Doktorské studium na ECON MUNI dostává novou podobu. Nový program Economics, Finance and Management staví na menším počtu studentů, individuální podpoře výzkumu a větším propojení se zahraniční akademickou komunitou. Proč se formát doktorského studia mění a co nový program studentům nabízí, přiblížil jeho garant Štefan Lyócsa.
Doktorské studium se pořád někdy bere jako další krok po magistru, případně jako další titul do životopisu. Platí to ještě?
Podle mě je vazba mezi magisterským a doktorským studiem mnohem volnější než dřív. Doktorské studium vnímám jako začátek nové profese. Člověk se v ní učí pokládat dobré otázky, dívat se na problém jako ekonom, určit, jaká data potřebuje, zvolit vhodnou metodu a potom srozumitelně vysvětlit výsledky své práce.
Proto dnes není nic zvláštního na tom, když náš uchazeč nevystudoval ekonomii, finance nebo podnikovou ekonomiku. Důležité je, aby měl silné téma v oboru a motivaci dělat výzkum.
Proč nový sjednocený program vznikl?
Legislativní změna zákona o vysokých školách byla spouštěčem. Zároveň dávalo administrativní smysl nahradit dosavadních šest doktorských programů jedním společným programem Economics, Finance and Management. Podle mě je ale mnohem důležitější, že nám tato změna umožnila proměnit samotnou filozofii studia. Mohli jsme znovu promyslet, koho přijímáme, jak studenty vedeme, kolik času a prostředků do nich investujeme a podle čeho poznáme, že uspěli. Sloučení programů tedy nebylo cílem, ale prostředkem k širší změně.
Jak se tato změna filozofie projevuje v praxi?
Nový program je menší a výběrovější. Chceme přijímat přibližně šest až deset studentů ročně a o jejich přijetí rozhodujeme společně za celou fakultu. V posledním řízení zájem o studium mělo několik desítek zájemců, z nichž jsme nakonec přijali devět.
Menší počet studentů nám umožňuje nabídnout každému vyšší stipendium a více podporovat účast na konferencích, zahraničních pobytech nebo specializovaných letních a zimních školách. Doktorandi se mohou zapojit také do výuky nebo výzkumných projektů, pokud to je v souladu s jejich výzkumem.
Změna se týká i školitelů. Přestože bude doktorandů méně, školitelé budou moci vybírat z širšího a kvalitnějšího okruhu uchazečů. To může posunout nejen studenta, ale i školitele, jejich výzkum a teda i celou fakultu.
Celý program probíhá v angličtině. Co vám to v praxi umožnilo?
Angličtina pro nás neznamená jen změnu jazyka výuky. Otevřela program uchazečům z celého světa. Větší okruh uchazečů nám umožňuje lépe vybírat a hledat vhodné propojení mezi studentem, tématem a školitelem. Zároveň můžeme do výuky zapojovat odborníky ze zahraničí, se kterými mají studenti možnost průběžně komunikovat.
Jak dnes vypadá vedení konkrétního studenta?
Student má stále svého školitele, ale nově kolem něj vzniká také tým, takzvaný Thesis Advisory Committee (TAC). Tvoří ho obvykle tři až čtyři výzkumníci, přičemž nejméně jeden by měl působit v zahraničí. TAC studentovi pomáhá s výzkumem a jednou ročně hodnotí jeho pokrok. To je důležité i proto, že současní doktorandi se věnují velmi různorodým empirickým tématům, a to od dopadů policejních zásahů proti výrobcům metamfetaminu přes vliv nálad investorů na sociálních sítích až po fluktuaci ve veřejné správě nebo ekonomické dopady péče o pacienty s demencí. Student tak získává zpětnou vazbu od lidí s různou odborností i kontakty na zahraniční akademické prostředí.
Výzkumná práce se rychle mění také kvůli umělé inteligenci. Jak na to reagujete?
Nechceme čekat, až nám ujede vlak. Musíme být realisté a přijmout, že studenti i výzkumníci už dnes AI používají. Všichni se s ní učíme pracovat za pochodu a postupně zjišťujeme, kde skutečně pomáhá a kde naopak může vést k chybám. Naše zkušenosti rovnou přenášíme do výuky. Prvky AI se objevují v ekonometrii, akademickém psaní i v kurzu správy dat a reprodukovatelnosti výzkumu. Nechceme studenty pouze učit, který nástroj použít. Potřebují vědět, jak výstup ověřit, jak použití AI otevřeně popsat, jak chránit data a proč za konečný výsledek stále odpovídá výzkumník.
Jakým způsobem budete hodnotit, jestli program splňuje svůj cíl?
Dříve se úspěch doktorského studia posuzoval hlavně podle toho, zda student splnil své povinnosti a obhájil disertaci. To je důležité, ale samo o sobě to nestačí. U nového programu proto chceme větší váhu přikládat také tomu, jak práci studentů posoudí lidé mimo fakultu. Konkrétně chceme sledovat kvalitu publikačních výstupů, hodnocení členů TAC a především profesní uplatnění absolventů.
