Masarykova univerzita –
Ekonomicko-správní fakulta
Specifikum konkurenční schopnosti
Druhým a souvisejícím aspektem novosti přístupu centra je zohlednění specifik konkurenční schopnosti české ekonomiky ve vztahu ke klíčovým kvalitativním faktorům jejího rozvoje a ve vztahu k vykazované růstové výkonnosti a makroekonomické stabilitě. Důraz kladený na kvalitativní faktory odráží skutečnost, že dlouhodobě nízká růstová výkonnost české ekonomiky je připisována zejména nízkému růstu souhrnné produktivity, čemuž odpovídají i nízké odhady růstu potenciálního produktu. Právě úloha kvalitativních faktorů je považována za rozhodující při zvyšování souhrnné produktivity.
V případě institucionální kvality podnikového prostředí je problémem především korupční chování a nízká kvalita veřejné správy a politického procesu, zejména z hlediska nesystémovosti uplatňovaných přístupů, krátkodobosti hospodářskopolitických strategií a nedostatečného zohlednění dopadů dílčích opatření na rozhodování ekonomických subjektů. Podnikové prostředí se tak vyznačuje nestabilitou a netransparentností, které ztěžují podmínky pro dlouhodobě zaměřená investiční rozhodnutí. Nízká kvalita podnikového prostředí současně zvyšuje náklady ekonomických aktivit pro individuální subjekty (a ekonomické ztráty pro stát) a snižuje efektivnost využití dostupných zdrojů. Dlouhodoběji a strukturně založený problém spočívá ve vytváření prostředí důvěry, které umožní navazovat produktivní vztahy mezi podnikatelskou, finanční a výzkumnou komunitou a současně uplatňovat kooperační vztahy v podmínkách konkurenčních a inovačně orientovaných trhů. V případě inovační výkonnosti představuje problém samotná nízká úroveň vlastních inovačních schopností a kvalitativní náročnosti ekonomických aktivit a dále přetrvávající deformace struktury a výkonnosti národního inovačního systému (zejména izolovanost jeho klíčových sektorů). Velkou otázkou dalšího vývoje bude schopnost domácího faktorového vybavení nabídnout specifická aktiva pro rozvoj znalostně náročných aktivit a pro využití potenciálu technologického transferu přímých zahraničních investic. Dosud zcela nezmapovaná je přitom kvalitativní náročnost služeb a její budoucí potenciál, zvláště ve světle nutně klesající zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu. V případě kvality lidských zdrojů je za zvláště naléhavý aspekt nutno považovat vedle rostoucího rozsahu počátečního vzdělávání na terciární úrovni (zejména v případě kratších programů) také schopnost přizpůsobování měnícím se kvalifikačním nárokům v průběhu profesního života, tj. rozvoj nových forem a zvýšení intenzity dalšího vzdělávání v rámci celoživotního učení. Z hlediska nabídky vysokých kvalifikací je potom otázkou schopnost koncepční podpory rozvoje talentů a využití výzkumného potenciálu pracovníků a studentů vysokých škol a dále schopnost rozvoje intenzivních vazeb mezi sektorem vyššího školství a podnikovou sférou v rámci národního inovačního systému a regionálních infrastruktur pro podporu inovací.
Průřezově ve vztahu k hospodářsko politické podpoře rozvoje konkurenční schopnosti nabývá na významu tvorba tzv. třetí generace politik, které jsou založeny na komplexním přístupu překonávajícím tradiční rezortní pojetí, a dále tvorba nových pobídkových mechanismů, které jsou primárně založeny na nepřímých nástrojích podporujících aktivní přístup samotných ekonomických subjektů (namísto jejich pasivní úlohy v systému přímé státní podpory). Důraz je přitom oprávněně kladen na zohlednění dosažené ekonomické úrovně a úrovně institucionálního prostředí při koncipování a implementaci podpůrných opatření. Absence tohoto zohlednění nutně vede k nízké účinnosti realizovaných opatření a neefektivnímu vynakládání veřejných zdrojů.
nahoru |
o úroveň výš |
| Poslední aktualizace: | 9. červenec 2007 07:51 |
|---|---|
| Správce stránky: | Pravdová Lydie |
| Permanentní URL: | http://www.econ.muni.cz/t231/ |