Věda a projekty na ECON MUNI 2025
S příchodem nového roku přinášíme ohlédnutí za uplynulým rokem ve vědě a projektech na ECON MUNI.
Výzkumník a post doktorand na Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace (HEPII) bude od podzimu vyučovat v magisterském programu Applied Health Economics na ECON MUNI. Věnuje se hodnocení zdravotnických technologií (HTA), které pomáhá rozhodovat o tom, jaké léky či zdravotnické prostředky budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. V rozhovoru vysvětluje, proč je HTA klíčové pro moderní zdravotnictví, jak propojuje vědu, ekonomii a etiku.
Hodnocení zdravotnických technologií je multidisciplinární nástroj veřejné zdravotní politiky, který analyzuje hodnotu léků, zdravotnických prostředků nebo přístrojů. Cílem HTA je přispět k tomu, aby se v politice zdravotnických technologií dělala rozhodnutí na základě kvalitních důkazů. HTA primárně hodnotí klinický přínos nových technologií a jejich nákladovou efektivnost.
Ekonomické aspekty jsou aktuálně hlavními hybateli rozhodnutí o tom, zda lék proplácet, nebo ne. Na kvalitní farmako-ekonomiku je však zapotřebí mít kvalitního zdravotního ekonoma, například absolventa ECON MUNI. Proto vidím téma HTA jako velmi relevantní pro studenty. V HTA umí mít jejich ekonomické vzdělání přímý dopad na rozhodování a na co nejlepší distribuci limitovaného rozpočtu, čímž umí člověk přispět k tomu, aby mohl měnit svět k lepšímu. To mi přijde velmi cenné a relevantní.
Vezměme si jakýkoli příklad, v němž se rozhoduje o tom, zda bude nový nákladný lék hrazen z veřejného zdravotního pojištění. Nejprve je třeba zhodnotit míru jeho klinického přínosu a poté jeho hodnotu za peníze, tedy nákladovou efektivitu. Například v onkologii může lék přinášet zvýšení kvality života a jeho prodloužení o několik měsíců. Tento přínos a s ním spojené náklady musíme porovnat s přínosy a náklady aktuálně hrazené léčby v časovém horizontu života pacienta. Typicky se přitom sledují pouze přímé náklady z pohledu plátce zdravotní péče.
Výsledek tohoto farmakoekonomického modelování (ať už například pomocí Markovových nebo mikro simulačních modelů) se následně porovnává s tzv. ochotou platit. Většina systémů má hranici ochoty platit buď implicitně, nebo explicitně stanovenou. Česká republika je ochotna platit přibližně 1,2 milionu korun za jeden rok života ve standardizované kvalitě (tzv. QALY).
Právě HTA agentury analyzují, zda zdravotnické technologie, jako jsou například léky, tuto ochotu platit splňují, a podporují tak rozhodovací procesy v jednotlivých zemích. V České republice tuto činnost vykonává sekce na Státním ústavu pro kontrolu léčiv, zatímco na Slovensku ji zajišťuje Národní institut pro hodnotu a technologie v zdravotnictví.
HTA přináší mnoho výzev, protože operuje na rozhraní vědy a politiky. Vědeckou metodou se snaží podporovat rozhodovací procesy, které jsou na konci dne politické, a to je výzva. V praxi to znamená, že HTA hodnocení se musí produkovat kvalitně, neboť se přetaví do praxe a zároveň rychle, jelikož všechny zúčastněné strany tlačí na čas (pacienti, farmaceutické firmy, ministerstvo). Zároveň HTA operuje na pozadí citlivých etických témat, která jako společnost mnohdy nemáme vyřešena. Mám na mysli témata jako jaká je hodnota života, nebo zlepšení zdraví pacienta? Jak spravedlivě rozdělovat limitovaný rozpočet? Vzhledem k tomu, že nemůžeme pokrýt všechny potřeby, komu bychom měli dát prioritu? Onkologickým pacientům, pacientům se vzácnými onemocněními nebo pediatrickým pacientům? Toto jsou témata na pozadí HTA hodnocení, která se pokoušíme v HTA analýzách kvantifikovat (pokud to je možné a nápomocné pro rozhodnutí), nebo jinak zpracovat pro procesy rozhodování.
Budu se zaměřovat na teoretické pozadí HTA a také na praktické otázky toho, jak HTA funguje, jak se měří klinický přínos technologie a jak se konvertuje do farmako-ekonomického modelování a rozhodování s primárním záměrem na léky.
Doktor Michal Staňák působí od roku 2025 jako postdoktorand na Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace (HEPII). Ve svém výzkumu se zaměřuje na problematiku hodnoty zdravotnických technologií, zejména léčiv. Studoval na King’s College a University College London, doktorský titul z bioetiky získal v roce 2020 na Vídeňské univerzitě. Více než deset let působí v oblasti hodnocení zdravotnických technologií (HTA); v roce 2022 založil Slovenskou národní HTA agenturu, kterou do roku 2025 vedl.
S příchodem nového roku přinášíme ohlédnutí za uplynulým rokem ve vědě a projektech na ECON MUNI.
Výzkumný tým Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity vedený doc. Vilémem Pařilem loni zveřejnil data, která mapují různé vlivy lidské činnosti (topení, stavby, doprava) na ovzduší v Brně. Tento obsáhlý dataset inspiroval transmediálního umělce Kryštofa Brůhu k projektu nazvanému Aeris Chronos.