Osnova vstupních přednášek předmětu

“EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU”

pro třetí ročník denního studia a

druhý ročník distančního studia ESF MU

včetně osnovy seminární práce

a nabídky odvětví veřejného sektoru pro její zpracování

 

Garant předmětu: Ing. Jaroslav Rektořík, CSc.

Semináře: Ing. Vladimír Hyánek

Další přednášející: garanti odvětvových problematik z katedry veřejné ekonomie

*   Doc.PhDr. Jan Šelešovský, CSc.

*   JUDr. Ivan Malý, CSc.

*   Mgr. Simona Kozáková

*   Ing. Mirka Wildmannová

*   Ing. Vladimír Hyánek

*   Doc. Ing. Jaroslav Hlaváč, CSc. - externí

*   Mgr. Jiří Špalek

Doporučená literatura

Strecková,Y., Malý I. a kol.: Veřejná ekonomie pro školu a praxi, Computer Press, Praha,1998

Rektořík, J., Strecková Y. a kol.: Ekonomika veřejného sektoru, ESF MU ( v tisku, zatím na naší stránce dílčí odvětvové kapitoly)

Rektořík, J.: Ekonomika a řízení neziskových organizací, ESF MU, Brno, 1998

Halásek,D., Skřídlovská,E. : Veřejný sektor I., VŠB-TU, Ostrava, 1995

Stiglitz, J.E.: Ekonomie veřejného sektoru, Grada, Praha, 1997 (vybrané kapitoly dle vyučujících)

Relevantní legislativa ČR

Odborné časopisy jako např. Politická ekonomie, Národní hospodářství, Finance a úvěr, Moderní obec, Veřejná správa, Zdravotnické noviny, Učitelské noviny, Sociální politiky, Místní kultura, Ekonom apod.

 

 

Přednáška 01

 

Obsah:

1. Vstupní informace

2. Doporučená literatura

3. Znalostní test

4. Ekonomie a ekonomika veřejného sektoru

AD 4

EKONOMIE VEŘEJNÉHO SEKTORU

studuje účinky veřejných výdajů a daní na ekonomiku státu

EKONOMIKA VEŘEJNÉHO SEKTORU

konkretizuje co a proč se děje v odvětvích veřejného sektoru s využitím základních nástrojů, jako jsou veřejné finance, statistika, informační systémy, veřejná volba, veřejná kontrola, faktory efektivnosti apod.

V centru pozornosti EKONOMIE veřejného sektoru stojí proto především tyto problémy jejichž řešení je zasazeno do rámce EKONOMIKY veřejného sektoru:

*   jaké funkce by měla zastávat vláda ( alokační, distribuční, stabilizační ...)

*   jak by měla ekonomika rozhodovat o tom, kolik veřejných výdajů realizovat (veřejná volba, poměřování nákladů a užitku, využití faktorů efektivnosti veřejného sektoru, globální problémy vč.životního prostředí, jak jsou využívány výsledky veřejné kontroly apod.)

*   co je příčinou růstu veřejných výdajů ( tendence veřejného sektoru k neefektivnosti, pojetí sociální politiky ....)

*   jak působí veřejné výdaje a daně na stimulaci rozvoje ekonomiky (kladně, záporně, inertně apod.)

*   znamenají činnosti zahrnované pod veřejný sektor obohacení nebo ochuzení společnosti a jednotlivců

*   koho tyto činnosti obohacují a koho ochuzují

*   alokuje veřejný sektor zdroje mezi své činnosti (odvětví) efektivně - lze měřit efektivnost a užitky veřejného sektoru

NEZASTUPITELNOST VEŘEJNÉHO SEKTORU

Existence veřejného sektoru je v životě každého občana ničím nezastupitelný, aniž by tato nezastupitelnost musela být vědecky zdůvodňována, neboť například:

*   většina občanů se narodí v nemocnicích veřejného sektoru

*   pečují o ně v průběhu života z velké části lékaři z veřejného sektoru (využívání veřejných financí)

*   v dětství (někdy i ve stáří) využívají a hrají si v obecních parcích

*   vzdělávají se (kultivují svůj lidský potenciál) většinou ve školních, vědeckých a kulturních zařízeních financovaných z veřejných rozpočtů a řízených veřejnou správou

*   po celý život přicházejí do styku s úředníky veřejné správy (státní správy a samosprávy) v institucích obcí a regionů, na finančních úřadech, úřadech práce a sociálního zabezpečení, na soudech, matrikách, katastrálních úřadech, kontrolních a inspekčních úřadech apod.

*   instituce veřejného sektoru je ochraňují (armáda, policie, vězeňská služba)

*   přepravují sebe a svůj majetek prostřednictvím služeb odvětví technické infrastruktury s podporou prostředků z veřejných financí

*   v případě nemoci, sociální potřebnosti (vč. bydlení) a ve stáří se o ně starají instituce veřejného sektoru a nakonec jsou pochováni na obecním hřbitově a jejich blízcí dostanou zaplaceny výdaje na smuteční obřad zčásti z veřejných rozpočtů atd., atd.

Přednáška 02

Osnova:

1. Členění národního hospodářství

2. Členění veřejného sektoru

3. Statický model národního hospodářství s promítnutím interakcí odvětví veřejného

sektoru (včetně znázornění dle Pestoffa)

4. Dynamický model národního hospodářství.

 

AD l Kritéria členění národního hospodářství

A) Kritérium odvětví

odvětví = skupina ekonomických aktivit vzniklá v procesu dělby práce

rozlišení: charakterem potřeb, které jsou produkcí statků uspokojovány

příklad: odvětví výroby (průmysl, zemědělství, stavebnictví ....)

odvětví služeb (materiální a nemateriální služby)

B) Kritérium sektoru

sektor = soubor odvětví realizující statky s obdobnou mírou produktivity práce (s obdobnou mírou vlivu na produktivitu práce národního hospodářstí)

*   primární sektor (prvovýroba: těžba přírodních zdrojů, zemědělství, lesnictví, rybolov)

*   sekundární sektor (zpracovatelský průmysl)

*   terciární sektor (služby distribuující, uchovávající či opravující materiální statky)

*   kvartární sektor (služby nemateriálního charakteru převážně působící ve veř. sektoru)

*   kvintární sektor (věda, výzkum tvorba, uchování a distribuce informací)

C) Kritérium vlastnictví

*   soukromý sektor (vlastník je kompetentní o svém vlastnictví plně rozhodovat)

*   municipální - obecní sektor (o nakládání s vlastnictvím rozhoduje sbor volených zástupců občanů veřejnou volbou a občan se podílí na veřejné kontrole)

*   státní sektor - vlastníkem je stát nebo jeho část (rozhoduje opět sbor volených zástupců, který pro tuto činnost ustanovuje výkonnou moc - vládu). Rozhoduje se veřejnou volbou a realizuje se veřejná kontrola.

