Česká verze  English version  Version francaise  Změnit šířku stránky
ESF > Ostatní útvary > Středisko vědeckých informací > Infozdroje > Josef K. 
Masarykova univerzita –
Ekonomicko-správní fakulta

Den druhý – zahraniční časopisy

Zmiňované zdroje

Galerie obrázků

Vyhledávání v ProQuest 140 nalezených celých textů Celý text ve vašem prohlížeči Ukázka vyhledávání v Metalibu SFX – hledání plného textu Žebříček nejcitovanějších časopisů Vyhledávání ve Web of Science Sestavování žebříčku citací Kdo nejvíce rozumí dané problematice? Kdo cituje kapacity? Časopisy, které se tématem zabývaly nejčastěji Pravý ráj pro Josefa K. Kam tématika spadá? Kdo nejvíce píše o zaměstnaneckých výhodách? Scopus – vyhledávací formulář

Líbí se?

Líbí se vám náš příběh? Podobná dobrodružství můžete prožívat sami, výchozí bod vaší cesty najdete zde. Komentáře, doporučení a kritiky vítáme na nekuda@econ.muni.cz.

V teple domova K. ještě navečer promýšlí, do čeho se pustí následujícího dne. Intuitivně uvažuje o následujících, notně složitých otázkách:

  • Co se píše o zaměstnaneckých výhodách ve významných odborných časopisech v zahraničí?
  • Jaké vlastně jsou nejvýznamnější časopisy z této oblasti?
  • Kdo jsou mezinárodní autority, které se tímto tématem zabývají?

No abychom to zase moc nerozjeli, říká si K. nad vytvořeným seznamem. Kdoví, zda to všechno za den stihnu. Ostatně, ráno bude moudřejší večera.

Co se píše o zaměstnaneckých výhodách v nejvýznamnějších odborných časopisech v zahraničí?

Zde se K. cítí být mimořádně silný v kramflecích. Fakulta disponuje hodnotnými zahraničními fulltextovými databázemi. Zde v sekci Svět, nachází jejich kompletní seznam.

Nyní se mu nabízí dvě odlišné strategie. Buď bude procházet postupně všechny databáze a v každé z nich vyhledávat a vyhledávat s tím, že tato cesta má jedinou výhodu: umožňuje jemné nuance dotazování a jeho postupné dolaďování. Nevýhodou je více času, který s vyhledáváním stráví.

Z hlediska principů vyhledávání jsou nabízené databáze velice podobné a všechny obsahují vesměs plné texty statí. K. vyzkouší třeba oblíbený ProQuest. Zadá „pokročilý dotaz“ (advanced search) na „employee benefits“ v názvu dokumentů (dokument title), hledá jen plnotextové dokumenty (zaškrtne políčko full text documents only) zveřejněné v posledních dvanácti měsících (data range = last 12 months). Skenování v knihovně
Odměnou mu pak je seznam celkem 140 plnotextových dokumentů Skenování v knihovně. Začátek jednoho z nich pak například může vypadat takto Skenování v knihovně. Všechno to už začíná vypadat neuvěřitelně slibně říká si K. a v některých statích odvážně čte.

Druhou možností je brutální cesta spočívající ve vyhledávání pomocí speciální nadstavby nad databázemi nesoucího jméno Metalib Do jediného políčka vypíše K. hledaný výraz a Metalib vyhledá záznamy ve všech (resp. většině) dostupných databázích. Dotaz není sice možné nijak zvlášť ladit, na druhou stranu je čas strávený vyhledáváním omezen na minimum.

Dotaz v Metalib vrací více než tři stovky záznamů Skenování v knihovně, což je pro K. více než bohatá informační dávka.

Pomocník S·F·X

Jak si Josef K. záhy všímá, některé databáze se obsahově částečně překrývají, přičemž někde je k mání plný text, zatímco jinde „pouze“ abstrakt. Pro tyto případy si rychle osvojuje pomocníka S·F·X – univerzitní linkovací server, který má nejlepší přehled o tom, co se v které databázi nabízí a je tak nejrychlejší cestou k plnému textu. Skenování v knihovně

Jaké jsou nejvýznamnější časopisy z této oblasti?

K. nyní uvažuje takto. Pokud se už mám babrat s tím zatroleným článkem, mohl bych čerpat z těch nejvybranějších časopisů. Aby to pěkně vypadalo a aby si někdo náhodou nemyslel, že jsem nějaký Honza z Bezu. Pěkně jim řeknu, jak jsem zrovínka minulý týden studoval, ale který ten ekonomický časopis je vlastně nejvíce „in“?

Odpověď lze najít v tzv. citačním indexu, ISI Journal Citation Reports. K. si z rejstříku vybírá oblast společenských věd a dále ekonomie a dostává následující žebříček nejcitovanějších časopisů Skenování v knihovně.
K. nabývá na jistotě. Chce-li koho maličko ohromit a ukázat, že čte jen to „nej“, nejcitovanější … musí se soustředit na následující velkou pětku:

  • JOURNAL OF ECONOMIC LITERATURE
  • QUARTERLY JOURNAL OF ECONOMICS
  • JOURNAL OF ACCOUNTING & ECONOMICS
  • NBER MACROECONOMICS ANNUAL
  • JOURNAL OF FINANCIAL ECONOMICS

Frekvenci citovanosti udává tzv. „impact factor“, což zjednodušeně řečeno znamená, s jakou frekvencí je průměrný článek konkrétního časopisu v daném roce citován jinde. Čím vyšší hodnota, tím samozřejmě lépe.

