Kvalita vládnutí v demokratických státech klesá. Krize tento proces jen zrychlují, říká Juraj Nemec

Finanční krize, pandemie, válka na Ukrajině. To jsou největší krize z poslední doby, na které musely reagovat vlády evropských států. Jak se z nich mohou poučit a vládnout efektivněji? Na to se pokusí odpovědět vědci, kteří se stali součástí mezinárodního projektu ROBUST. Jedním z nich je i Juraj Nemec z Katedry veřejné ekonomie.

Co nám ukázaly krize, kterým naše společnost čelila v posledních letech?

Zejména pandemie Covid-19 nám ukázala, že krize, na kterou vlády nejsou připravené a na kterou neumí reagovat, může mít mimořádně negativní dopady na způsob vládnutí a celkovou socio-ekonomickou situaci. S mými kolegy jsme publikovali několik článků, kde jsme poukázali na to, jak pandemie dopadla na veřejné finance, jaká rizika se pojí s obrovským zadlužováním, kterým vlády reagovaly na výpadek příjmů, a na zvýšené veřejné výdaje související s řešením aktuálních problémů způsobených pandemií. Věnovali jsme se i kvalitě vládnutí, která během pandemie dramaticky klesla. Je ale v dnešní době vůbec překvapivé, že „kvalita demokracie“ klesá a že se tento trend zrychluje v krizových momentech?

Jaké krize nás v budoucnu čekají nedokážeme předvídat. V projektu ROBUST se budeme zabývat třemi krizemi z nedávné doby – finančně-ekonomickou krizí, krizí Covid-19 a válkou na Ukrajině. Získané poznatky využijeme k definování principů a nástrojů tzv. robustního krizového řízení.

Mohl byste vysvětlit, co konkrétně si pod tím máme představit?

Vytvoření přesné definice je jedním z úkolů, který nás v projektu čeká. Předběžně jsme si robustní krizové řízení definovali jako systém vládnutí, řízení či navrhování řešení, který staví na poučení z krizových momentů. Klíčová je zejména pružnost, přizpůsobivost a proaktivní jednání. Prostředkem k dosažení efektivního managementu jsou pak inovace, které musí naplňovat základní hodnoty všech demokratických institucí, jako je dodržování zákonů právního státu či základních lidských práv.

Jsou současné krize jiné než ty, kterým jsme čelili v minulosti?

To bych netvrdil, i když nemohu kvalifikovaně odpovědět. Problematika historického hodnocení krizí není mou specializací a osobně dobře znám především krize z poslední doby, které budeme analyzovat. Je ale zřejmé, že globální společenské problémy spíše vzrůstají, než že by se je dařilo odstraňovat. Různé krizové momenty se pak navzájem posilují a jejich negativní, ale často i pozitivní, důsledky se násobí.

V kontextu pandemie jsme mohli slyšet výroky o návratu do doby „před krizí“. Dává smysl o něčem takovém uvažovat?

Tady odpovím velmi krátce: Nemá. Myslím, že je v tomto případně trefné použít přísloví „nikdy nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.“

Ekonomicko-správní fakulta bude v projektu ROBUST dělat dvě velké případové studie. Na co se budou zaměřovat?

Důležitou součástí výzkumu bude to, jak se v praxi projevuje či naopak neprojevuje robustní krizové řízení, a to prostřednictvím zkoumáním toho, jak se reakce na krizi Covid-19 projevila v různých evropských lokalitách. Členové výzkumného týmu uskuteční celkem šestnáct případových studií v osmi státech Evropské unie. Konkrétní lokality jsme vybrali tak, aby reprezentovaly rozrůzněnost evropského prostředí a patří mezi ně i Česká republika.

Cílem těchto studií bude sledovat proti-covidová opatření týkající se víceúrovňové státní správy, hybridní správy a společenského učení. Kromě toho budeme také posuzovat robustnost veřejné správy v návaznosti na krizi v době pandemie.

Článek vznikl v rámci projektu č. 101061272 s názvem „ROBUST Crisis Governance in Turbulent Times – Mindset, Evidence, Strategies“ financovaného z projektu Horizont Evropa.