D) Kritérium financování provozu a rozvoje

*   ziskový, tržní sektor - provoz a obnova je realizována z tržeb za prodané statky na principu nabídky a poptávky za tržní ceny. Cílem existence je dosahování zisku.

*   neziskový, netržní sektor (dále členěný na veřejný neziskový sektor, soukromý neziskový sektor a sektor domácností) - subjekty zde fungující a produkující většinou smíšené statky, získávají prostředky na svoji činnost převážně z přerozdělovacích procesů. Cílem existence není zisk, ale realizace poslání a z něj vyplývající užitky.

 

AD 2 Kriteria členění veřejného sektoru

1. Kritérium charakteru statků

*   veřejné

*   smíšené

*   privátní

2. Kritérium finančních toků (k institucím, k obyvatelstvu)

3. Kritérium zakladatele (obec, subjekt státní správy, ze zákona)

4. Kritérium funkcí

5. Kritérium potřeb (produkce užitku, užitné hodnoty, které uspokojují potřeby)

Toto kritérium se nejvíce blíží samotnému smyslu veřejného sektoru, který je jako hlavní

představitel neziskového sektoru přímo zaměřen na produkci užitku, užitné hodnoty,

které uspokojují potřeby. Proto je dále tomuto kritériu a z něj vyplývajícímu členění veřej-

ného sektoru věnována pozornost.

Struktura potřeb

 

 

---

 

 

 

- potřeba organizovaného - potřeba výživy

uspořádání společnosti - potřeba odívání

- potřeba ochrany osoby - potřeba bydlení

a jejího majetku - potřeba ochrany

- potřeba zajištění spravedlnosti zdraví

- potřeba ochrany území - potřeba dopravy - potřeba vzdělání

- potřeba poznání, informací a spojů

- potřeba estetických zážitků

 

Uspořádání finálních individuálních potřeb

---

potřeba estetických zážitků

---

potřeba poznání, informací a spojů

---

potřeba vzdělání

---

potřeba dopravy

---

potřeba ochrany zdraví

---

potřeba bydlení

---

potřeba odívání

---

potřeba výživy

c b a

 

a - odspodu nahoru klesá možnost stanovení kvalitativní hranice nasycenosti potřeb

b - odspodu nahoru klesá míra individuální existenční naléhavosti uspokojování potřeb

c - odspodu nahoru roste míra významu uspokojování potřeb pro kultivaci lidského potenciálu jako základního cíle společenského pohybu a základního ekonomického zdroje.

Bloky veřeného sektoru podle kritéria potřeb

I. BLOK SPOLEČENSKÝCH POTŘEB

*   veřejná správa - uspokojování potřeb organizovaného uspořádání společnosti

*   policie - uspokojování potřeby ochrany občana a jeho majetku

*   justice - uspokojování potřeb občana dovolat se spravedlnosti

*   armáda - uspokojování potřeby ochrany území, na kterém občan žije

II. BLOK ODVĚTVÍ ROZVOJE ČLOVĚKA

*   školství - uspokojování potřeb vzdělávání (celoživotního)

*   kultura - uspokojování potřeb estetických prožitků

*   tělesná kultura - uspokojování potřeby uchování a kultivace zdraví

*   zdravotnictví - uspokojování potřeby uchování a kultivace zdraví

*   sociální služby - uspokojování potřeby uchování a kultivace lidského potenciálu v podmínkách, kdy jedinec existenčně potřebuje pomoc druhých

III. BLOK POZNÁNÍ A INFORMACÍ

*   věda a výzkum - uspokojování potřeb poznání prostřednictvím výsledků vědy a výzkumu

*   informace - uspokojování potřeb poznání pomocí informačních systémů

*   masmedia - uspokojování poznání šířením informací hromadným způsobem

IV. BLOK TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

*   doprava - uspokojování potřeby přepravy osob a materiálů

*   energetika - uspokojování potřeby využití energií (výroba, přenos a distribuce)

*   spoje - uspokojování potřeby přenosu informací pomocí spojových technologií

*   vodní - uspokojování potřeb plynoucích z dodávky vody a odkanalizování

hospodářství

*   odpadové - uspokojování potřeby sběru a likvidace odpadů s cílem kultivace

hospodářství životního prostředí

V. BLOK PRIVÁTNÍCH STATKů PODPOROVANÝCH z veřejných rozpočtů

*   bydlení - uspokojování potřeby občana bydlet

*   zemědělství, - uspokojování potřeb spojených s výživou

lesnictví, rybolov

VI. BLOK EXISTENČNÍCH JISTOT

*   zaměstnanost - uspokojování existenční jistoty cestou uspokojení potřeby práce

*   soc.zabezpečení - uspokojování existenční jistoty jinou cestou, než cestou práce

*   životní prostředí - uspokojování existence člověka na Zemi.

 

AD 3 Statický model národního hospodářství

AD 4 Dynamický model národního hospodářství

V předcházejícím textu je národní hospodářství členěno podle kritéria financování svých potřeb na ziskový a neziskový sektor, a ten je dále členěn na sektor soukromý, veřejný a sektor domácností. Tyto sektory však neexistují bez vzájemných interakcí a v přesně vymezených hranicích. Překrývají se a vymezují podle míry konkretního uspokojování potřeb zahrnovaných do veřejného sektoru institucemi, které byly, či nebyly zřízeny či založeny za účelem podnikání. Obecně řečeno: v jednotlivých blocích veřejného sektoru působí instituce (organizace), které uspokojují výše uvedené potřeby jak na neziskovém, tak i na ziskovém principu. Vyjímku v českém prostředí tvoří blok č. I., kde jsou potřeby uspokojovány zatím jen institucemi zahrnovanými do sektoru neziskového.

