V online magazínu Finmag se odborníků ptali na koupi nemovitosti v článku „Vyplatí se čekat? Rekordně drahé hypotéky očima expertů“. Doktorka Alena Šafrová Drášilová vysvětluje důvody, proč ceny nemovitostí nebudou klesat. Dodává, že je třeba se pořádně zamyslet nad samotnou nemovitostí a nad pozicí kupujícího.

Na zpravodajském webu CNN Prima NEWS se docent Libor Žídek vyjadřuje k vysokému růstu inflace a k otázce, zda by byla inflace nižší, pokud by ČR byla součástí eurozóny. Více se dočtete v článku „Koruna, nebo euro? Odborníci řekli, jak by Čechy před inflací ochránila společná měna“.

V Mladé frontě Dnes byl otištěn článek „Na prázdniny lidé chtějí, ale inflace je nutí šetřit“, ve kterém doktor Martin Šauer komentuje obecný růst cen a předpovídá ochlazení poptávky po cestování.

Na iDNES.cz se řešila problematika „overturismu“. V článku „Masový turismus trápí nejen Česko. Řešení je v nedohlednu“ vysvětluje doktor Martin Šauer dopady masových návštěv turistických destinací a uvádí příklady řešení tohoto problému v zahraničí i v Česku.

V on-line magazínu Finmag se expertů ptali na podporu rodin v článku „Má stát rozdat pět tisíc na každé dítě? Mimořádná dávka očima expertů“. Doktorka Alena Šafrová Drášilová se přiklání na stranu podpory rodin, zároveň ale poukazuje na diskutabilní formu a limit pro vyplácení příspěvku.

V Hospodářských novinách byl publikován článek „Rusové svou invazí boří globalizaci. Česko její případný kolaps zasáhne méně než další vyspělé země“, ve kterém docent Libor Žídek zmiňuje možné stěhování výroby kvůli bezpečnosti dodávek v některých sektorech.

Na iDNES.cz vyšel článek „Situace na trzích má spojitost se službou Google Trends, ukázali čeští vědci“, ve kterém doktor Tomáš Plíhal představuje výsledky nedávného výzkumu, ve kterém se zaměřili na informační sílu služby Google Trends ve vztahu k ekonomickým důsledkům války na Ukrajině.

V příloze Víkend Hospodářských novin jste se mohli dočíst: „Je možné si koupit štěstí? Uspokojení s pomocí peněz je možné. Za dodržení čtyř pravidel“. Docent Jakub Procházka a doktor Michal Ďuriník na základě studií a experimentů definovali čtyři pravidla, jak si užít peníze, aby přinesly pocit štěstí.

Na iDNES.cz se řešilo téma přílivu ukrajinských uprchlíků a vliv na trh práce. V článku „Ke strachu o práci není důvod, říkají odborníci. Ukrajinci jsou přínosem“ doktorka Sylva Žáková Talpová vysvětluje, proč není třeba se z dlouhodobého hlediska přílivu Ukrajinců bát.

Na online deníku Aktuálně.cz vyšel rozhovor s doktorem Štěpánem Mikulou s titulkem „Netlačme Ukrajince za každou cenu do práce, sami na tom pak vyděláme, tvrdí ekonom“. Přečtěte si jak využít potenciál příchozích Ukrajinců a jaký přístup doporučuje Štěpán Mikula.

Na online deníku Aktuálně.cz v článku „Mnoho dělníků a málo manažerů. Ukrajinci berou v Česku o 17 tisíc méně než Slováci“ upozorňuje doktor Štěpán Mikula na velkou byrokratickou zátěž v České republice pro pracovníky mimo EU, kterou však zmírňuje nově schválený zákon „Lex Ukrajina“.

Čeká trh práce ČR významná proměna v souvislosti s integrací uprchlíků z Ukrajiny? Poslechněte si doktora Štěpána Mikulu na Českém rozhlasu v pořadu Ranní plus (v čase 7:19:15–7:25:50).

Na portálu Kurzy.cz vyšel článek „První rektor MU Karel Engliš bude na pamětní bankovce“, ve kterém doktor Josef Menšík popisuje velkou důvěru Tomáše Garrigua Masaryka v Karla Engliše ohledně národohospodářských otázek v Československu.

Na online deníku Aktuálně.cz vyšel článek „Rodí se řešení, jak uprchlíkům férově měnit hřivny. Českým bankám však odvaha chybí“ s příspěvkem doktora Jana Jonáše, který zmiňuje doporučení Ukrajincům využívat platby kartou a nesměňovat hotovost za nevýhodný kurz.

