systémem.

Cíl: Cílem práce je analyzovat a vyhodnotit dopady dlouhodobě zanedbávané situace v oblasti městské mobility ve vybraném modelovém prostředí, identifikovat a posoudit možnosti současných snah o udržitelnost městské mobility na městské (příměstské/regionální), národní i evropské úrovni, vyhodnotit perspektivy, ale i rizika tohoto konceptu. Akceptována může být případová studie vybraného města či více měst (městských oblastí). Vhodné bude využít příklady dobré praxe z vyspělých evropských zemí, nabízí se srovnání vybraných městských urbánních systémů v ČR, ale i v zahraničí.

Školitelem pro toto téma je docent Josef Kunc. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Naplňování konceptu udržitelného rozvoje lze efektivně podporovat na základě aplikace přístupu „think globally, act locally“. V tomto kontextu budou na základě rozboru dostupné odborné literatury a vlastních poznatků zpracována teoretická a metodologická východiska disertační práce, která budou následně podrobně rozpracována včetně návrhu případové studie.

Cíl: Cílem práce je analyzovat dosavadní zkušenosti s aplikací výše uvedeného environmentálního přístupu a na základě adekvátně strukturované syntézy je účelně aplikovat na konkrétní případové studii udržitelného rozvoje vybraného regionu České republiky.

Školitelem pro toto téma je profesor Milan Viturka. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Přeshraniční spolupráce významným způsobem ovlivňuje vzájemné vztahy sousedících států a jejich regionů. V souladu s tím je prospěšné ji neustále rozvíjet a kultivovat s důrazem na kvalitu ekonomických a sociálních vazeb. Tyto procesy se logicky neobejdou bez strukturované percepce rozvojového potenciálu dlouhodobé spolupráce s důrazem na koncepční aplikaci place-based principu.

Cíl: Cílem práce je analyzovat dosavadní výsledky spolupráce Jihomoravského a Jihočeského kraje se spolkovými zeměmi Dolní a Horní Rakousko a na základě syntézy zjištěných poznatků a percepce názorů relevantních českých i rakouských institucí identifikovat nosná témata spolupráce s nejvyšším rozvojovým potenciálem.

Školitelem pro toto téma je profesor Milan Viturka. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Modelování procesů, které se stále častěji uplatňuje i ve veřejné správě, umožňuje sbírat a analyzovat data a vytvářet explanační modely, které dovolují zachytit reálný stav situace, identifikovat ovlivňující faktory a stanovit další efektivní postupy. Modely zahrnující také predikci umožňují včas rozeznat například špatný finanční vývoj subjektu. Tyto trendy se projevují i na úrovni místní správy, a to především v oblasti finančního hospodaření. Implementace mezinárodních účetních standardů v roce 2008 usnadnila porovnávání finančního hospodaření místních samospráv v rámci jedné země i na mezinárodní úrovni. Nejsložitější částí modelování je zkoumání kauzálních vztahů mezi jednotlivými finančními ukazateli a kvantifikace vlivů jednotlivých ukazatelů. Teoretická část práce bude zaměřena na modely hodnocení finanční situace obcí a regionů. Empirická část bude hodnotit vývoj ukazatelů na úrovni místní správy ve vybraných zemích.

Cíl: Cílem disertační práce bude prostřednictvím vybraných typů modelů zhodnotit finanční řízení místních samospráv ve vybraných zemích. Zkoumané země, jakožto i modely hodnotící finanční bonitu místních samospráv, budou vybrány studentem na základě zpracovaných teoretických východisek disertační práce.

Školitelkou pro toto téma je docentka Viera Papcunová. Více informací o školitelce, jejích publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Metoda benchmarkingu je nejčastěji využívána k hodnocení efektivnosti a kvality zabezpečování veřejných služeb. Odlišná situace je v oblasti majetku vlastněného subjekty místní samosprávy. Její majetek vytváří užitky formou veřejných statků a tvorba výnosů z majetku je až druhořadá. Místní samospráva nevěnuje pozornost analýzám a hodnocení využívání vlastního majetku. Jedním z důvodů může být absence souboru ukazatelů, pomocí kterého mohou obce analyzovat majetkovou vybavenost, schopnost její reprodukce a výkonnost majetku. Zahraniční zkušenosti naznačují možnost využití nových metod, přičemž jednou z nich je měření výkonů prostřednictvím ukazatelů benchmarkingu. Základním předpokladem této metody je stanovení souboru měřitelných indikátorů výkonu. Teoretická část disertace se bude zaměřovat na metody benchmarkingu v místní správě. Empirická část následně využije benchmarkingové ukazatele k hodnocení efektivnosti využívání majetku místní samosprávou ve vybraných zemích.