Pokus o vymezení interakcí mezi ziskovým a neziskovým sektorem při uspokojování potřeb je uveden na následujícím schematu (modelu), ze kterého je patrno, že většina potřeb počínaje blokem č. II. může být ve větší, či menší míře uspokojována jak institucemi čistě neziskovými, tak i ziskovými. Protože model nezachycuje principy (především způsob financování institucí), na základě kterých může vzájemná spolupráce mezi institucemi či sektory probíhat, je pojímán jako model statický. Jeho obdobou, ale se znázorněním jen sektorů (nikoliv odvětví), může být model Pestofův, který je dále uveden jen ve své finální podobě a per-partes je popisován při výuce předmětu Ekonomika a řízení neziskových organizací. Modelem dynamickým je v tomto textu nazýván model uváděný Musgraveovými, ale modifikovaný (rozšířený) pro potřeby výše uvedeného sektorového členění národního hospodářství a blokového členění veřejného sektoru.

 

STATICKÝ MODEL NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

 

---

sektory

---

odvitví

---

odvětví

---

 

---

 

---
---
---
---

 

 

 

---
---

= spolupráce na produkci statků

---

= produkce smíšených statků

Pramen: autor

 

 

 

DYNAMICKÝ MODEL NÁRODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

 

 

 

---
---
---
---
---
---
---

2 4 5a

7 8

1a 1 3

---

5

---
---
---
---
---
---

7a 9a 8a 6 5b 9

 

---
---
---
---
---
---
---
---
---
---

1b 8b 7b 9b 6a 5c

 

 

 

Pramen: Musgrave, R.A., P.B.: Veřejné finance v teorii a praxi,Management press, Praha, 1994,

doplněno autorem

Vysvětlivky k dynamickému modelu národního hospodářství

(veřejný sektor v koloběhu příjmových a výdajových toků)

 

 

1, 1a, 1b

získání důchodů domácností z prodeje výrobních faktorů na trhu firem, veřejného sektoru a soukromého neziskového sektoru

 

2

vynakládání důchodů domácností na nákup produktů:

3 - přímým nákupem

4 - nákupem prostřednictvím kapitálového trhu (nákup investic)

 

5

nákup produktů kapitálovým trhem (institucemi působícími na kapitálovém trhu) a naopak nákup firem produktů kapitálového trhu (úvěry, cenné papíry ...)

 

5a, 5b, 5c

příjmy domácnosti, veřejného sektoru a soukromého neziskového sektoru z kapitálového trhu (úvěry, výsledky spoření atd.)

 

6, 6a

nákup veřejného sektoru (s využitím pravidel zákona o zadávání veřejných zakázek) a soukromého neziskového sektoru produktů od firem (ziskového sektoru)

 

7, 7a, 7b

příjem veřejného sektoru z daní a poplatků od domácností, firem a institucí soukromého neziskového sektoru

 

8, 8a, 8b

transferové a dotační výdaje veřejného sektoru domácnostem, firmám a institucím soukromého neziskového sektoru

 

9, 9a, 9b

poskytování čistých veřejných statků veřejným sektorem domácnostem, firmám a soukromému neziskovému sektoru bez přímé úhrady (armáda, policie, veřejná správa, ochrana životního prostředí apod.)

 

 

 

členění národního hospodářství dle pestoffa

 

Pramen: Rektořík, J.: Ekonomika a řízení neziskových organizací, ESF MU, Brno, 1998

Originální zobrazení národního hospodářství dle Pestoffa

 

Pramen: Pestoff, V.A.: Reforming social services in central and eastern Europe an eleven nation overview, Gryf,Poland,Cracow,1995

 

Přednáška 03

Osnova:

1. Historie vzniku veřejného sektoru:

*   jako součást historie rozvoje společnosti (tři revoluce: zemědělská, průmyslová, trvalé udržitelnosti)

*   jako důsledek typu státu (stát suverén - monarcha, stát třída, stát republika, stát konglomerát)

*   jako součást historie financování potřeb (antika - tributy, naturální nepravidelné dávky; středověk - merkantilismus, kameralismus; současnost)

2. Trvalá udržitelnost - čtyři možné typy chování modelu světa s vazbou na

rychlost a kvalitu potřebných informací o daném stavu homeosféry

3. Faktory:

*   ovlivňující velikost a strukturu veřejného sektoru (podmínky národohospodářské efektivnosti)

*   ovlivňující efektivnost činností veřejného sektoru (podmínky pro odvětvovou a institucionální efektivnost)

4. Pracovní činitelé, výkony a užitek odvětví a organizací veřejného sektoru

 

 

AD 1 historie vzniku veřejného sektoru

A) Jako součást historie rozvoje společnosti

*   První revoluce : zemědělská před 8000 lety vyvolaná nedostatkem půdy a zvěře.

*   Působí zde dva výrobní výrobní faktory: půda a práce

postupný vznik odvětví: veřejná správa, armáda, justice, charita, církve, kultura,sport,

technická infrastruktura (doprava, voda)

*   Druhá revoluce : průmyslová v roce 1750 v Anglii vyvolaná nedostatkem paliv a kovů.

*   Působ zde další výrobní faktor: kapitál

postupný vznik odvětví: policie, školství, věda a výzkum, zdravotnictví, sociální služby,

bydlení, doprava, energetika, spoje, vodní hosp.

*   Třetí revoluce: trvalé udržitelnosti, vstupujeme do ní - způsobená nedostatkem absorpční kapacity životního prostředí (homeosféry).

*   Působení zásadního faktoru: informací

rozvoj odvětví vstupujících do procesu ochrany životního prostředí, tj. informační systémy,

masmedia, veřejná správa, školství, věda a výzkum, technická infrastruktura.