V Deníku N vyšel rozhovor s doktorem Štěpánem Mikulou: „Česko bude mít tento týden podíl uprchlíků z Ukrajiny, jako mělo Německo Syřanů. Je třeba dát jim budoucnost, vyzývá ekonom“. Štěpán Mikula v rozhovoru rozebírá, kolik Ukrajinců trh práce zvládne, proč je nezaměstnávat na nízkých kvalifikovaných pozicích, jaká je jejich budoucnost a další aspekty příchodu ukrajinských uprchlíků.

V reportáži „Problémy s ukrajinskou hřivnou“ pořadu Události v regionech ČT komentuje doktor Jan Jonáš nemožnost směnit ukrajinské hřivny. Nákup ukrajinské měny je podle něj v současné době riskantní z pohledu směnárníka.

V on-line magazínu Finmag byl publikován článek „Je čas na kurzarbeit? Pracovní trh po ruské agresi očima expertů“ s příspěvkem od doktorky Aleny Šafrové Drášilové. V příspěvku vysvětluje, proč je podle ní v tomto období kompenzace mezd státem neobhajitelná.

V on-line magazínu Finmag by l publikován článek „Jak ruská invaze dopadne na Česko? Ekonomické výhledy očima expertů“ s příspěvkem od doktorky Aleny Šafrové Drášilové. V článku zmiňuje pokračování ekonomických problémů v podobě růstu cen, odlivu ukrajinských pracovníků nebo další negativní sociální aspekty.

Na iDnes.cz se řešilo téma dopadu na firmy kvůli situaci na Ukrajině. V článku „Kvůli obchodu s Ruskem sčítáme ztráty. Ale morálka musí být víc, zní z firem“ se k situaci vyjadřují doktorka Alena Šafrová Drášilová a doktorka Sylva Žáková Talpová.

Na zpravodajském portálu TN.CZ se řešilo téma bankovního systému SWIFT a jaké důsledky by mělo odstřižení Ruska od tohoto systému v příspěvku „Co je SWIFT? Putinův režim by mohl zničit, Západ ho ale použít nechce“. K tématu se vyjádřila doktorka Dagmar Vágnerová Linnertová. Její vyjádření najdete v čase 1:04 a 1:56.

Na zahraničním ekonomickém Portálu VOX byl publikován článek „Faster Internet displaces social capital in the UK“ s přispěním Tommase Reggianiho, ve kterém se rozebírá právě vztah mezi sociálním kapitálem a přístupem k internetu ve Velké Británii.

Doktorka Dominika Tóthová a doktor Vilém Pařil pořádali tiskovou konferenci k tématu měření kvality ovzduší v Brně. Jejich výzkum s praktickými dopady na každodenní život Brňanů zaujal mnohá česká média. Téma se tak objevilo v ranním pořadu Studio 6 České televize, ve večerních Událostech v regionu České televize a ve vysílání dalších médií a v tisku:

Rádio Zet: „Zprávy ve 14 00“
Rádio Impuls: „Na jihu Moravy je nejčistší vzduch za deset let, výjimkou je Brno“
Právo (tisk): „Speciály změří ovzduší v Brně“
Brněnský deník: „Jak je znečištěné ovzduší v Brně? Do ulic vyjel speciální měřící vůz“
Metro (tisk): „V Brně se bude lépe dýchat“
BRNO Today: „Masarykova univerzita přispěje ke zlepšení ovzduší v Brně“
Ekolist.cz: „Projekt univerzity v Brně významně rozšíří monitoring kvality ovzduší ve městě“

V on-line magazínu Finmag byl publikován článek „Mají antivaxeři či kuřáci platit víc? Zdravotní pojištění očima expertů“ s příspěvkem od doktorky Aleny Šafrové Drášilové. Rozebírá složitost posuzování zatěžování zdravotního systému a staví se spíš na stranu motivačního přístupu.

V pořadu České televize Fokus Václava Moravce vystoupila v dílu „Matematika“ absolventka ESF MU Ing. Zdeňka Musilová, která matematiku vyučuje na střední škole. Divákům přiblížila téma pořadu, kde všude matematiku najdeme a proč se jí nevyhneme, jak se ji učíme a proč se jí bojíme.

