• Obecné informace a kontakty

• Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky
  • Vymezení činnosti a výstupů
    • Základní vymezení předmětu výzkumné činnosti
    • Specifika předmětu výzkumné činnosti – kvalitativní faktory
    • Specifikum konkurenční schopnosti
    • Aspekt komplexních metodických přístupů
    • Cíle výzkumu
    • Výstupy a jejich uplatnění
    • Zaměření výzkumu CVKS na ESF MU
  • Publikační činnost a výsledky
  • Subjekty podílející se na činnosti výzkumného centra
  • Pracovníci výzkumného centra
  • Rada výzkumného centra
  • Kontaktní informace
  • Empirické šetření konkurenceschopnosti podniků

• Financování vědy a výzkumu

• Granty

• Ediční činnost

• Publikace

• Odborné semináře

• Akademická kvalifikace

• MUES

• Vědecké časopisy vydávané ESF MU

• Odkazy na mezinárodní akce

Zaměření výzkumu CVKS na ESF MU

V rámci projektu Centrum výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky se ESF MU zabývá vědeckovýzkumnými aktivitami komponenty Růstová výkonnost a stabilita, které jsou zaměřeny do dvou stěžejních oblastí. V oblasti makroekonomie se sekce zabývá identifikací faktorů hospodářského růstu, jak na nabídkové, tak na poptávkové straně. Růst výstupu je dekomponován na příspěvky jednotlivých výrobních faktorů. V mezinárodním srovnání je analyzován vliv technologického pokroku. Na poptávkové straně je výzkum zaměřen na makroekonomické veličiny ovlivňující soukromou spotřebu, disponibilní důchod, míru úspor domácností, spotřebitelské ceny apod. Analýza sleduje strukturu i dynamiku veličin v mezinárodním srovnání.
Těžiště komponenty spočívá ve zkoumání monetární politiky a jejího vlivu na malou otevřenou, inflačně cílenou ekonomiku. Je analyzováno optimální chování centrální banky představované variantními monetárními pravidly, včetně jejich výběru a testování robustnosti. Dalším předmětem výzkumu je vliv vnějších šoků na růst a stabilitu ekonomiky, identifikace možných zdrojů makroekonomické nestability a možností centrální banky při stabilizaci výstupu a inflace a v neposlední řadě také vliv zvolené monetární politiky a inflačního cílení na ekonomický růst. Předmětem výzkumných aktivit je rovněž význam a pojetí monetární ekonomie a monetární politiky v rámci rozšířené EU a chystaného přijetí Eura (režim ERM 2). Z tohoto hlediska jde zejména o správné propojení makroekonomických cílů monetární a fiskální politiky.

Zaměření výzkumu Institucionální kvality v rámci vychází ze schváleného projektu a zahrnuje jak kvalitu správy z rozličných úrovní obecnějších pojmů „governance“ a „corporate governance“ , tak i kvalitu podnikového prostředí v porovnání zemí EU-25 se zřetelem na situaci v České republice. V oblasti governance se jedná zejména o oblasti demokracie a politické stability se zaměřením na dílčí aspekty typologie politických systémů a možnosti a cesty dosahování konsensu, na vliv zájmových skupin, lobby a na podmínky pro fungování občanské společnosti. Oblast governace zahrnuje rovněž otázky vývoje a fungování vládních organizací včetně problematiky byrokracie a institucionálních změn. V oblasti corporate governance jde o hodnocení výkonnosti vlády s ohledem na vytváření transparentního a funkčního podnikatelského prostředí a o její vliv na obecnou míru regulace ve společnosti, zvláště se zaměřením na ekonomické regulace ( cenová regulace, regulace na trhu práce a regulace finančních institucí). Nedílnou součástí je i analýza specifických vlastnických struktur vzešlých z procesu transformace a jejich vliv na fungování firem v národním a nadnárodním prostředí. Nízká kvalita veřejné správa vytváří prostor pro korupční jednání, jehož analýza rovněž spadá do této oblasti. Nedílnou součástí je i analýza a hodnocení kvality právního řádu včetně ochrany vlastnických práv a vytváření legislativního rámce pro podnikání. V této oblasti se hodnocení kvality správy prolíná s kvalitou firemního prostředí, jehož analýza se zaměřuje nejen na vnější překážky kladené podnikání a podnikatelskému objevování, ale i na vnitřní aspekty vztahu výkonnosti a institucionální kvality firem. Takto shrnutá témata tvoří základní páteř zaměření výzkumu institucionální kvality a jsou jen povinnou částí pro formulování výzkumných cílů.

Problematika výzkumu komponenty Inovační výkonnost se člení do tří hlavních oblastí (subkomponent). První subkomponenta je zaměřena na podnikovou sféru, a to ve smyslu chápání podniku jako základní jednotky předmětného zájmu. Důraz je kladen na komplexní pohled na podnik a v něm probíhající inovační procesy. Ve vztahu podniku vůči vnějšímu prostředí se výzkum orientuje na analýzu relevantních trendů nastupující postindustriální společnosti, obrážející se v předmětné oblasti zejména ve zvyšující se kvalitě, technické náročnosti a ekologičnosti výrobků, v jejich individualizaci dle přání zákazníků, v rozšiřujícím se podílu služeb a zejména pak v nástupu a rychlém rozšiřování informačních technologií a rovněž vzniku služeb zcela nové povahy. Druhá subkomponenta zaměřuje pozornost na problematiku regionálně-ekonomickou. V rámci této problematiky se soustřeďuje na tři vzájemně navazující tématické okruhy. První tématický okruh se týká regionální kvality podnikatelského prostředí a inovačního potenciálu podniků. Druhý tématický okruh je orientován na strukturální aspekty a funkční projevy územní dělby práce a inovačního potenciálu regionů. Třetí tématický okruh je věnován problematice přímé a nepřímé podpory zvyšování konkurenceschopnosti, s důrazem na stimulaci inovační výkonnosti. Třetí subkomponenta se zabývá problematikou legislativních, iniciačních a regulačních aktivit týkajících se veřejné podpory rozvoje inovací v České republice, včetně zohlednění regionálních hledisek a posouzením role neziskových organizací s hlavním zaměřením na podnikatelské komory.

nahoru | o úroveň výš |