 

 

B) Jako důsledek typu státu

*   Stát suverén - monarcha dělá vše

rozvoj odvětví: veřejná - státní správa, armáda, policie, cenzurovaná masmedia

*   Stát třída - šlechta, města, církve, dělníci

rozvoj odvětví dle filozofie vládnoucí vrstvy obyvatel

*   Stát republika - demokracie

jednotlivec obětuje část svých osobních svobod celku a podílí se sám na rozvoji odvětví

veřejného sektoru

*   Stát konglomerát - př. demokracie s nádechem monarchie či třídy (Velká Británie, Švédsko,

Španělsko) odvětví jsou rozvíjena obdobně jako v demokratických státech

 

C) Součást historie financování potřeb

*   Antika - veřejné statky financovány jednotlivci, tributy podrobených zemí a naturálními nepovinnými dávkami

*   Středověk - ražba peněz a zárodek daní, tj. Kontribuce, akcízy (nepřímé daně) a postupně zavedení pravidelnosti odvodu daní, její výše a základu- souvislost s rozvojem veřejného sektoru.

 

 

AD 2 Čtyři možné modely chování světa

 

 

populace

 


čas

a fyzická ekonomika

---
---

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

AD 3 Faktory efektivnosti veřejného sektoru

 

A. Faktory ovlivňující velikost a strukturu veřejného sektoru jako podmínky národo-

hospodářské efektivnosti

*   Faktory ekonomické - ekonomický rozvoj země, bariéry rozvoje atd.

*   Faktory geopolitické - geografické a demografické podmínky společnosti, způsob a historie vzniku atd.

*   Faktory kulturní a náboženské (katolické, protestantské, muslimské, budhistické atd.) , kulturní antropologie

*   Faktory politické )totalitní režimy, demokratické režimy levicové-pravicové atd.)

 

B. Faktory efektivnosti veřejného sektoru jako nástroje odvětvové a institucionální

efektivnosti

1. Vnější faktory efektivnosti

*   Politické uspořádání společnosti - veřejná volba, veřejná kontrola

*   Fungování tržního sektoru (plátce daní, vytváří atmosféru efektivnosti, realizuje i statky spadající do veřejného sektoru a disponuje s profesemi obdobnými jako ve veřejném sektoru - sekundární funkce)

*   Konkurenční prostředí uvnitř veřejného sektoru (příkladně školy, nemocnice, sociální služby atd.)

*   Financování odvětví veřejného sektoru podle jeho výkonů a užitků (řetězec: výkon - kvalita výkonu - užitek - náklad jako základ rozhodování o financování veřejného sektoru)

 

2. Vnitřní faktory efektivnosti

*   Věda a technika -využití poznatků např. Ze všech předmětů oboru veřejné ekonomie, managementu, informačních systémů, statistiky atd., Ale také techniky, například ve zdravotnictví, životním prostředí, armádě, policii

*   Struktura veškerých činností v jednotlivých odvětvích - primární, sekundární a řídící funkce

*   Uplatnění všech forem dělby práce - uvnitř organizace horizontální a vertikální, mezi institucemi, mezi odvětvími, mezinárodní dělba práce

*   Kvalifikace pracovníků - na tento faktor je veřejný sektor takřka bytostně vázán ve všech odvětvích

*   Iniciativa pracovníků - objektivní předpoklad u pracovníků působících ve veřejném sektoru

*   Systém řízení jako kardinální faktor efektivnosti veřejného sektoru

 

Přednáška 04

Osnova :

1. PRACOVNÍ ČINITELÉ, VÝKONY A UŽITEK ODVĚTVÍ VS

2. VEŘEJNÁ SPRÁVA:

*   členění v širším slova smyslu - moc zákonodárná, moc výkonná, moc soudní

*   členění v užším slova smyslu - státní správa, samospráva

*   reforma veřejné správy

 

AD 1 Pracovní činitelé, výkony a užitek veřejného sektoru

 

A. Pracovní činitelé : Mzdy (MZ), materiálové náklady (MA), energie(EN), hmotný

investiční majetek (HIM)

Příklady pořadí důležitosti pracovních činitelů, výkonů a užitku v některých odvětích veřejného sektoru:

Veřejná správa MZ-1 MA-3 EN-4 HIM-2

Výkony, užitek:

Účast ve volbách

Spokojenost občana s výkonem veřejné správy

Počet prokázaných ztížností

Rozvoj regionů = rozvoj státu

 

Policie MZ - 2 MA - 2 EN - 3 HIM - 1

Výkony, užite:

Počet objasněných případů

Zločinnost = počet vězněných/1000 obyv.

Struktura a závažnost zločinnosti

Spokojenost občana s výkonem policie

 

Zdravotnictví MZ - 1 MA - 2 EN - 3 HIM - 2

Výkony a užitek:

Počet ošetřených pacientů

Čerpání nemocenského pojištěn

Průměrný věk obyvatel

Demografický stav populace v dlouhodobém horizontu

Úmrtí podle druhu nemoci (nemocnice)

Doprava MZ - 3 MA - 2 EN - 3 HIM - 1

Výkony a užitek:

Počet přepravovaných osob, počet absolvovaných km, délka a propojení pozemních komunikací dálničního typu, délka železničních koridorů v rámci transevropské železniční sítě

Kvalita dopravy, vliv na životní prostředí, rychlost dosažení letištní dopravní sítě ze sítě městské dopravy či železnice

 

 

Pracovní činitelé, výkony a typy organizací (informačně) v odvětvích veřejného sektoru

 

 

 

 

Blok odvětví VS

Resort

(minister.)

Typ organizace

Pracovní činitelé 1)

Příklady výkonu /kvality

 

 

RO

PO

NNO

Ost

Mzdy

Mater.

Ener.

