Výzkumy ukazují, že relativní věk hraje zásadní roli: nejmladší děti v ročníku dosahují zpočátku horších studijních výsledků a častěji čelí šikaně. Výzkumníci navíc zjistili, že některé dopady relativního věku při nástupu do školy mohou přetrvávat až do dospělosti.
Samotné omezení odkladů problém neodstraní. Zpřísnění pravidel totiž věkový rozdíl mezi spolužáky pouze rozloží. V každém třídním kolektivu tak někdo zůstane nejmladší a bude čelit výzvám spojeným s relativním věkem.
Klíčovou roli proto podle dostupných poznatků hraje především flexibilita škol. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že dopady relativního věku jsou nejslabší tam, kde školy využívají diferencovanou výuku a kde lze vzdělávací rozhodnutí učiněná v prvních letech školní docházky v průběhu času snadno měnit.
„Šestileté dítě, které je o 11 měsíců mladší než jeho spolužák, není slabší verzí téhož žáka – nachází se pouze v jiné fázi přirozeného vývoje. Musíme učitelům poskytnout nástroje pro práci s touto variabilitou,“ uvádí Luca Fumarco.
Zjištění výzkumu tedy přinášejí několik doporučení pro českou reformu. Především je důležité zohledňovat věk dítěte při hodnocení jeho vývoje. Učitelé i psychologové by k němu měli při diagnostice a hodnocení v prvních ročnících školy explicitně přihlížet, aby nedocházelo k mylnému označování přirozených vývojových rozdílů za poruchy.
Důležitá je také dostatečná podpora v prvních třídách. Omezení odkladů by mělo být doprovázeno diferencovanou výukou, cíleným mentoringem a metodickou podporou učitelů, kteří pracují s dětmi v prvních ročnících.
Neméně podstatné je zajistit prostupnost vzdělávacích drah. Systém musí garantovat, že raná rozhodnutí o zařazení či specializaci žáka budou, pokud možno, plně vratná.
Dopady rušení odkladů je zároveň potřeba systematicky vyhodnocovat. Na základě administrativních dat by mělo být možné sledovat jejich vliv na studijní výsledky, absence, výskyt diagnóz i celkový wellbeing dětí. Je třeba nejen sledovat popisné statistiky, ale ve spolupráci s experty přinést vyhodnocení kauzálních efektů.
Celý policy report si můžete přečíst zde.
Doktorské studium na ECON MUNI dostává novou podobu. Nový program Economics, Finance and Management staví na menším počtu studentů, individuální podpoře výzkumu a větším propojení se zahraniční akademickou komunitou. Proč se formát doktorského studia mění a co nový program studentům nabízí, přiblížil jeho garant Štefan Lyócsa.
Libor Žídek z ECON MUNI pro Médium.cz přibližuje, jak v socialistickém Československu fungoval černý a šedý trh. Nedostatkové zboží lidé sháněli přes známé, pomocí úplatků, od veksláků, nebo dokonce od sovětských vojáků. Podle dobových výzkumů navíc v roce 1989 přiznala více než polovina obyvatel ČSSR, že v předchozím roce dala úplatek. Černý trh tak nebyl jen okrajovou záležitostí, ale jedním z důsledků chronického nedostatku a nefungujícího centrálního plánování.