Cíl: Cílem disertační práce bude prostřednictvím vybraných benchmarkingových ukazatelů zhodnotit efektivnost využívání majetku na úrovni místních samospráv ve vybraných zemích. Hodnocené země budou zvoleny studentem na základě zpracovaných teoretických východisek k danému tématu.

Školitelkou pro toto téma je docentka Viera Papcunová. Více informací o školitelce, jejích publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Výsledky práce by měly podpořit rozhodování státní správy a samosprávy, destinačního managementu a dalších aktérů cestovního ruchu ve vztahu k optimalizaci dopadů cestovního ruchu. Dosavadní výzkum se soustředil na definování indikátorů udržitelného rozvoje cestovního ruchu. Co však chybí, jsou metody implementace indikátorů v rozhodovací praxi managementu obcí, regionů, destinací či orgánů státní správy.

Cíl: Cílem práce tedy bude navržení systému hodnocení environmentálních a ekonomických vlivů cestovního ruchu, jež vychází z dostupných sekundárních či modelovaných dat.

Školitelem pro toto téma je docent Jiří Vystoupil. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Přirozeným vývojem inovační politiky je její postupný přechod z centralizovaného řízení na řízení víceúrovňové zahrnující v sobě zejména realizaci inovační politiky na národní a na regionální úrovni. K regionalizaci inovační politiky vedly především dva důvody. Prvním z nich je chápání inovací jako teritoriálně daného jevu, který je výsledkem regionálních specifických podmínek. Druhým je heterogenita regionů a z ní plynoucí požadavek na přizpůsobení inovační politiky podmínkám konkrétního regionu. V rámci regionalizace je nutné vymezit, jaké prvky politiky jsou přeneseny na regionální úroveň a jaké zůstávají na národní úrovni či jsou děleny mezi obě úrovně. To se týká například stanovení cílů, způsobu provádění, nástrojů, institucionálního zabezpečení a rozhodovacích pravomocí a financování. Disertační práce se bude zaměřovat na regionalizaci inovační politiky v různých zemích EU.

Cíl: Cílem práce je provést syntézu teoretických přístupů k regionalizaci inovační politiky a porovnat přístupy k regionalizaci napříč různými státy EU. Součástí práce budou příklady implementace inovační politiky v konkrétních regionech a definice doporučení pro regionalizaci politiky.

Školitelem pro toto téma je docent Vladimír Žítek. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.

Anotace: Implementace regionální inovační politiky je v současné době výrazně ovlivněna myšlenkami představitelů institucionálních teorií regionálních rozvoje. Ti kladou pozornost zejména na znalosti, spolupráci, networking nebo inovační infrastrukturu. V posledních letech se na inovační politiku na regionální úrovni zvyšuje důraz. Je to dáno i tím, že regiony mohou mít jedinečnou konkurenční výhodu, mohou využívat prostorové blízkosti a vzájemné znalosti aktérů a zejména má každý region své specifické rysy, a tak není možné využívat koncept one-size-fits-all. Regiony směřování své politiky a využívané nástroje prezentují v regionálních inovačních strategiích, avšak mnohdy se jedná spíše jen o formální dokument. Ve světě je využívána široká škála různých nástrojů na povzbuzení tvorby a difúze inovací a některé průkopnické regiony již inspiraci ze zahraničí využívají. Disertační práce bude zaměřena na rozpracování nástrojů pro tvorbu a difúzi inovací v regionech po teoretické stránce a na hodnocení vybraných nástrojů. Práce bude věnovat pozornost zejména nástrojům úspěšně využívaným v zahraničí.

Cíl: Cílem práce je identifikovat a klasifikovat nástroje využívané pro rozvoj inovací ve světě, zhodnotit je z hlediska možné implementace v podmínkách ČR a navrhnout systém nástrojů, který by bylo vhodné aplikovat v českých regionech.

Školitelem pro toto téma je docent Vladimír Žítek. Více informací o školiteli, jeho publikacích a výzkumných projektech naleznete zde.