Ing. Jana Gregarová se ve své práci zabývala tématem Work-life balance zaměstnanců pod vedením dr. Petra Smutného. Hledání rovnováhy mezi povinnostmi bylo pro ni aktuální i proto, že v té době kombinovala studium s polovičním pracovním úvazkem. Za klíčové zjištění celé práce považuje Jana to, že i když může zaměstnavatel nabídnout širokou škálu opatření na podporu work-life balance, jejich skutečný dopad závisí především na jednotlivých zaměstnancích a na tom, jak si sami nastaví hranice mezi pracovním a osobním životem. Potěšil ji i přístup firmy, ve které diplomku zpracovávala. Management byl otevřený diskusi a výsledky výzkumu se staly impulsem k debatám o work-life balance na pracovišti. Práce tak nezůstala jen „v šuplíku“, ale má reálný dopad v praxi.
Budoucím diplomantkám/tům by Jana poradila začít s přípravou co nejdříve, nelpět na perfekcionismu a postupovat malými kroky. Za velmi důležitou považuje spolupráci s vedoucím práce, který ji dokázal nasměrovat správným směrem, byl dostupný a na jeho rady se mohla spolehnout po celou dobu psaní práce.
Ing. Karolína Franková z katedry financí se v práci zabývala Vlivem indexů opčních strategií na portfolia investorů, jejím vedoucím byl doc. Tomáš Plíhal. Téma si vybrala proto, že opce jsou podle ní zajímavý finanční instrument s širokým spektrem využití. Z hlediska poměru výnosu k riziku je podle ní pro investory paradoxně nejlepší ta nejjednodušší varianta – vytvoření naivního portfolia (kdy každé aktivum má stejnou váhu) bez následných optimalizací a bez zahrnutí opčních strategií.
Karolína pozitivně hodnotí spolupráci se svým vedoucím, zejména zpětnou vazbu a nadstandardně rychlou komunikaci. V současné době již pracuje v Praze na pozici finanční analytičky a ráda by se v tomto oboru dále rozvíjela.
Ing. Barbora Pisařovicová z katedry veřejné ekonomie pracovala na diplomce s názvem Regulatory compliance s nařízením MiCA ve start-up obchodní společnosti pod vedením dr. Filipa Hampla. Diplomovou práci pojala jako příležitost probádat si dosud neznámé téma, což byla pro ni kryptoaktiva. S konkrétní formulací tématu jí pomohl vedoucí práce tak, aby bylo v souladu se zaměřením oboru. Během psaní práce došla k pocitu, že kdo chce v oboru kryptoaktiv podnikat, musí disponovat značnými zdroji (nejen finančními) a musí mít značnou vůli, protože proces získání licence není vůbec snadný. V rámci své práce tedy vytvořila návod, jak licenčním řízením úspěšně projít.
Na přístupu vedoucího si Barbora cení mnoha konkrétních komentářů, i když ne všechny byly pozitivní. Na jejich základě mohla zapracovat úpravy a být u státních závěrečných zkoušek méně nervózní. Nyní se Barbora v praxi naplno věnuje oboru daní.
Ing. Pavlína Adamcová pracovala pod vedením prof. Martina Kvizdy na tématu Retail-minus rule (RMR) v telekomunikačním odvětví. Soutěžní ekonomie ji ve škole zaujala a věnovala se jí už v bakalářské práci. Konkrétní téma navrhl nynější hlavní ekonom na ÚOHS. Pro Pavlínu to znamenalo, že bude téma aktuální a reálně aplikovatelné do praxe.
Během práce na diplomce měla možnost zjistit, jak celý proces regulace cen na trhu doopravdy funguje. Získala vhled do telekomunikačního odvětví z obou stran – jak z pohledu regulátora, tak i regulovaných subjektů. Pro úspěch diplomky je podle ní stěžejní správná volba tématu a dobré strukturování postupu, aby se dosáhlo cíle práce. Po ukončení studia Pavlína zůstala na ECON MUNI, kde pracuje na Oddělení výzkumu a projektů jako projektová manažerka.