Jak přežít polykrize: Projekt ROBUST ukazuje cestu k efektivnějšímu vládnutí

Projekt ROBUST, do něhož se zapojila Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, uspořádal v září v Brně workshop, kde výzkumníci z ECON MUNI představili výsledky svého zkoumání koordinace veřejných institucí. Setkání se zaměřilo na to, jak posílit připravenost státu i samospráv na krize typu pandemie COVID-19 a proč je pro efektivní a robustní vládnutí klíčová spolupráce na místní úrovni.

Robustnost vládnutí je dnes klíčovým tématem, zejména v období tzv. „polykrize“, kdy se různé krizové situace překrývají a zvyšují nejistotu ohledně budoucího vývoje společnosti. „Robustnost vládnutí je důležitá, protože je orientovaná do budoucna a vyžaduje proaktivní přístup ze strany aktérů podílejících se na krizovém řízení,“ vysvětlil řešitel projektu David Špaček. Robustní vládnutí přitom vyžaduje inovace ve veřejných politikách, flexibilní právní rámec, kvalitní spolupráci napříč úrovněmi státní správy a zapojení nevládních aktérů. „Efektivní reakce vlády a všech aktérů je kritickým faktorem budoucího vývoje společnosti,“ doplnil Špaček.

Projekt ROBUST se opírá o model, který identifikuje tři klíčové faktory robustního vládnutí: víceúrovňové vládnutí, hybriditu vládnutí a společenskou inteligenci, tedy schopnost využít různé druhy odborných i místních znalostí. „Řešení krizí napomáhá vzájemná spolupráce mezi různými úrovněmi vládnutí, zapojení nevládních aktérů, flexibilnější právní rámec i participativnější rozhodování,“ potvrdil Špaček. Míra úspěšnosti reakce na krize se podle něj odvíjela také od způsobu koordinace a zavádění opatření, která měla zmírňovat jejich dopady.

Do projektu jsou zapojeni výzkumníci z Dánska, Belgie, Nizozemska, Norska, Itálie, Španělska, Estonska, Maďarska a České republiky. Za českou část zodpovídá malý tým z ECON MUNI, který shromáždil data o národních proti covidových opatřeních, s důrazem na uzavírání a otevírání škol, očkování a dopady pandemie na wellbeing žáků základních škol. „Důležitá data jsme získali také prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pracovníky ústředních úřadů, regionální a místní správy, neziskových organizací a politiky,“ vysvětlil Špaček. Tým ECON MUNI se zároveň podílel na přípravě všech pracovních balíčků projektu a výsledky výzkumu byly publikovány v prestižních časopisech.

Zahraniční zkušenosti ukazují inspirativní přístupy. Například v Utrechtu vznikla síť propojující školy, město a dobrovolnické organizace, v italském regionu Reggio Emilia koncept Scuola diffusa, který využívá muzea, divadla či sportoviště jako alternativní prostory výuky, a v Dánsku zavedli ambasadory wellbeingu mladých. „Společným jmenovatelem těchto přístupů byla role koordinace a důraz na psychické zdraví, které se dostávalo do popředí vedle samotného vzdělávání,“ řekl Špaček.

Na konci září se uskutečnil workshop s 21 účastníky z řad škol, úřadů, neziskových organizací a výzkumných institucí. Jeho cílem bylo diskutovat výsledky výzkumu a zkušenosti s řešením dopadů pandemie COVID-19 na wellbeing dětí v ČR i zahraničí. Projekt mimo jiné potvrdil, že v českém kontextu stále nefungují všechny tři pilíře robustnosti, a to zejména víceúrovňové a hybridní vládnutí. „Závislost („path-dependence“) na minulosti je stále viditelná a systematické vládnutí za spolupráce všech aktérů nefunguje,“ upozornil Špaček. „Diskuse na workshopu ukázala, že robustnost vládnutí ve vzdělávání závisí hlavně na místní spolupráci a schopnosti škol, obcí a neziskových organizací rychle reagovat,“ dodal.

Výzkum ukázal, že rozhodující roli hrála místní úroveň, ředitelé škol a jejich schopnost improvizovat, hledat nová řešení a spolupracovat s neziskovým sektorem a obcemi často určovala úspěch opatření. Ve velkých městech fungovala podpora spíše prostřednictvím individuálních vazeb a projektů, zatímco menší obce těžily z dlouhodobých vztahů mezi starosty a školami. Jeden z případů ukázal systematickou koordinaci, kdy městský odbor školství a sociálních služeb aktivně podporoval školy nejen ve městě, ale i v okolních obcích.

Z workshopu a výzkumu vyplynula konkrétní doporučení pro zvýšení robustnosti vládnutí: posílit místní koordinační platformy mezi školami, obcemi a neziskovými organizacemi, zajistit efektivní komunikaci krizových informací, budovat administrativní kapacity obcí, stabilizovat financování podpůrných profesí ve školách, systematicky vyhodnocovat minulé krize a podporovat sdílení zkušeností mezi regiony a školami.

Projekt ROBUST tak nejen přináší hluboké poznatky o průběhu pandemie a schopnosti států reagovat na krizové situace, ale poskytuje i praktická doporučení, která mohou pomoci českému i evropskému vládnutí být připravenější, koordinovanější a efektivnější v době budoucích krizí.

Článek vznikl v rámci projektu č. 101061272 s názvem „ROBUST Crisis Governance in Turbulent Times – Mindset, Evidence, Strategies“ financovaného z projektu Horizont Evropa.