Velké nadnárodní společnosti jsou jedním ze základních fenoménů soudobého světa. Jsou nositelem ekonomické síly, jsou vysoce produktivní, jsou zdrojem nejen ekonomického růstu, ale i společenského pokroku. To je názor mnoha renomovaných odborníků, ale též nemalé části veřejnosti. Poukazuje se na tvorbu vysoké hodnoty pro zákazníky, na vytváření nových pracovních příležitostí v méně ekonomicky rozvinutých zemích, na péči o rozvoj pracovníků, na vysokou míru sociální a ekologické zodpovědnosti apod. Tento obraz o sobě systematicky vytvářejí i samotné nadnárodní společnosti, využívajíce přitom armády velmi dobře placených odborníků – tiskových mluvčích, reklamních a marketingových agentur, PR-expertů a dalších odborníků – s vědomím toho, že dobré jméno je jedním z nejdůležitějších faktorů jejich úspěchu.
Na druhé straně však řada sociálních myslitelů – kritiků současných společenských poměrů – spolu s četnými aktivistickými skupinami a rovněž tak zřetele hodná část veřejnosti, považuje nadnárodní společnosti za původce mnohého zla. Tito kritici monitorují a veřejně pranýřují vykořisťování levné pracovní síly včetně dětské práce v málo rozvinutých zemích, bezohledné čerpání přírodních zdrojů, devastaci přírodního a životního prostředí. Poukazují na nebezpečí plynoucí z mimořádně velké ekonomické síly těchto společností a z ní vyvěrající síly politické. Varují, že tyto principiálně i fakticky nedemokratické organizace, podřizující veškerou svoji činnost maximalizaci zisku vlastníků a příjmů jejich vrcholových manažerů, se stávají silnějšími, než vlády mnoha zemí. To by mohlo, dle těchto kritiků, vést k „vládě peněz“ a potlačení demokracie, a to v globálním rozměru.
Na jedné i druhé straně bychom našli řadu konkrétních příkladů i teoretických konstruktů argumentujících ve prospěch každého z těchto protichůdných názorů a ideologických postojů. Předložená publikace se nepřiklání k jedné ani druhé straně, není tedy ani oslavnou ódou ani příkrou kritikou nadnárodních společností. Nečiní si však ani ambice být rozhodčím mezi oběma polarizovanými názorovými skupinami. Tím méně si činí nároky plně vědecky, argumentačně podloženě a komplexně hodnotit vývoj nadnárodních společností, vývoj jejich vnitřních poměrů a jejich vlivu na ekonomiku, politiku a společnost jako celek. Nelze vyloučit, že k práci tohoto typu může řešitelský kolektiv v budoucnosti dospět, nicméně cesta k tak ambicióznímu cíli bude ještě nepochybně dlouhá. Zaměření výzkumu, jehož výsledky jsou v této publikaci zachyceny, je pochopitelně skromnější. Je vymezeno jako popis a analýza organizačních struktur a dalších souvisejících znaků nadnárodních společností působících v České republice.
V rámci tohoto zaměření se práce snaží zejména o hlubší pochopení toho, jak jsou velké nadnárodní společnosti, složené z desítek, stovek až tisíců podniků, dislokovaných v desítkách zemí a zaměstnávající desetitisíce až statisíce pracovníků organizovány a řízeny tak, aby úsilí všech těchto lidí směřovalo k naplňování společného poslání těchto společností. Na rozdíl od řízení uvnitř podniků – tradiční doméně managementu – kde je možno se opírat o dlouhodobě propracovávanou teorii, budování teorie řízení skupin podniků je teprve v počátcích. Existence tohoto bílého místa na mapě teorie managementu se stala pro náš řešitelský kolektiv výzvou, kterou nebylo možno nepřijmout. Stala se hlavním motivem našeho výzkumného snažení, jehož výsledky předložená publikace shrnuje.
BLAŽEK, Ladislav a kol. (ed.) Nadnárodní společnosti v české republice II. Kvalitativní a kvantitativní výzkum 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 349 s. ISBN 978–80–210–5677–0.
nahoru |
o úroveň výš |
| Poslední aktualizace: | 11. květen 2012 10:54 |
|---|---|
| Správce stránky: | Pravdová Lydie |
| Permanentní URL: | http://www.econ.muni.cz/t1211/ |