Při přístupu k zakoupeným informačním zdrojům si distributor dat potřebuje ověřit, že ke zdroji přistupuje oprávněný uživatel. U většiny zdrojů se tak děje na základě IP-adresy uživatele – Masarykova univerzita má přiděleny adresy 147.251.xxx.xxx a distributor dat tuto informaci ví – pokud tedy uživatel ke zdroji přistupuje z univerzitních budov, je mu zdroj „automaticky“ dostupný. V případě, že uživatel přistupuje ke zdroji odjinud, kde nemá počítač s IP-adresou z rozsahu MU (typicky z domova), může využít některou z následujících metod vzdáleného přístupu.
Technologie Shibboleth staví na důvěře mezi distributorem dat a univerzitou. Server s licencovaným zdrojem se zeptá serveru MU, zda klient, který se k němu hlásí, je skutečně z MU. Univerzitní server si uživatele ověří pomocí jeho UČO a sekundárního hesla a informačnímu zdroji odpoví, zda se mu podařilo identitu uživatele ověřit či nikoliv.
Výhody: asistence třetí strany je zapotřebí jen při ověření identity, další komunikace již probíhá přímo
Nevýhody: ověřování přes Shibboleth nabízejí jen některé zdroje
Doporučení: pokud licencovaný zdroj Shibboleth podporuje, doporučujeme jej upřednostnit před ostatními metodami vzdáleného přístupu
VPN vytvoří v počítači uživatele virtuální síťovou kartu „tunelem“ propojenou s VPN-serverem MU. Síťová karta dostane po ověření uživatele (UČO + sekundární heslo) přidělenu IP-adresu z univerzitního rozsahu, díky čemuž lze přistupovat k licencovaným zdrojům. Pro zprovoznění VPN by uživatelům Windows mělo stačit stáhnout a otevřít jeden konfigurační soubor.
Výhody: skrze VPN se vzdálený počítač stává součástí univerzitní sítě a může využívat jejích libovolných zdrojů a služeb
Nevýhody: vyžaduje podporu v operačním systému, vhodné nastavení firewallu a dostatečná uživatelská práva (tj. například v internetové kavárně jej spíše nezprovozníte)
Doporučení: pokud nemáte problém se zprovozněním, doporučujeme upřednostnit před metodami vzdáleného přístupu na principu proxy-serveru
Nejstarší metoda vzdáleného přístupu využívá ke komunikaci prostředníka – proxy-server. Je zapotřebí se přihlásit k užívání proxy-serveru a následně správně nastavit webový prohlížeč. Licencovaný zdroj komunikuje s proxy-serverem, který má „správnou“ IP-adresu a který komunikaci přeposílá uživateli.
Uživatelé z ESF MU si mohou vybrat, zda použijí univerzitní proxy-server (ověření pomocí UČO + primární heslo) nebo fakultní proxy-server provozovaný SVI (fakultní login + heslo). Proxy-server SVI má tu výhodu, že jej lze použít i na výhradně fakultní zdroje, jako například Patria Plus.
Výhody: univerzálně použitelná metoda, kterou lze vymezit jen na licencované zdroje a pro ostatní internetové služby používat přímé spojení
Nevýhody: komunikace probíhá skrze prostředníka, vyžaduje nastavení webového prohlížeče a opakované registrace
Doporučení: doporučujeme používat proxy-server SVI v případech přístupu na licencované zdroje omezené jen na ekonomicko-správní fakultu
Jedná se o webovou službu fungující na principu proxy-serveru – EZproxy „kopíruje“ vyžádaný obsah z licencovaného zdroje a zobrazuje jej autentizovaným uživatelům z MU (ověřuje se pomocí UČO a sekundárního hesla).
Výhody: odpadá veškeré stahování a nastavování čehokoliv, stačí se jen přihlásit
Nevýhody: komunikace probíhá skrze prostředníka, podle počtu současně pracujících uživatelů citelně narůstají doby odezvy, není garantována spolehlivost pro všechny univerzitou zakoupené zdroje
Doporučení: doporučujeme používat jako „metodu poslední záchrany“, když se nepodaří připojit žádnou jinou metodou vzdáleného přístupu.
nahoru |
o úroveň výš |
| Poslední aktualizace: | 1. červenec 2011 12:38 |
|---|---|
| Správce stránky: | Poláček Jiří |
| Permanentní URL: | http://www.econ.muni.cz/t1174/ |