U příležitosti akademického svátku Dies academicus si ceny ve Velké aule Karla Engliše odneslo hned několik laureátů naší fakulty, jejichž práce znamená výjimečný přínos pro rozvoj univerzity i vysokého školství.
Peter Schmidt studuje 1. ročník navazujícího magisterského programu Podniková ekonomika a management na Masarykově univerzitě. Dlouhodobě se věnuje projektům na pomezí inovací a společenského přínosu. Zkušenosti sbíral v organizacích Swiss Re, Teach for Slovakia a Nexteria Leadership Academy, kde se podílel na strategii, inovacích, akvizici partnerů a rozvoji talentů.
V roce 2025 byl členem vítězného týmu iGEM Brno, který na světové soutěži v syntetické biologii v Paříži získal Grand Prize v kategorii Overgraduate a ocenění Best Agriculture Project, Best Plant Synthetic Biology a Best Presentation. Tým vyvinul autonomní vertikální jednotku pro pěstování rychle rostoucího Okřehku (Duckweed), jenž má nahradit sóju v krmných směsích, což přináší nejen nesmírnou ekonomickou úsporu pro farmáře, ale také obrovské množství ušetřených emisí pro planetu. Peter odpovídal za marketing, PR, fundraising a mediální komunikaci tohoto historicky nejúspěšnějšího česko-slovenského projektu na iGEM.
Dinara Alpysbayeva získala titul PhD v oboru ekonomie na KU Leuven (Belgie, 2021). Po absolvování postdoktorandského pobytu v Skatteforsk Norském centru pro daňový výzkum (NMBU, Norsko) nastoupila v roce 2024 na Katedru veřejné ekonomie ECON MUNI.
Její výzkum se zaměřuje na aplikovanou mikroekonomii, zejména na trh práce a veřejnou ekonomii. Zabývá se přizpůsobením trhu práce ekonomickým šokům, jak na ně reagují firmy, pracovníci a domácnosti a jakou roli hrají instituce při určování načasování a formy těchto reakcí. Mezi hlavní témata patří dynamika zaměstnanosti, přerozdělování pracovní síly a institucionální omezení, jako je ochrana zaměstnanosti a pojištění v nezaměstnanosti. Její současný výzkum se zaměřuje na to, jak finanční podmínky včetně načasování příjmů, likvidity a finanční nejistoty, ovlivňují rozhodnutí domácností o nabídce práce. Její práce je empirická a čerpá z bohatých administrativních dat a dat na úrovni firem.
Dlouhodobá vědecká činnost profesora Štefana Lyócsy přispěla k hlubšímu porozumění dynamice cen na finančních trzích. Jeho výzkum se zaměřuje na čtyři klíčové oblasti. První oblastí je studium propojenosti finančních trhů, přičemž profesor Lyócsa patří mezi průkopníky využívání síťových přístupů v této oblasti. Druhá oblast je věnována zkoumání přelévání krizí mezi finančními trhy a analýze efektu nákazy na finančních trzích. Třetí klíčová oblast se zaměřuje na vztah mezi pozorností investorů, tedy tím, jakým informacím investoři věnují svou omezenou pozornost, a nejistotou cen finančních aktiv. Čtvrtou oblastí je vývoj modelů zaměřených na zpřesnění predikce fluktuací cen finančních aktiv. Výzkum profesora Lyócsy tak přispívá k porozumění mechanismům snižování nejistoty při investičním rozhodování. Kromě toho se podílí také na výzkumu v oblastech, jako jsou trhy s energiemi, trh práce či analýza regionálních ekonomických rozdílů.
Jeho každodenní práce spočívá v řízení a organizaci několika výzkumných týmů, v nichž je primárně odpovědný za rozvoj výzkumných myšlenek, tvorbu metodologie, supervizi, podporu a samotnou realizaci výzkumných studií. V současnosti na ECON MUNI přednáší předměty AI in Finance a Statistics in Finance a je garantem doktorského studia Economics, Finance and Management.
Filip Červenka působí jako lektor na Katedře ekonomie Ekonomicko-správní fakulty a současně také ve Výzkumném institutu práce a sociálních věcí, kde se věnuje aplikovanému socioekonomickému výzkumu. Dlouhodobě se zaměřuje zejména na problematiku příjmových a majetkových nerovností a dopady stárnutí populace.
Cenu rektora MU pro vynikající pedagogy získal za výuku mikroekonomie a makroekonomie, která je studenty oceňována pro srozumitelnost, přehlednost a důraz na pochopení ekonomických souvislostí.
Ve výuce usiluje o vytváření otevřeného prostředí podporujícího aktivní zapojení studentů. Zvláštní důraz klade na roli chyby v pedagogickém procesu a svým studentům vysvětluje, že chyba není selhání, ale naopak přirozená součást procesu učení, která jim může pomoci v hlubším pochopení toho, jak dané věci fungují.
Svoji roli učitele vnímá jako odpovědnost vůči studentům a snaží se jí věnovat s maximální pečlivostí. Kdykoliv je to vhodné, využívá ve výkladu příklady z aktuálního ekonomického dění i své zkušenosti z aplikovaného výzkumu.
Jakub Hlávka z ECON MUNI pro Hospodářské noviny upozorňuje, že reforma zdravotnictví nemůže stát jen na přesunu pacientů do velkých nemocnic. O kvalitě péče rozhoduje i dostupnost služeb po návratu domů a fungování regionální sítě.
Majetkový test patří k nejdiskutovanějším novinkám superdávky. Robert Jahoda z ECON MUNI, který se podílel na jeho odborné přípravě, vysvětlil v rozhovoru pro Deník, proč má podle něj pomoci lépe zacílit sociální podporu a jak má fungovat v praxi.