V reportáži „Brno nabízí levnější pronájem městských bytů. Stačí, že si je nájemníci opraví“ pořadu Události v regionech ČT komentuje doktor Filip Hrůza plán části Brno-střed na zavedení nástroje, který by měl zrychlit a usnadnit opravy městských bytů.

Na českém televizním filmovém kanálu CS Film a později na CS Mystery byl odvysílán pořad „Největší české mýty: Československé výrobky chtěli všude“, ve kterém vystupuje docent Libor Žídek a přibližuje divákům fungování centrálního plánování v Československu.

Na zpravodajském portálu Brno Daily byl publikován článek „Masaryk University Researchers Reveal How Media Negativity Affects Trust In Public Institutions“ o výsledcích úspěšného výzkumu doktorů Miloše Fišara, Tommase Reggianiho, Fabia Sabatiniho a profesora Jiřího Špalka.

Na zpravodajském portálu iBrno.cz se píše o úspěchu absolventa a absolventky ESF, kteří uspěli v soutěži diplomových prací. Obsadili druhé a třetí místo s tématy věnující se předpovědi krachu bank a optimalizaci řízení podnikových projektů.

Na setkání s hejtmanem Jihomoravského kraje, zachyceného v online reportáži Brněnského deníku, byl do diskuzního panelu pozván i doktor Filip Hrůza. V debatě mluvil o zdražení vody kvůli stavu vodárenské infrastruktury a Covidu 19 a také o zastaralém mechanismu rozpočtového určení daní.

V on-line magazínu Finmag byl publikován článek „Minimální mzda očima expertů: Je to handrkování vůbec třeba?“ s příspěvkem od doktorky Aleny Šafrové Drášilové. Poukazuje na nedostatky ukazatele minimální mzdy a navrhuje využití stabilnějšího ukazatele, který není tolik ovlivnitelný politickými debatami a vládou.

V pořadu České televize Události v regionech – Brno byla odvysílána reportáž o probíhajícím výzkumu nošení roušek, na kterém se podílí vědci z Ekonomicko-správní fakulty MU. Zpráva se později objevila také na webu Náš region „Dezinfekci používá před vstupem do prodejny jen minimum nakupujících“.

Na portálu Vědavýzkum.cz vyšel rozhovor s doktorkou Magdalenou Adamus „Magdalena Adamus: Jestli chcete získat MSCA Postdoctoral Fellowship, začněte včas!“ o jejím výzkumu, ve kterém se zabývá souvislostí mezi genderem a postojem k riziku.

V on-line magazínu Finmag vyšel článek „Čipová krize očima expertů. Má stát pomáhat automobilkám?“. V článku odpovídá doktorka Alena Šafrová Drášilová na dotaz ohledně krize v automobilovém průmyslu. Upozorňuje na riziko závislosti na jediném odvětví, ale zároveň nastiňuje možnost jiné cesty v rozvoji českého průmyslu.

V Deníku N vyšel článek „Společnost je ještě více rozdrobená než před čtyřmi lety, ukazují výsledky voleb. Odborníci vysvětlují, co říkají o Česku“. V článku doktor Štěpán Mikula ukazuje rozdíly ve volebním chování v oblasti Sudet.

V publicistickém on-line magazínu Finmag.cz vyšel rozhovor s doktorkou Pavlou Marciánovou „Komu to mám předat? Rodinné firmy v Česku se učí, jak přežít generace“.

Na iDNES.cz vyšel článek „Fake news ovlivňují volby. I když neuvěříte, zůstanou v hlavě, varují znalci“, ve kterém se doktor Štěpán Mikula vyjadřuje k ovlivnění volebního chování. Na výzkumu společně s doktorem Martinem Guzim ukazují, jak je současnost ovlivněna minulými událostmi a že český volič není imunní vůči dezinformacím.

Na online deníku Aktuálně.cz probíhal online rozhovor s doktorem Štěpánem Mikulou, ve kterém odpovídal na dotazy týkající se chování voličů. Přečtěte si víc v článku „Ekonom: Sudety volí jinak. Na vině je nižší vzdělání, méně práce a strach o majetek“.

V diskuzním pořadu FactumOU Ostravské univerzity byl hostem profesor Martin Kvizda. Tématem diskuze byl Kanál Dunaj-Odra-Labe a profesor Martin Kvizda se zabýval ekonomikou případného provozu kanálu. Na pořad se můžete podívat zde.

Z diskuze byly zaznamenány i ohlasy v médiích, například v Moravsloslezském deníku, Magazínu eprogram a dalších.

