Spolupráce vědců s institucemi veřejné správy je klíčová pro zlepšení jejich fungování, myslí si Filip Hrůza z Institutu veřejné správy. Ten funguje na Ekonomicko-správní fakultě od roku 2003 a za dobu své existence dokázal poradit úředníkům, zastupitelům i ministerstvům. Zájemci o spolupráci či odbornou expertízu se na něj mohou obracet i nyní.
Institut veřejné správy vznikl v roce 2003, takže letos oslaví dvacet let. Bohužel jsem neměl možnost být u jeho založení, ale podle mých informací se původně zaměřoval na akreditované vzdělávání úředníků ve veřejné správě. Když jsem institut kolem roku 2015 defacto znovu rozjížděl, snažil jsem se přijít s novou vizí a přinést zkušenosti z praxe.
Institut veřejné správy by měl být především oboustranně pulzujícím a okysličujícím mostem mezi univerzitou a veřejnou sférou. Velkou inspirací pro mě byly zejména mé zahraniční stáže a studijní pobyty na Institutu veřejné správy na University of Delaware v USA, kde se spolupráci s veřejnou sférou věnují již padesát let. Jejich multioborový, výzkumně-aplikační a klientsky-orientovaný přístup pro mě byl a dodnes je vzorem.
Vědecky podložené poznatky z různých oblastí, ale také spolupráci na aplikovaném výzkumu a vývoji. Poskytujeme na míru šité expertízy a analytické či strategické dokumenty, které s využitím dat a expertních metod pomáhají zadavatelům dělat kvalifikovaná rozhodnutí. Nově spolupracujeme také na vývoji kurzů celoživotního vzdělávání pro pracovníky ve veřejné správě. Potenciál a možnosti spolupráce s institucemi veřejné správy jsou ale daleko větší, jak prokazatelně ukazují zkušenosti a příklady ze zahraničí. Je potřeba do tohoto rozvoje dále investovat.
Pokud mají být instituce veřejné správy moderní a efektivní, musí se neustále vyvíjet a reagovat na aktuální problémy. K tomu potřebují mít odpovídající kapacity pro výzkum a vývoj, které mohou buď budovat samy, nebo je zajistit skrze spolupráci s výzkumnými a vzdělávacími institucemi. Díky tomu se mohou zlepšovat jak služby poskytované občanům, tak vnitřní fungování těchto organizací.
Kouzlo všestranné a intenzivní spolupráce mezi univerzitou a veřejnou správou tkví v potenciálu řady různorodých efektů, které mohou postupně vznikat. Nemusí jít jenom o klasický byznysový vztah služba-platba. V ideálním případě může vzniknout nejen například požadovaná expertíza, ale také nový výzkum, experimenty a vývoj nových možností, dlouhodobé vzdělávání zaměstnanců, možnost praxe pro studenty a tak dále. Takový potenciál vám žádné jiné partnerství neumožní.
Za dobu existence institutu jsme měli tu čest spolupracovat s řadou subjektů z veřejného i soukromého sektoru. Patří mezi ně například Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv nebo Národní síť zdravých měst. Dále spolupracujeme například se svazy obcí a městy, jako jsou Brno, Chotěboř, Slavičín, Němčice nad Hanou a další. Při poskytování služeb a expertízy veřejné správě spolupracujeme i s partnery ze soukromého sektoru jako Dynatech, Rentel, Lesensky.cz či nově také Renards.
Na míru šitou analýzu jsme zpracovali například pro Chotěboř, kde se vedení města potřebovalo kvalifikovaně rozhodnout ohledně výstavby plaveckého bazénu. Nejen že se veřejné investice tohoto typu mohou vyšplhat až do stovek milionů korun, ale i následný provoz těchto zařízení může být pro veřejné rozpočty nemalým rizikem. V Chotěboři měli k dispozici několik návrhů a my jsme jim pomohli zodpovědět tři základní otázky: kolik by stála výstavba každé z variant, kolik by stál provoz daného zařízení a jaká by mohla být poptávka po dané službě, z čehož jsme dokázali odvodit také potenciální příjmy.
Pro Ministerstvo financí jsme připravili expertní výstupy v souvislosti s novelizací zákona o finanční kontrole. Ten má vliv na fungování všech orgánů veřejné správy od mateřských škol přes fondy a vysoké školy až po ministerstva. Zpracovali jsme dvě rozsáhlé analýzy, které budou sloužit jako podklad pro dané legislativní úpravy. První z nich měla za cíl zhodnotit fungování vnitřních kontrolních systémů orgánů veřejné správy v České republice, druhá přinesla mezinárodní srovnání těchto systémů ve vybraných zemích.
Momentálně spolupracujeme například s firmou Dynatech. Podílíme se na aplikovaném výzkumu, jehož cílem je zlepšení jejich softwarového nástroje, který usnadňuje subjektům veřejné správy efektivní finanční řízení a kontrolu.
Jednoduše se nám mohou ozvat a my se pak budeme snažit identifikovat jejich specifické potřeby. Řešení problému bude hledat konkrétní odborník nebo tým expertů. Jelikož mohou mít veřejnoprávní instituce různorodé potřeby napříč různými oblastmi, neomezujeme se pouze potenciálem naší fakulty, ale snažíme se propojovat s experty napříč univerzitou i mimo ni.
Pokud chceme efektivně spolupracovat s veřejnou správou a tuto spolupráci dále rozvíjet, je potřeba umět identifikovat a sledovat v čase její potřeby a přizpůsobovat tomu nabídku. Jako institut se proto snažíme vytvářet vhodné prostředí a podmínky skrze rozvoj komunikačních kanálů, aktivní marketing a komunikaci k cílovým skupinám. Kromě toho pořádáme také odborné workshopy a konference, na kterých se pracovníci veřejné správy mohou seznámit s našimi experty a zároveň i my poznáváme jejich problémy a potřeby.
Určitě. Spolupráci s experty rozšiřujeme nejen napříč fakultou, ale i napříč univerzitou. Mimo Masarykovu univerzitu spolupracujeme například s odborníkem z VUT. Veřejná správa je tematicky velmi různorodá, proto se nabízí spolupráce v nejrůznějších oblastech. V případě zájmu jsme otevření námětům i nápadům na takovou spolupráci, stačí napsat či zavolat.
Filip Hrůza působí jako ředitel Institutu veřejné správy na Ekonomicko-správní fakultě MU a odborný asistent na Katedře veřejné ekonomie. Mimo ESF MU působí také například jako neuvolněný místostarosta, expert na lokální ekonomiku Svazu měst a obcí ČR a je členem Komise pro IT a e-government Jihomoravského kraje či Rady pro marketing města Brna.
Zlepšit život lidem s demencí i těm, kdo o ně pečují, se od začátku roku snaží výzkumníci a výzkumnice zapojení do projektu In-Touch. Součástí mezinárodního týmu jsou i ekonomové a ekonomky zdravotnictví z ECON MUNI. Podle Jakuba Hlávky, ředitele Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace, by měla paliativní péče zohledňovat mimo jiné i emocionální, duchovní a kulturní potřeby pacientů.
Pandemie COVID-19 ovlivnila fungování státní správy na všech úrovních. Některé zavedené změny přetrvávají, jiné jako například práce na dálku v některých organizacích pomalu mizí a úřady se vracejí k postupům uplatňovaným před pandemií.