HIM

 

01 Veřejná správa

Justice

Armáda

Policie

vláda, MV

MS

MO

MV, obce

x

234

1

10

-

4

20

3

-

-

-

-

-

-

-

-

1

1

3

2

3

3

2

2

4

4

4

3

2

2

1

1

- účast ve volbách/ spokojenost občana

- řešené kauzy/ délka procesu, počet odvolání

- počet přísl./1000 obyv./ vstup do NATO

- objasnění případů / zločinnost

02 Zdravotnictví

Školství

Kultura

Tělesná kultura

Soc. služby

MZd

MŠMT

MK

MŠMT

MPSV

14

248

-

-

100

137

1653

83

-

2

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

1

1

2

3

1

2

2

3

2

2

3

3

4

4

3

2

2

1

1

1

- počet ošetř. pacientů, obložnost/ délka léčení

- počet žáků, škol/ umístění absolventů

- počet diváků, předst./

počet premiér

- počet sportovců, oddílů/ umístění v soutěžích

- počet zařízení, podpor/ stížnosti

03 Věda, výzkum

Masmedia

Informace

MŠMT

MK, rady

ÚSIS, ČSÚ

x

-

x

x

-

x

-

-

-

x

x

x

1

2

1

3

4

2

4

3

2

2

1

2

- počet odprac. hod./

úspěch na mez. poli

- počet odvys. hod./

sledovanost

- soubory inf./

využitelnost

04 Doprava

Spoje

Energetika

Vodní hosp.

MDS

MDS

MPO

MŽP, MZ,

obce

12

x

x

x

82

-

-

x

-

-

-

-

x

x

x

x

3

2

3

3

2

3

4

2

3

3

2

4

1

1

1

1

- přeprav. osob, km dálnic/ kvalita dopravy

- počet přepr. zásilek, telefonů/ rychlost spoje, rychlost zapojení

- vyrob. Kwh, m3/ počet poruch, cena

- m3 vody/ únik v síti

05 Bydlení

Zemědělství

MMR, ŽP,

obce

MZ

x

12

x

170

x

-

x

x

4

2

2

3

3

4

1

1

- počet bytů/ dostupnost, velikost

- výnos, kvalita

06 Zaměstnanost

Soc. zabezp.

Život. prostředí

vláda

MPSV

MŽP, obce

x

x

x

-

-

x

x

-

x

x

x

x

1

1

1

2

2

3

2

3

4

1

2

2

- počet nezam./ složení

- počet klientů, objem. prostř./ kvalita systému

- znečištění/ externality

1) čísla určují pořadí důležitosti prac. činitele v daném odvětví

Pramen: Rektořík, J.: Ekonomika a řízení neziskových organizací, ESF MU, Brno, 1998

Ro - rozpočtová organizace

PO - příspěvková organizace

NNO - nestátní (nevládní) nezisková organizace

OST - ostatní typy organizací

Pokud jsou uvedeny počty, pak jde jen o informační hodnoty zjištěné v roce 1996

 

AD 2 Veřejná správa

A. Členění v širším smyslu:

*   moc zákonodárná - Parlament ČR

Sněmovna (200 poslanců,volební období 4 roky,věk od 21 let, poměrné zastoupení)

Senát (81senátorů,volební období 6 roků -1/3 znovu volena po 2 letech,věk od 40 let,

většinové zastoupení)

*   moc výkonná

prezident (volen na 5 roků nejvíce 2x, věk od 40 let, volí obě komory PČR, podmínka

zvolení - většina členů obou komor)

vláda (délka funkce podle volebního období,věk od 21 let, jmenuje prezident, důvěru

vyslovuje poslanecná sněmovna PČR)

*   moc soudní

obecné soudy, správní soud (zatím není ustaven)

ústavní soud

*   Nejvyšší kontrolní úřad

*   Česká národní banka

*   územní samospráva

 

B. Členění v užším smyslu

1. Ústřední - resortní správní úřady ministerstva

2. Ústřední - odborné správní úřady (soudy, BIS, ČNB, úřady dle kompetenčního zákona jako např. ČSÚ, Úřad zeměměřičský a katastrální, Báňský úřad, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro státní informační systém, Správa státních hmotných rezerv, Státní úřad pro jadernou bezpečnost a dále např. Kancelář prezidenta, Kancelář PS, Národní bezpečnostní úřad atd.)

3. Územní - odborné správní úřady, dekoncentráty ústředních správních orgánů (vojsko, policie, finanční úřady, celní úřady, školské úřady a inspekce, úřady práce, úřady sociálního zabezpečení, archivy, inspektoráty ministerstev, hygiena atd.)

4. Územní - všeobecné správní úřady OkÚ

5. Samosprávné korporace

- územní (obce, kraje, země)

- zájmové (komory, sdružení, svazy

CO zahrnuje systém veřejné správy :

 

A) Soustavu institucí jejich prvků a vazeb mezi nimi

B) Soustavu zákonů, podzákonných norem, individuálních správních rozhodnutí a aktů

C) Soubory pracovníků alokovaných do jednotlivých institucí a organizačních jednotek

D) Soubory pravidel, pracovních postupů a činností

E) Komunikační soustavu, soubory informací a nosičů

F) Množinu kanceláří, budov, techniky a hmotného zabezpečení

STRUKTURA SAMOSPRÁVY A STÁTNÍ SPRÁVY

(zatím bez VÚSC)

 

---
---

O B E C

---

SAMOSPRÁVA STÁTNÍ SPRÁVA

---

ZASTUPITELSTVO

---

STAROSTA

---

RADA

---

OBECNÍ ÚŘAD

---

KOMISE ODBORY OÚ

---

PRAC. SKUP. ODDĚL. OÚ

---

Pozn.:

Státní správa a samospráva

musí být na úrovni obce O B Č A N

odděleny:

- organizačně

- personálně Pramen: autor

- kompetenčně

OBEC jako součást VEŘEJNÉ SPRÁVY ČR

 

---
---

 

---
---
---
---
---
---
---
---
---
---
---
---
---
---

 

---

finanční komise

---
---
---

kontrolní komise

---

další komise

---

 

Pramen: autor

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA: ZJEDNODUŠENÉ POROVNÁNÍ OBCE A AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

 

LEGISLATIVA LEGISLATIVA, ÚŘADY STÁTNÍ SPRÁVY

---

AKCIOVÁ SPOLEČNOST OBEC

---

akcionáři občané

---

valná hromada akcionářů obecní zastupitelstvo

---

správní rada, dozorčí rada obecní rada, kontrolní komise

---

předseda správní rady starosta obce

---

ředitelství a.s. obecní úřad

---

ředitel tajemník

---

úseky, odbory úseky, odbory

---

referáty referáty

---

provozy rozp. org.