V pořadu Zprávy ve 12 ČT24 byla odvysílána reportáž „Předávání jmenovacích dekretů profesorům“, které se účastnili i dva nově jmenovaní profesoři za ESF MU – prof. Ing. Martin Kvizda, Ph.D. a prof. Mgr. Jiří Špalek, Ph. D.

Reportáž můžete shlédnout v čase 17 min 26 s.

V Hospodářských novinách a na iHNed.cz vyšel článek „Brno potvrzuje svoji ambici být v oblasti inovací průkopníkem a v praxi testovat nová řešení“, ve kterém je zmíněna soutěž studentských inovací – MUNISS, jejímž tvůrcem je Mgr. Ing. Jan Žák a spolupracuje na ní Oddělení pro strategii a projektovou podporu na ESF MU.

Později se téma soutěže objevilo také na Seznam Zprávy a portálu Brňan.cz.

Internetový magazín Česká pozice vydal článek „DEBATA Jana Macháčka: Podpora průmyslové politiky by měla být selektivní“ s příspěvkem docenta Libora Žídka. Přečtěte si o průmyslové politice a srovnání současné situace s transformační.

Na portálu Kurzy.cz vyšel článek „Brno: Další tři obory na MU vstoupily do světové elity“, ve kterém docent Jiří Špalek hodnotí úspěch umístění oboru Ekonomie a ekonometrie ve světovém žebříčku.

V reportáži „Rozpočty měst a obcí“ pořadu Události v regionech České televize se doktor Filip Hrůza vyjadřuje k dopadu koronaviru na rozpočty měst a obcí.

V Mladé frontě Dnes a také na iDNES.cz vyšel v článku o nezaměstnanosti lidí na Znojemsku infobox „Prokletí příhraničních regionů“, ve kterém doktor Štěpán Mikula poukazuje na vliv historického dědictví obyvatel na vysokou nezaměstnanost.

Úspěšně začínající projekt „Monitoring a opatření ke zlepšení kvality ovzduší na území města Brna“, řešený doktorkou Dominikou Tóthovou a doktorem Vilémem Pařilem, zaznamenal velký mediální ohlas v regionu.

Zmínky se objevily na:

• zpravodajském webu Seznam Zprávy
• portálu BRNO Today
• portálu Brňan
• Regionální televizi Jih
• portálu Kurzy.cz a dalších

V Mladé frontě Dnes byl publikován článek „Nastartují ekonomiku tam, kde skomírá“. Doktor Filip Hrůza se vyjadřuje k vládní podpoře slabších regionů a vysvětluje smysl těchto investic.

Na iDNES.cz vyšel článek „Biskupství koupilo obchodní dům v Brně, výnos půjde na činnost církve“, ve kterém doktor Vilém Pařil komentuje neobvyklou investici církve do komerčního objektu.

V reportáži „Budoucnost firem“ pořadu Události v regionech České televize komentuje doktorka Pavla Marciánová přechod podniku z jedné generace na druhou.

V Deníku Právo vyšel sloupek „Bude zájem o rychlovlaky?“, ve kterém docent Martin Kvizda přibližuje výzkum o pohybu a motivaci cestujících. Výzkum probíhá v rámci projektu Nová mobilita a jsou v něm zapojení i odborníci z Univerzity Karlovy.

Další zmínky o tomto tématu se objevily v Brněnském deníku, a to jak v tištěné podobě, tak v online verzi.

V Magazínu E15 (č. 2/2020) vyšel rozhovor s docentem Liborem Žídkem ohledně ekonomiky postižené koronavirem, o srovnání s minulostí a o vyhlídkách do budoucna.

V časopisu Reflex (č. 16/2020) se v rubrice anketa ptali: „Co pomůže zvednout českou ekonomiku?“. Odpovídala Ing. Hana Lipovská, která jako cestu k pozvednutí českého hospodářství vidí program 3D (deregulace, demonopolizace, demokratizace).

Pořad 168 hodin České televize se zabýval i klecovým chovům slepic. Docent Ondřej Částek se v něm vyjadřuje k ekonomickým dopadům, v případě, že by byl prosazen zákaz chovů slepic v klecích. Na pořad se můžete podívat zde od 5. min. 58. s.

V Lidových novinách vyšel článek „Nechtějí zkoušet dvakrát totéž“ o změnách v podobě státnic na Ekonomicko-správní fakultě MU.