Masarykova univerzita –
Ekonomicko-správní fakulta
Konkurenceschopnost ekonomiky 2008
Velmi stručně o publikaci
Publikace vznikla s podporou projektu MŠMT výzkumná centra 1M0524 a odpovídá plánovaným výstupům pro rok 2008. Publikace je rozdělena do tří základních kapitol, ve kterých je provedena základní analýza konkurenceschopnosti deseti zeměmi (10CE), které v nedávné době vstoupily do Evropské unie. Jedná se o následující země Česko (ČR), Slovensko (SR), Polsko (PO), Maďarsko (MA), Slovinsko (SL), Estonsko (ES), Lotyšsko (LO), Litvu (LI), Rumunsko (RU) a Bulharsko (BU). Práce tak svým obsahem navazuje na předcházející monografi e z roku 2006 (Konkurenceschopnost české ekonomiky – vývojové trendy) a z roku 2007 (Faktory konkurenceschopnosti – komparace zemí V/4).
V první kapitole je konkurenceschopnost pojata jako schopnost ekonomiky dosahovat dlouhodobého hospodářského růstu. Celý koncept je rozdělen do tří oblastí – první dvě tvoří extenzivní faktory růstu a jednotliví autoři se zabývají determinanty na trhu práce a na trhu kapitálu; a ve třetí je potom věnován prostor vybraným faktorům intenzivního ekonomického růstu. V konkrétní rovině se jednotliví autoři v případě první podkapitoly zaměřili na fungování trhu práce, sociální politiku a její vliv trhy práce, demografi cké faktory a migraci. Ve druhé podkapitole je analyzováno fungování bank a kapitálových trhů, dopady fi skální a monetární politiky na objem kapitálu a také dopady kapitálových přesunů. Třetí závěrečná podkapitola je zaměřena na faktory ovlivňující intenzivní složku ekonomického růstu – tj. politickou situaci, regulace, strukturální politiku a zahraniční obchod. Z časového hlediska je výchozím bodem pro analýzu konec období plánovaném ekonomiky. Následně je zkoumán vývoj v daných oblastech až do roku 2007.
Druhá kapitola prohlubuje naše poznatky týkající se růstové výkonnosti a zejména stability české ekonomiky. Významnými indikátory monetární stability jsou mezera výstupu a mezera nezaměstnanosti. Oba tyto indikátory jsou založeny na rozdílnosti pozorovatelných veličin (výstup ekonomiky resp. nezaměstnanosti) a jejich nepozorovatelných rovnovážných protějšků (potenciální produkt resp. NAIRU). K jejich modelování je možno přistupovat na základě různých modelových konceptů a technik. Námi využívané alternativní modelové koncepty vedou k závěru o hysterezním charakteru nezaměstnanosti a dlouhodobé udržitelnosti aktuálních temp růstu. Nebezpečí dlouhodobé monetární nestability ze strany trhu práce nehrozí. Stabilizační politika centrální banky musí ve svém rozhodování brát do úvahy charakter ekonomiky. Důležitým faktorem je v tomto kontextu rigidita mezd a cen. Efektivní monetární politika si tedy musí být zcela jasně vědoma toho, zdali jsou tyto rigidity v ekonomice přítomny, a pokud ano, která z výše zmíněných typů rigidit je dominantnější. Na základě modelové identifi kace byla prokázána zřetelně vyšší rigidita mezd než cen, a to jak na základě odhadu délky mzdových kontraktů, tak z citlivostní analýzy modelů. Analýzou stabilizační role centrální banky v průběhu posledního desetiletí bylo rovněž empiricky potvrzeno, že Česká národní banka klade ve svém rozhodování nejvyššíváhu stabilitě infl ace, což je zřetelným důkazem a potvrzením toho, že vysoká tempa růstu posledních let nejsou výsledkem expanzivní monetární politiky, ale jsou skutečným odrazem reálné síly české ekonomiky, neboť nejsou doprovázena nežádoucími infl ačními tlaky.
Třetí kapitola je logicky rozčleněna do tří částí. První část se zabývá politikou hospodářské a sociální soudržnosti (tzv. Kohezní politika) v zemích 10CE. Hlavním cílem politiky je zmenšování ekonomických a sociálních nerovností mezi regiony. Jsou popsány současné trendy v regionální politice a základní principy politiky HSS. Pozornost je věnována také programovým cílům politiky pro programovací období 2000–2006 a 2007–2013. Následně je prezentována aplikace politiky ve státech 10CE. U každé země je uveden stručný přehled všech operačních programů, které příslušná země využívá pro čerpání evropských prostředků. Větší pozornost je pak věnována programům, které jsou realizovány na území tzv. cíle Konvergence. U jednotlivých programů je zdůrazněno, které aktivity z nich lze podporovat, kolik je na ně vymezeno finančních prostředků a jaký je jejich podíl na celkovém rozpočtu určeného pro danou zemi v období 2007–2013. Ve druhé části kapitoly je realizována socioekonomická analýza regionů na úrovni NUTS 2. Do analýzy bylo zahrnuto 18 ukazatelů, které podrobně charakterizují ekonomickou situaci ve všech 53 regionech, které v rámci deseti zkoumaných zemí existují. Hodnoty jednotlivých ukazatelů jsou porovnávány nejen s průměrem 10CE, ale též s průměrnými hodnotami za EU15 a EU27, což vhodně dokresluje reálnou pozici hodnocených regionů. Analýza je doplněna o řadu kartogramů, které znázorňují seskupení regionů do intervalů založených na průměru a směrodatné odchylce. Analýza je uzavřena regionální syntézou rozvojového potenciálu. Syntéza tedy představuje třetí část této kapitoly. Regiony jsou rozděleny do čtyř skupin dle rozvojového potenciálu, který je vymezen jako agregace hodnot vybraných komponent předchozí analýzy. Naznačena je vazba mezi potenciálem regionů, jejich ekonomickou úrovní a v neposlední řadě též integrační pozicí v rámci politiky HSS.
Bibliografický záznam publikace
Slaný, Antonín a kol.:
Konkurenceschopnost ekonomiky (komparace zemí 10CE)
1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2008
403 stran, ISBN 978–80–210–4725–9
Odkazy
- stáhnout publikaci (asi 8,3 MB) [pdf]
nahoru |
o úroveň výš |
| Poslední aktualizace: | 6. květen 2009 12:43 |
|---|---|
| Správce stránky: | Slezák Jan |
| Permanentní URL: | http://www.econ.muni.cz/t769/ |