---

zaměstnanci zaměstnanci

 

 

 

 

 

 

Pramen: autor

 

---
---

finanční komise

---

kontrolní komise

---

další komise

Pramen: autor

 

Přednáška 05

Osnova:

1. JUSTICE JAKO ODVĚTVÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU

2. SOUDNICTVÍ

3. ÚSTAVNÍ SOUD

4. STÁTNÍ ZASTUPITELSTVÍ

5. VĚZEŇSKÁ SLUŽBA

6. ADVOKACIE

7. NOTÁŘSTVÍ

 

AD 1 Justice jako odvětví veřejného sektoru

A. Poslání: rozhodovat o právech a vině a trestu za ni včetně zabezpečení jeho výkonu

B. Institucionální zajištění poslání:

*   obecné soudnictví

*   správní soudnictví

*   ústavní soud

*   státní zastupitelství

*   vězeňství

*   advokacie

*   notářství

 

C. Složky právního systému:

*   ústavní (státní) právo

*   správní právo

*   trestní právo

*   finanční právo

*   občanské právo

*   obchodní právo

*   pracovní právo

*   rodinné právo

*   normy práva procesního (postupy řízení před státními orgány)

 

D. Principy řízení:

*   Státní správa prostřednictvím ministerstva spravedlnosti zajišťuje řízení: státního zastupitelství, soudů (nepřímo) a vězeňské služby

*   Ústavní soud jako samostatný subjekt státní spr.

*   Advokacie a notářství na principu soukromoprávním

 

 

AD 2 soudnictví - mimo Ústavního soudu

Motto: “Budiž slyšena i druhá strana”

Soudnictví = státní donucení

v občanském soudním řízení a

v trestním soudním řízení

Základní zákony:

*   Ústava ČR

*   Listina základních práv a svobod

*   Zákon o soudech a soudcích

- soustava soudů a zásady činnosti

-organizace a činnost soudů

-ustanovení soudce a přísedících

-zánik funkce soudce a přísedícího (inkompatibilita - neslučitelnost)

-postavení soudců a přísedících

-příprava služeb justičních čekatelů

*   Zákon o některých opatřeních v soudnictví

- o volbách přísedících

- o státní správě soudů

*   Zákon o zřizování soudů určitého druhu

*   Zákon o kárné zodpovědnosti soudů

*   Zákon o vyšších soudních úřednících

*   Vyhláška MS o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

*   Zákon o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky .... (576/90 Sb.)

*   Vyhláška MF 205/90 sb. O hospodaření s rozpočtovými prostředky ....

*   Zákon o účetnictví

Literatura: Právní nauka pro školy i praxi ..........

Státní správa soudů:

Vytváří soudům podmínky k řádnému výkonu soudnictví, zejména po stránce personální, organizační, hospodářské, finanční a výchovné, aniž by zasahovala do nezávislosti soudců.

Ústředním orgánem státní správy soudů je Ministerstvo spravedlnosti, a předsedové a místopředsedové soudů všech stupňů.

Organizační uspořádání soudů v ČR:

*   Nejvyšší soud - Brno

*   Vrchní soudy - 2 - Praha, Olomouc

*   Krajské soudy - 7+1 (městský-Praha) a tři obchodní - Praha, Brno, Ostrava

*   Okresní soudy 75 + 10(Praha - obvodní) a pobočky

*   Orgány činné v trestním řízení:

- policie ČR

- státní zastupitelství

- soud

Podklady pro řízení správy soudů (podrobně na seminářích):

*   Rozvrh práce příslušného soudu

*   Organizační schéma

*   Zásady pro výpočet potřeby pracovníků

*   Rozpočet soudu sestávající z položek:

- mzdy a pojistné

- věcné výdaje

- prostředky určené na tvorbu FKSP

- investiční výdaje (do úrovně krajů)

Prostředky jsou čerpány z účtu u ČNB podle pokynů a limitů stanovených Ministerstvem spravedlnosti z rozpočtové kapitoly č. 336 tohoto ministerstva.

AD 3 Ústavní soud ČR se sídlem v Brně

Dle ústavy jde o “soudní orgán ochrany ústavnosti”. Zřízen je dle ústavy a Zákona o Ústavním soudu. ÚS tvoří 15 soudců starších 40 let jmenovaných na 10 let prezidentem republiky se souhlasem senátu. Předsedu a místopředsedu jmenuje z 15 soudců prezident bez souhlasu sennátu.

Ústavní soud rozhoduje v plénu nebo v senátech se soudcem zpravodajem.

Základní úkoly ústavního soudu:

*   Řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů

*   Řízení o ústavních stížnostech

*   Řízení o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu

*   Řízení ve sporech o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy

Ústavní soud má samostatnou kapitolu státního rozpočtu č. 358 s ročními výdaji cca 66,5 mil. Kč.

Organizace:

*   Ekonomický úsek

*   Hospodářský úsek

*   Informační úsek

*   Osobní evidence

 

AD 4 Státní zastupitelství

 

Jde o soustavu úřadů, určených k zastupování státu v případech určených zákonem. Do roku 1989 vykonávala funkci zástupce státu v obžalobách prokuratura. Ta se zprofanovala tím, že realizovala požadavky politické moci (KSČ). Zúčastňovala se aktivně na politických represích, na politických procesech.

Instituce funguje podle zákon č. 283/1993 sb. o státním zastupitelství. Těžiště činnosti SZ spočívá v trestním řízení - podává jménem státu obžalobu.

V občanském řízení podává návrh na jeho zahájení (v případech dle zákona).

Organizace (kopíruje organizaci obecných soudů - mimo krajských obchodních):

Nejvyšší SZ - se sídlem v Brně

Vrchní SZ - se sídly v Olomouci a v Praze

Krajské SZ 7+1 (městský soud v Praze a v dřívějších krajských městech)

Okresní KS - 75 + 10 (obvodní soudy v Praze a v okresních městech)

Ministr spravedlnosti je přímým nadřízeným nejvyššího státního zástupce.

Jde o monokratický orgán s principem jediného odpovědného vedoucího (dle stupňů) a jednotliví státní zástupci se musí řídit jeho pokyny.

Rozpočtová politika = součást kapitoly státníého rozpočtu č. 336 - ministerstvo spravedlnosti.

