„Zahraniční obchod je dobrý – většina ekonomů se na tom shoduje. Díky všeprostupující vzájemné provázanosti se ekonomické šoky šíří pozitivně i negativně.“ Těmito slovy uvedl svou přednášku docent Libor Žídek, který se ve středu 16. dubna 2025 na půdě Ekonomicko-správní fakulty MU věnoval proměnám americké celní politiky, jejím historickým kořenům i současným dopadům. S nadhledem i ekonomickou precizností propojil vývoj obchodních vztahů s aktuálními geopolitickými a makroekonomickými otázkami.
Od volného obchodu k protekcionismu: historická spirála
Přednáška nabídla přehled klíčových historických milníků v americké obchodní politice. Od výrazně protekcionistických postojů v 19. století přes Smoot-Hawleyův celní zákon z roku 1930, který významně přispěl ke kolapsu světového obchodu ve 30. letech, až po poválečnou liberalizaci, institucionalizovanou v rámci systému GATT a později Světové obchodní organizace (WTO).
Spojené státy se staly zastáncem volného obchodu, který fungoval na bázi mezinárodních dohod a pravidel. Jejich pozice se změnila v prvním prezidentství Donalda Trumpa, když v reakci na rozhodování WTO i proti USA přestaly Spojené státy jmenovat rozhodce a celý systém řešení sporů ochromily.
Cla jako nástroj politického tlaku
Docent Žídek se dále zaměřil na proměnu rétoriky i praxe americké politiky v poslední dekádě. Donald Trump vrátil cla do hry s nebývalou razancí, především vůči Číně, ale i Evropské unii. Jeho hlavními argumenty jsou nerovnováha obchodní bilance, ztráta amerických pracovních míst a neférová státní podpora zahraničních konkurentů.
Zajímavý je přitom rozpor mezi proklamovanými cíli a ekonomickou realitou. Ačkoli byla cla často prezentována jako nástroj ke snížení obchodního deficitu USA, tak k tomuto snížení po zavedení cel v prvním období nedošlo. Americký deficit sice poklesl s Čínou, ale současně narostl s jinými státy. Bidenova administrativa většinu celních opatření zachovala. Místo jejich rušení byl přijat například tzv. Inflation Reduction Act, který podporuje relokaci výroby do USA formou dotací. To vyvolává novou vlnu obav v Evropě, kde podniky uvažují o přesunu výrob za Atlantik. K tomu přispívá i vysoká míra regulace evropské ekonomiky a mnohem volnější pravidla v USA.
Amerika jako izolovaný hegemon?
Důležitý rozměr přednášky spočíval ve srovnání strukturální role USA a ostatních světových ekonomik. Spojené státy jsou největší světovou ekonomikou, přitom mají relativně nízkou závislost na exportu (v poměru k HDP).
Z evropské perspektivy je situace složitější. A zejména česká ekonomika jako malá a otevřená je na obchodu obzvláště závislá. Jak docent Žídek připomněl, růst exportních ekonomik, jako je Německo nebo Česko, stojí a padá s fungujícími obchodními vztahy. Jakýkoli zásah do tohoto systému se tedy velmi rychle promítá i do domácí hospodářské výkonnosti.
Přednášející upozornil na paralely mezi současnými spory USA s Čínou a někdejší americko-japonskou obchodní rivalitou v 80. letech. Také tehdy Spojené státy kritizovaly státní podporu japonských firem, devizové manipulace či nízký export zboží z USA. Výsledkem byla tlakem vynucená změna směnného kurzu a následné přímé japonské investice v USA.
V případě Číny jsou důvody k obavám podle Žídka opodstatněnější – role státu, levné úvěry i energie deformují tržní prostředí výrazněji než v případě Japonska. USA opakují stejný postup: cla jsou uvalena, obchodní konflikty eskalují, firmy hledají cesty, jak opatření obejít – například přes Vietnam.
Co dál? Nejistota a role Evropy
Z diskusní části vyplynula silná nejistota ohledně budoucího vývoje. Vystoupení docenta Žídka se záměrně vyhýbalo jednoznačným predikcím. Světový obchodní systém je v napětí a není ani jasné, co USA přesně sledují.
Evropa je v této situaci postavena před zásadní dilema: jak reagovat na americká opatření? A dokáže vůbec jako jednotný celek najít strategickou odpověď na americké výzvy?
Závěrem: optimismus navzdory
Ačkoli přednáška obsahovala řadu kritických poznámek k současné podobě americké obchodní politiky, zakončena byla s určitou mírou optimismu. Svět si podle docenta Žídka stále pamatuje zkušenost 30. let 20. století a hlavní aktéři si uvědomují, že otevřený obchod je důležitý pro všechny a pozitivna z něj plynou všem zúčastněným zemím. V současné době zatím nejsou žádné náznaky opakování vývoje z období velké hospodářské krize, kdy jednotlivé země zaváděly opřekot cla, devalvovaly a snažily se dosáhnout výhod na úkor svých sousedů. V současnosti se všichni mimo USA drží pravidel a možná si jich i více váží. Politika USA tak může paradoxně naopak vést k obchodním dohodám ostatních zemí.
