Masarykova univerzita –
Ekonomicko-správní fakulta
KONKURENCESCHOPNOST, RŮSTOVÁ VÝKONNOST A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY
Velmi stručně o publikaci
Aktuálním tématem posledních let je bezesporu problematika konkurenceschopnosti a postavení české ekonomiky v mezinárodním srovnání a bezpochyby také problematika globální hospodářské krize, snaha o nalezení jejích příčin a hledání vhodných nástrojů hospodářské politiky pro její překonání. Předkládaná monografie vydaná v rámci Centra výzkumu konkurenční schopnosti české ekonomiky (1M0524) na tyto otázky bezprostředně reaguje. Jim je následně podřízena struktura celého textu.
První kapitola monografie se zabývá vybranými aspekty konkurenceschopnosti české ekonomiky ve středoevropském regionu. Konkurenceschopnost je v našem pojetí vnímána jako schopnost dlouhodobého růstu ekonomiky. Faktory, které determinují dlouhodobý ekonomický růst, jsou proto i faktory konkurenceschopnosti ekonomiky. V našem pojetí jsme se zaměřili na některé aspekty, které jsou povětšinou spojeny s institucionálním nastavením ekonomického prostředí. Toto prostředí je většinou ekonomů vnímáno jako zásadní pro schopnost ekonomik dosahovat růstu. V konkrétní rovině se jednotliví autoři zabývali obecnými institucemi, zahraničním obchodem, fungováním trhu práce a migrací. Institucionální prostředí dlouhodobě determinuje schopnost ekonomik dosahovat ekonomického růstu. Pokud můžeme v dlouhodobém časovém horizontu sledovat konvergenci ekonomické úrovně zemí, pak bychom měli být schopni v relevantním období sledovat i konvergenci institucionálního prostředí. V předkládané publikaci je na středoevropské země aplikována teorie Bockstetta, Chanda a Puttermana (2002), která vysvětluje ekonomický růst tradicí státnosti jednotlivých zemí. Cílem bylo rozšířit původní model a zjistit, jak zařazení dalších zemí ovlivní celkové výsledky. Souvislosti ekonomického růstu a zahraničního obchodu hrají důležitou roli zvláště v malých otevřených ekonomikách, jako je právě česká ekonomika. Autoři dospívají k závěru, že zahraniční obchod působil na ekonomický růst pozitivně zejména v důsledku dovozu high-tech zařízení, která umožňovala ekonomickou konvergenci. Vnitřní migrace je významným faktorem přispívajícím k efektivnějšímu využívání výrobního faktoru práce, jenž jako takový potom hraje významnou roli i v hospodářském růstu. K analýze vnitřní migrace je použit gravitační model. Cílem bylo zjistit, zda nejčastěji uváděné faktory ekonomické migrace mohou vysvětlit migrační toky mezi kraji ČR. Významným aspektem konkurenceschopnosti na trhu práce je otázka, jakým způsobem imigrace zahraničních pracovníků ovlivňuje postavení pracovníků domácích. K analýze byla využita metoda prostorových korelací, která identifikovala, že pracovní aktivity cizinců na českém pracovním trhu nemají z hlediska domácích pracovníků negativní dopad.
Hospodářský pokles se nevyhnul ani české ekonomice, a tak je druhá kapitola věnována problémům růstové výkonnosti a stability ekonomiky České republiky, a to právě zejména s ohledem na analýzu dopadů hospodářské krize z konce roku 2008. Analýzu růstové výkonnosti a stability české ekonomiky je možno provádět z různých pohledů. V této kapitole nabídneme podrobnější rozbor čtyř oblastí, které mají přímou souvislost s příčinami a dopady hospodářské krize. První oblastí jsou finanční frikce a jejich význam pro vývoj české ekonomiky. Druhou oblast představuje analýza asymetrických šoků mezi českou ekonomikou a ekonomikou Eurozóny a vzájemné vazby monetárních politik těchto ekonomik. Třetí oblast je reprezentována zkoumáním strukturálních charakteristik trhu práce a dynamice vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v posledních patnácti letech. Poslední oblastí je pak analýza strukturálních změn v rovině homogenity pozorovaných dat.
Závěrečná třetí kapitola předkládá pohled na Českou republiku jakožto zemi, jež usiluje o to, stát se znalostní ekonomikou. Pro hodnocení znalostí existuje několik ustálených metodických postupů, přičemž jedním z nich je hodnocení Světové banky založené na konstrukci Znalostního indexu a Indexu znalostní ekonomiky. Z pohledu tohoto hodnocení patří ČR v rámci zemí EU27 mezi průměrné, udržuje si přední postavení mezi zeměmi CE10. Za pozitivní je však třeba považovat skutečnost, že své postavení v čase vylepšuje. Další možnosti, jak nahlížet na hodnocení parametrů znalostní ekonomiky, nabízejí různé statistické databáze. Dílčí ukazatele lze seskupit do čtyř skupin, kterými jsou vzdělávání, výzkum a vývoj, inovace, informační a komunikační technologie. Pozice ČR je obdobná jako při hodnocení Světové banky, na regionální úrovni se pak dle očekávání potvrzuje výrazná dominance Hlavního města Praha, které je ve většině indikátorů následováno Jihomoravským krajem, a to především díky výraznému postavení města Brna. Další kraje pak následují vždy s odstupem. V současnosti hraje významnou roli též podpora znalostní ekonomiky ze zdrojů Evropské unie, a to především podpora vzdělávání a zejména výzkumu a vývoje, který je klíčovým předpokladem kvalitativního růstu založeného na rozvoji inovací. V rámci této podpory je v českých regionech realizována celá řada infrastrukturních i jiných projektů, s nimiž se pojí značná budoucí očekávání. V této souvislosti je však třeba dodat, že ČR postrádá systémově provázanou a současně dostatečně flexibilní koncepci regionálního rozvoje, která by znamenala efektivnější využívání zdrojů regionální politiky ve smyslu výraznějšího zohlednění regionálních rozdílů. Návrh takové dlouhodobé koncepce pak celý text uzavírá.
Bibliografický záznam publikace
SLANÝ, Antonín a kol. (ed.). Konkurenceschopnost, růstová výkonnost a stabilita české ekonomiky. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 181 s.ISBN 978–80–210–5656–5.
Odkazy
nahoru |
o úroveň výš |
| Poslední aktualizace: | 8. únor 2012 14:27 |
|---|---|
| Správce stránky: | Pravdová Lydie |
| Permanentní URL: | http://www.econ.muni.cz/t1210/ |