Jakub Červený: Vyšší výdaje na ambulantní péči zvyšují šance na přežití infarktu

Výzkumník a vyučující v novém magisterském programu Applied Health Economics Jakub Červený působí jako analytik na slovenském Ministerstvu zdravotnictví. Věnoval se například výzkumu regionálních rozdílů ve využívání zdravotní péče a pravděpodobnosti přežití pacientů po infarktu během ambulantní léčby. Nyní přichází na ECON MUNI, kde bude kromě jiného učit budoucí odborníky na zdravotní ekonomii, jak zpracovávat zdravotnická data.

Ve Vašem dosavadním výzkumu jste se zabýval regionálními rozdíly ve využívání zdravotní péče na Slovensku. V čem tyto rozdíly spočívají?

Rozdíly v čerpání zdravotní péče na úrovni regionů existují ve většině zemí včetně Slovenska. V zásadě je lze rozdělit na dva druhy – nabídkové a poptávkové. Poptávkové rozdíly jsou způsobeny faktory jako je zdravotní stav populace. Naproti tomu nabídkové rozdíly souvisí s uspořádáním samotného zdravotnického systému, sítí nemocnic, doktorů a specialistů, a tedy i s dostupností zdravotní péče. Na Slovensku je více než 90 % regionálních rozdílů při čerpání ambulantní lékařské péče determinováno poptávkou. Nejvyšší čerpání zdravotní péče proto vidíme především v severních a východních okresech.

S Vašimi kolegy jste se také zabývali pravděpodobností přežití u pacientů po infarktu. K jakým závěrům jste došli?

Hledali jsme odpověď na otázku, jestli vyšší výdaje na zdravotní péči o pacienty po infarktu myokardu vedou k lepším výsledkům léčby neboli k nižší mortalitě. Investice do hospitalizace pacientů a do následné péče po propuštění z nemocnice se napříč Slovenskem výrazně liší. Nejvíce peněz na péči o tyto pacienty vydávají fakultní nemocnice ve větších městech, jako je Bratislava nebo Martin, protože dokážou poskytnout komplexnější léčbu, a to zejména díky lepšímu materiálnímu a technickému vybavení. Vztah mezi vyššími výdaji a vyšší pravděpodobností přežití pacientů prokázaly zahraniční studie například z USA. Ty se ale soustředily na přežití během pobytu v nemocnici. Naše analýza zohlednila i přežívání pacientů po propuštění z nemocnice, kdy přejdou do ambulantní péče. Podařilo se nám tedy potvrdit vztah mezi vyššími výdaji a vyšší pravděpodobností přežití – jinými slovy se investice do lokální ambulantní péče vyplatí.

Co konkrétně by se podle Vás mělo ve zdravotnickém systému změnit, aby se zvýšila pravděpodobnost přežití pacientů?

Tuto otázku jsme se také částečně snažili zodpovědět v našem výzkumu. Výsledky nasvědčují tomu, že regiony s vyššími výdaji na ambulantní péči o pacienty po infarktu mají vyšší čerpání výkonů jako EKG nebo ultrazvuk srdce. Pacienti v těchto regionech častěji navštěvovali svého ambulantního kardiologa a také častěji využívali rehabilitaci. Díky vyšším investicím do ambulantní péče v regionech tedy mohou být pacienti lépe sledováni a léčeni, což může vést k včasnému zachycení případného zhoršení jejich zdravotního stavu.

Na ECON MUNI nedávno vznikl nový magisterský studijní program Applied Health Economics, do kterého je možné se přihlašovat do 30. 4. 2025. V čem je podle Vás tento program jedinečný?

Program Applied Health Economics je skvělou volbou pro všechny, kdo se ve své práci věnují nebo by se chtěli věnovat zdravotnictví a zdravotní politice. Pokud se nepletu, bude to jediný program svého druhu ve střední Evropě. Expertů na zdravotnictví a zdravotní ekonomii bohužel není v našich končinách mnoho – v tom určitě zaostáváme za „západními“ zeměmi. Je tedy skvělé, že tento program bude vychovávat novou generaci expertů, kteří budou moci svým poznání a prací přispívat k odborné debatě a k budování efektivního a výkonného zdravotního systému v Česku, na Slovensku i v okolních zemích.

Jaká bude Vaše role ve studijním programu?

Primárně se věnuji aplikované mikroekonometrii se zaměřením na ekonomii práce a zdravotnictví. S velkou pravděpodobností to tedy bude zřejmě výuka ekonometrických a statistických metod se zaměřením na zdravotnická data.