Za konspiračními teoriemi stojí i vztahy mezi společenskými skupinami

Konspirační teorie bývají často vysvětlovány jako důsledek dezinformací, existenční hrozby nebo nedostatku kritického myšlení. Nový výzkumný projekt RESPeCT, realizovaný v rámci programu ERC CZ, vedený Magdalenou Adamus na ECON MUNI však přichází s odlišným pohledem. Zaměří se na to, jakou roli v šíření konspiračních přesvědčení hrají vztahy mezi společenskými skupinami. Výzkumníci budou zkoumat, zda lze podporu konspiračních teorií účinně omezovat prostřednictvím zlepšování meziskupinových vztahů a postojů.

Podle Magdaleny Adamus neexistuje jednoduchá odpověď na otázku, proč lidé věřím konspiracím. Dosavadní výzkum ukazuje, že náchylnost ke konspiračním přesvědčením ovlivňuje celá řada faktorů, od individuálních charakteristik přes zkušenosti s existenčním ohrožením až po způsob, jakým lidé hodnotí fungování společnosti a institucí.

„Po letech výzkumu konspiračních přesvědčení bych řekla, že můj současný pohled na ně je mnohostranný,“ zhodnotila Adamus. Vedle individuálních, strukturálních a existenčních faktorů podle ní existuje také důležitá sociálně-psychologická dimenze. „Konspirační přesvědčení nejsou výlučně individuální jevy. Některá z nich odrážejí sociální dynamiku a lze je považovat za ukazatele meziskupinových vztahů a konfliktů,“ doplnila.

Právě z tohoto předpokladu vychází projekt RESPeCT, jehož hlavním cílem je posunout dosavadní vědeckou pozornost od chápání konspiračních teorií pouze jako problému jednotlivce směrem k jejich vnímání jako projevu meziskupinových postojů. Výzkumný tým bude testovat intervence zaměřené proti konspiračním přesvědčením, které využívají poznatky sociální psychologie o meziskupinových konfliktech a vztazích.

Většina dosavadních snah o omezení konspiračních teorií přitom vycházela z předpokladu, že jejich hlavní příčinou jsou nepřesné informace nebo chyby v úsudku. Opatření se proto zaměřovala zejména na ověřování faktů, rozvoj kritického myšlení či schopnost rozpoznávat dezinformace. Podle Adamus je však takový pohled pouze částí příběhu.

Konspirační přesvědčení totiž často odrážejí také vztahy mezi společenskými skupinami. Znepokojivé události bývají v konspiračních narativech vysvětlovány jako důsledek tajného spiknutí určitých aktérů, například politických elit, náboženských komunit, etnických menšin nebo zahraničních vlád, které údajně jednají ve svůj prospěch a na úkor běžných lidí.

Důležitost tohoto výzkumu podtrhují i důsledky, které mohou konspirační přesvědčení mít. Podle řady studií jsou spojována se zhoršeným zdravotním stavem, vyšší mírou úzkosti a bezmoci, nižší životní pohodou nebo menší ochotou nechat se očkovat či vyhledat lékařskou pomoc.

Výzkumy týmu Magdaleny Adamus navíc odhalily souvislost mezi konspiračními přesvědčeními a ekonomickou nejistotou. „Zjistili jsme, že vyšší míra konspiračních přesvědčení časově předchází zvýšené ekonomické úzkosti, přestože jsme původně předpokládali opačný směr vztahu,“ uvedla Adamus. Výsledky tak naznačují, že lidé sice mohou přijímat konspirační vysvětlení jako reakci na nejistotu nebo znepokojivé události, očekávanou úlevu jim však často nepřinášejí. Naopak mohou negativní emoce dále prohlubovat.

Negativní dopady se přitom netýkají pouze jednotlivců. Konspirační přesvědčení bývají spojována také s rostoucí společenskou polarizací, podporou extremistických postojů, autokratů a nedemokratických politických stran, nebo váháním s očkováním. „Konspirační přesvědčení mohou být zbraní využívanou k polarizaci sociálních skupin, šíření chaosu ve společnosti a snazší manipulaci s veřejným míněním,“ upozornila Adamus.

Projekt RESPeCT bude probíhat v České republice, na Slovensku, ve Francii, Itálii, Spojeném království a ve Spojených státech amerických. Výzkumníci budou pracovat s rozsáhlými soubory respondentů a využijí longitudinální design, který umožňuje sledovat postoje lidí v čase. Díky tomu bude možné podrobně zkoumat nejen změny v konspiračních přesvědčeních, ale také jejich vztah k sociální soudržnosti, polarizaci nebo postojům vůči marginalizovaným skupinám, například menšinám, migrantům či LGBTQ+ lidem.

Mezinárodní rozměr projektu umožní porovnat výsledky v různých kulturních a společenských podmínkách. „Konspirační přesvědčení jsou spojena také se socioekonomickými a kulturními faktory, proto můžeme očekávat, že se výsledky budou mezi zeměmi lišit,“ doplnila Adamus. Právě pochopení těchto rozdílů může podle ní přispět k vytváření přesnějších a účinnějších intervencí přizpůsobených konkrétním podmínkám jednotlivých společností.

Hostitelskou institucí projektu je ECON MUNI, kde budou probíhat všechny klíčové výzkumné aktivity. Výzkum však podle Magdaleny Adamus nepřinese jen odpovědi, ale pravděpodobně i nové otázky. „Věda nikdy nekončí. Každá odpověď vyvolává nové otázky a v nejzajímavějších případech zpochybňuje dosavadní poznatky,“ uzavřela.

Projekt RESPeCT tak nabízí nový pohled na jeden z významných společenských fenoménů současnosti. Lepší porozumění meziskupinovým vztahům by mohlo pomoci najít účinnější způsoby, jak omezovat šíření konspiračních teorií a zmírňovat jejich dopady na společnost.

Projekt Odolná společnost chráněná před konspiračními teoriemi (id.č. LL2605) je financován Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu ERC CZ.