K. ještě zkusí dotaz více zaměřit směrem ke zkoumané oblasti, ale jako nejbližší bližší oblast vidí jen „management“. Nevadí, tam to ukazuje jako necitovanější periodikum ACADEMY OF MANAGEMENT REVIEW. Tak aspoň pár čísel tohoto časopisu si najde v některé z fulltextových databází, aby se mohl „ukázat“: to bude, panečku, něco.

A zbývá poslední otázka druhého dne:

Kdo jsou mezinárodní autority, které se tématem zabývají?

Bude potřeba se zevrubně seznámit s tím, co v této oblasti píší autority a co to je vlastně za lidi, přemítá K. Odpovědi hledá v citační databázi, která se dnes jmenuje Web of Science Skenování v knihovně.
Jedná se o multioborovou bibliografickou citační databázi, která se skládá ze dvou hlavních databází, tj. Science Citation Index (SCI) – orientované zejména na přírodní vědy a Social Science Citation Index (SSCI), orientované zejména na společenské vědy.

Primárním a unikátním rysem této databáze je možnost zjišťování citačního řetězce od autora originálního článku zpětně až do hloubky pěti hierarchických úrovní a také aktivní (kdo koho citoval) a pasivní (kdo byl kým citován) citovanosti jednotlivých autorů. V SSCI je také možné vyhledávat podle klíčových slov a dalších hledisek. Další z možností je zjistit, kolikrát byl daný časopis v daném roce citován, kolik jeho článků bylo citováno atd. Tyto údaje a znalost vzájemných vazeb se uplatňují při mapování struktur vědy a vědních oborů, identifikaci tzv. výzkumných front, tvorbě atlasů vědy, hodnocení výzkumných pracovišť, porovnávání informační hodnoty časopisů atd. WOS je sice prioritně orientován ke zjišťování informací tohoto typu, nicméně stejně tak dobře – ne-li lépe či užitečněji – může sloužit k zjišťování nejnovějších bibliografických informací k různým tématům.

K. postupuje následovně. Z hlavní stránky vybírá jen databázi Social science a provádí obecné hledání (general search). Dotaz specifikuje jako v předchozích případech – bude hledat výrazy employee benefits (spojené operátorem AND) v poli Topic, které se vyskytují jen v názvu dokumentu (zaškrtává pole title only vpravo) Skenování v knihovně.
Získá celkem 191 dokument. Všechny záznamy si označí (kolonka vpravo – Mark rekord 1–191) a pak si je seřadí podle toho, kolikrát byl tento dokument citován někým jiný (Sort by Times cited). Je veden úvahou – pokud je někdo často citován, je pravděpodobné, že má co k problematice říci a věci dobře rozumí. Výsledkem je následující dokument Skenování v knihovně.
K. vidí na prvním místě následující článek.

SHORT PF, TAYLOR AK
PREMIUMS, BENEFITS, AND EMPLOYEE CHOICE OF HEALTH-INSURANCE OPTIONS
JOURNAL OF HEALTH ECONOMICS 8 (3): 293–311 DEC 1989
Times Cited: 35

Ten byl celkem 35× citován jinými vědci či pisálky. K. kliká na číslo 35 v záznamu a dostává seznam prací, které SHORTA a TAYLORA citují Skenování v knihovně. Může se také podívat, který z citujících článků byl zase citován někým jiným atd.

Zajímavou možnost dávají analytické nástroje ISI Web of Knowledge. K. se vrací k množině 191 dokumentu, které se vztahují k „employee benefits“. Nechá záznamy analyzovat a to ve třech směrech.

  1. Které časopisy (dokumenty obecně) se tímto tématem zabývaly nejčastěji? Ve výsledcích K. vidí, že to jsou zejména tyto Skenování v knihovně EMPLOYEE RELATIONS LAW JOURNAL; MONTHLY LABOR REVIEW a SOCIAL SECURITY BULLETIN.

    K. se pro zajímavost také podívá, jaké články se v EMPLOYEE RELATIONS LAW JOURNAL vyskytují Skenování v knihovně. Oči ho neklamou, ocitá se oběma nohama v pravém informačním ráji.

  2. Do jaké oblasti (Subject Category) jsou obvykle dokumenty o „employee benefits“ obvykle zařazovány? K vidí, že to je nejčastěji oblast Industrial Relations & Labor Skenování v knihovně A konečně …
  3. Kteří autoři se v souvislosti s „employee benefits“ vyskytují nejčastěji? Vidí, že je to osoba jménem BIXBY AK se 12 záznamy Skenování v knihovně.

SCOPUS

V poslední době vyrostl databázi Web of Science velice silný protivník. Jmenuje se SCOPUS Skenování v knihovně a oproti WOS se k jeho přednostem počítá zejména evropský původ a nikoli tak výlučná orientace na anglicky psané dokumenty; všechny články zařazené do DB SCOPUS však musí mít alespoň anglický abstrakt. Podle dostupných informací by také SCOPUS měl mít větší objem sledovaných časopisů a to cca 15 tisíc oproti 6 tisícům ve WOS. Ve SCOPUS také najdeme větší podíl českých časopisů, který představuje zhruba 160 titulů zatímco WOS jich monitoruje méně než 30.

← předchozí část | následující část →

nahoru | o úroveň výš |

Poslední aktualizace:11. říjen 2010 08:51
Správce stránky:Nekuda Jaroslav
Počet přístupů:
Naposledy čteno do cache:
Permanentní URL:http://www.econ.muni.cz/t449/