 

AD 6 Advokacie

Každý občan má právo na právní pomoc dle LZPS

Zákon o advokacii č. 128/90 Sb.:

*   Zastupování před soudy

*   Zastupování před orgány veřejné správy

*   Obhajovat v trestních věcech

*   Sepisování listi

*   Udělování právních porad

Výkon advokacie = poskytování právní pomoci provozované jako nezávislé povolání zpravidla za úplatu.

Práva a povinnosti:

*   Chránit a prosazovat oprávněné zájmy klienta

*   Sloužit zájmu spravedlnosti

Advokáti mají povinné členství v advokátní komoře, která je samostatnou právnickou osobou. Advokacii vykonává advokát samostatně po vykonání zkoušky před zástupci advokátní komory.

Evropská etická pravidla pro výkon povolání advokáta

Zákon o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované č. 209/1990 Sb.

 

AD 7 Notářství

Zákon o notářích a jejich činnosti (notářský řád) č. 358/92 Sb.

Notář = fyzická osoba splňující zákonem stanovené předpoklady, kterou stát pověřil notářským úřadem

Notářská činnost:

*   Spisování veřejných listin

*   osvědčování právně významných skutečností a prohlášení

*   Přijímání listin do úschovy

*   Přijímání peněz a listin do úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám

*   Poskytování právních porad

*   Zastupování v jednání s fyz. či práv.osobami

*   Správní činnost v konkurzním nebo vyrovnávacím řízení

 

Organizace

Netvoří soustavu podřízených a nadřízených orgánů

Povinně se organizují v notářských komorách zřízených v obvodu krajského soudu

 

 

AD 8 Vězeňská služba

 

“Vězeňství je složitý systém, společensky izolovaný a historicky potřebný. Nezrušitelný a fungující ve všech společenských řádech. Veřejná správa státu si jeho nezbytnost uvědomí většinou až se dostane do krize, až jde o životy a majetek. Těžko říct, proč je tak krátkozraká. Jako by si nechtěla přiznat, že vězení existují i díky jejím chybám ve vládnutí.“

Autor

Po roce 1989 byly přijaty následující základní zákony týkající se vězeňství v ČR:

*   novely zákona č. 59/1965 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody (změna 179/90 Sb, 555/1992 Sb. a 294/1993 Sb.),

*   dále Zákona ČNR ze dne 19. března 1992 o služebním poměru příslušníků Policie ČR č. 186/1992 Sb., 

*   zákona ČNR ze dne 17 listopadu 1992 o Vězeňské službě a justiční  stráži České republiky, č. 555/1992 Sb.

*   Dne 10. listopadu 1993 byl přijat zcela nový zákon o výkonu vazby č. 293/1993 Sb.

*   a v  roce 1994 dne 21. dubna prováděcí vyhlášky k zákonům o výkonu  vazby a trestu (109/1994 Sb. a 110/1994 Sb.).

Všechny tyto nové zákony byly uskutečňovány "za pochodu" ve svízelné  situaci prudkého nárůstu kriminality ve společnosti. Kapacita  vězeňských zařízení byla po nezbytné a rozsáhlé amnestii v letech 90-91 záhy  znovu zcela zaplněna.

 

Organizace a základní poslání vězeňské služby ČR

 

Zákon č.555/92 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky:

  1. Zřizuje Vězeňskou službu České republiky, která zajišťuje výkon vazby a výkon trestu odnětí svobody a v rozsahu stanoveném tímto zákonem ochranu pořádku a bezpečnosti při výkonu a správě soudnictví.
  1. Stanoví, že Vězeňská služba je rozpočtovou organizací, financovanou ze státního rozpočtu z kapitoly ministerstva spravedlnosti.
  1. Stanoví úkoly Vězeňské služby, která:

*   spravuje a střeží ústavy, v nichž se vykonává vazba a trest odnětí svobody,

*   střeží osoby ve výkonu trestu odnětí svobody,

*   předvádí osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,

*   vytváří předpoklady pro převýchovu osob ve výkonu trestu odnětí svobody a podílí se na vytváření předpokladů pro jejich zapojení do občanského života po propuštění z výkonu trestu,

*   zabezpečuje úkoly při předcházení a odhalování trestné činnosti osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,

*   provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké poznatky ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,

*   vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody,

*   zajišťuje pořádek a bezpečnost v soudních budovách a v jiných místech činnosti soudu a ministerstva spravedlnosti České republiky.

Organizace Vězeňské služby

Vězeňská služba se člení na vězeňskou stráž, justiční stráž a správní službu. Vězeňská stráž a justiční stráž mají postavení ozbrojeného sboru.

Vězeňská stráž střeží a předvádí osoby ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, střeží objekty Vězeňské služby a v těchto místech zajišťuje stanovený pořádek a kázeň.

Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v soudních budovách a v jiných místech činnosti soudu a ministerstva.

Správní služba zabezpečuje organizační, ekonomickou, speciální výchovnou, zdravotnickou a další odbornou činnost. Na této činnosti se podílejí občanští pracovníci.

Příslušníci Vězeňské služby zařazení do správní služby mohou být pověřeni plněním úkolů vězeňské stráže. Příslušníci zařazení v justiční stráži mohou být dočasně povoláni k plnění úkolů vězeňské stráže v místech výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody jen v mimořádných případech, nemůže-li vězeňská stráž zajistit vlastními prostředky pořádek a bezpečnost v těchto místech, a to pouze se souhlasem ministra spravedlnosti ČR.

Řízení Vězeňské služby ČR

Ministr řídí Vězeňskou službu prostřednictvím generálního ředitele, kterého jmenuje a odvolává. Za činnost Vězeňské služby odpovídá generální ředitel ministrovi.

Příslušníci jsou ve služebním poměru a občanští pracovníci Vězeňské služby v pracovním poměru k Vězeňské službě.

Základními články organizace Vězeňské služby jsou ústavy pro výkon vazby a ústavy pro výkon trestu odnětí svobody, které zřizuje a zrušuje ministr. V jejich čele stojí ředitelé ústavů.

Vězeňská služba se dělí na tyto organizační články:

*   generální ředitelství

*   vazební věznice

*   věznice

*   účelová zařízení, tj. institut vzdělávání a rehabilitační zařízení.

 

Obr.1 Organizační schéma generálního ředitelství

 

 

---
---
---
---
---

 

 

Pramen: Internetové zprávy VS ČR k 31.12.1997

 

Obr.2 Standardní organizační schéma věznice

 

 

---

*) **) **)

---
---
---
---

 

---
---
---
---
---
---
---
---

Pramen: Internetové zprávy VS ČR k 31.12.1997

Pozn.: *) primární funkce **) sekundární funkce

 

Tab.č.1: Početní stavy obviněných a odsouzených v ČR od roku 1952 do roku 1993

Stav v roce k 31.12.

Na území

Obvinění

Odsouzení

Celkem

1952

ČSR

14 489

31 532

46 021

1953

ČSR

9 702

22 138

31 840

1954

ČSR

3 101

28 600

31 701

1955

ČSR

3 409

22 853

26 262

1956

ČSR

2 564

25 143

27 707

1957

ČSR

4 954

23 247

28 201

1958

ČSR

3 446

34 402

37 848

1959

ČSR

1 730

31 809

33 539

1960

ČSR

2 269

23 699

25 968

1961

ČSR

2 410

26 689

29 099

1962

ČSR

2 422

24 356

26 778

1963

ČSR

2 063

21 522

23 585

1964

ČSR

2 734

20 194

22 928

1965

ČSR

2 949

19 322

22 271

1966

ČSR

2 929

20 907

23 836

1967

ČSR

2 999

20 935

23 934

1968

ČSR

3 087

10 922

14 009

1969

ČSR (dále bez SSR)

3 689

8 826

12 515

1970

ČSR

4 758

12 563

17 321

1971

ČSR

4 884

17 466

22 350

1972

ČSR

4 407

20 880

25 287

1973

ČSR

3 865

22 524

26 389

1974

ČSR

3 700

22 862

26 562

1975

ČSR

3 487

22 354

25 841

1976

ČSR

3 532

22 666

26 198

1977

ČSR

3 699

22 170

25 869

1978

ČSR

3 838

22 846

26 684

1979

ČSR

4 279

22 627

26 906

1980

ČSR

4 617

21 516

26 133

1981

ČSR

4 910

23 122

28 032

1982

ČSR

4 811

23 860

28 671

1983

ČSR

4 514

25 070

29 584

1984

ČSR

4 324

25 506

29 830

1985

ČSR

4 461

23 419

27 880

1986

ČSR

3 807

25 112

28 919

1987

ČSR

3 168

25 243

28 411

1988

ČSR

2 860

20 755

23 615

1989

ČSR

2 537

19 828

22 365

1990

ČSR

4 172

4 059

8 231

1991

ČSR

5 373

7 357

12 730

1992

ČSR

5 965

8 002

13 967

1993

ČR

7 810

8 757

16 567

Pramen: České vězeňství 1/95 a Ročenka VS ČR 1996

Tab.č.2: Tresty smrti vykonané v Československu od 9.5.1945 do 31.12.1989

 

Rok

vražda

podle retribuč. dekretů

velezrada

souběh velezrady a vyzvěd.

souběh velezrady a vraždy

ostatní trestné činy

celkem

1945

 

98

 

 

 

 

98

1946

 

361

 

 

 

 

361

1947

2

258

 

 

 

1

261

1948

 

20

 

 

 

3

23

1949

8

1

11

8

3

 

31

1950

6

 

18

23

10

1

58

1951

4

 

26

16

10

3

59

1952

9

 

9

28

16

2

64

1953

21

 

9

5

11

1

47

1954

13

 

4

4

4

 

25

1955

6

 

2

4

3

 

15

1956

8

 

 

 

 

 

8

1957

5

 

 

2

 

 

7

1958

13

1

2

 

 

 

16

1959

6

 

1

 

 

1

8

1960

6

 

1

 

 

 

7

1961

6

 

 

 

 

 

6

1962

10

 

 

 

 

 

10

1963

7

 

 

 

 

 

7

1964

7

 

 

 

 

 

7

1965

4

 

 

 

 

 

4

1966

8

 

 

 

 

 

8

1967

4

 

 

 

 

 

4

1968

 

 

 

 

 

 

0

1969

 

 

 

 

 

 

0

1970

 

 

 

 

 

 

0

1971

1

 

 

 

 

 

1

1972

5

 

 

 

 

 

5

1973

3

 

 

 

 

 

3

1974

1

 

 

 

 

 

1

1975

5

 

 

 

 

 

5

1976

1

 

 

 

 

 

1

1977

 

 

 

 

 

 

0

1978

1

 

 

 

 

 

1

1979

3

 

 

 

 

 

4

1980

4

 

 

 

 

 

4

1981

 

 

 

 

 

 

0

1982

2

 

 

 

 

 

2

1983

3

 

 

 

 

 

3

1984

1

 

 

 

 

 

1

1985

5

 

 

 

 

 

5

1986

3

 

 

 

 

 

3

1987

1

 

 

 

 

 

1

1988

 

 

 

 

 

 

0

1989

2

 

 

 

 

 

2

celkem

194

739

83

90

57

13

1176

Pramen: Internetové zprávy o VS ČR k 31.12.1997

Tab.č.3: Přehled vazebních věznic a věznic v ČR (stav v roce 1997)

Vazební věznice

Věznice

Brno

Bělušice

České Budějovice

Heřmanice

Hradec Králové

Horní Slavkov

Liberec

Jiřice

Litoměřice

Kuřim

Olomouc

Márov

Ostrava

Nové Sedlo

Praha - Ruzyně

Odolov

Praha - Pankrác

Opava

 

Oráčov

 

Ostrov

 

Pardubice

 

Plzeň

 

Příbram

 

Rýnovice

 

Říčany

 

Stráž pod Ralskem

 

Valdice

 

Vinařice

 

Všehrdy

Pramen: Internetové zprávy VS ČR k 31.12.1997

Použitá literatura - speciální:

Výzkumné materiály kolektivu KVE ESF MU Brno (Rektořík a kol.)

Hála, J.:Teorie a praxe vězeňství I, Zdravotně sociální fakulta, JU České Budějovice 1996