Publikace vznikla s podporou projektu MŠMT výzkumná centra 1M0524 a odpovídá plánovaným výstupům pro rok 2007. Publikace je rozdělena do tří základních kapitol, ve kterých je provedena základní analýza faktorů konkurenceschopnosti v komparaci ČR se zeměmi Vyšehradské čtyřky.
V první kapitole (Faktory konkurenceschopnosti) se autoři věnují problematice faktorů konkurenceschopnosti národních ekonomik. Odpovídají na takové otázky, jako jsou například: Co je příčinou tohoto vývoje a jaké faktory determinují rozdíly jednotlivých zemí v tempech hospodářského růstu? Co může hospodářská politika udělat pro to, aby zvýšila tempo hospodářského růstu? Přístupů k analýze faktorů dlouhodobého ekonomickému růstu je celá řada. V souladu s ekonomickou teorií autoři vychází z členění faktorů působících na ekonomický růst do tří skupin – podle toho, zda ovlivňují akumulaci lidského kapitálu, akumulaci fyzického kapitálu nebo celkovou produktivitu výrobních faktorů. Výchozím bodem je analýza situace na konci 80. let a následně je chronologicky zkoumán vývoj dané oblasti až do současnosti.
Kapitola druhá (Růstová výkonnost a stabilita) je věnována problémům růstové výkonnosti a stability ekonomik zemí Visegrádské čtyřky s důrazem na odlišnosti jejich vývoje a na identifi kaci jejich příčin. Jsou zde shrnuty výsledky analýz nejistoty vybraných makroekonomických dat analyzovaných zemí. Pozornost je věnována monetárnímu makroekonomickému „cash-in -advance" DSGE modelu. Model je odhadnut na reálných datech ekonomik zkoumaných zemí a Eurozóny pomocí Markov Chain Metropolis -Hastingsova algoritmu. Na základě výsledků odhadu parametrů je provedena jejich věcná ekonomická interpretace. V neposlední řadě jsou vzájemně porovnány charakteristické vlastnosti zkoumaných ekonomik představovaných ověřenými modely. Následuje pak kvantifi – kace růstu souhrnné produktivity faktorů (SPF) pomocí duálního přístupu k růstovému účetnictví. I když se ekonomiky zemí Visegrádu zdají být velmi podobné, výsledky ukazují, že ekonomický růst pramení z různých zdrojů. SPF a technologie je hlavní příčinou růstu v České republice, naopak v Polsku a Slovensku hraje důležitější roli akumulace výrobních faktorů. Maďarsko je pak zemí, ve které jsou zdroje růstu ekonomiky rozděleny rovnoměrně. Závěr kapitoly tvoří identifi kace strukturálních změn kauzálních relací ekonomiky prostřednictvím odhadu vývoje časově proměnných parametrů.
Třetí kapitola (Inovační výkonnost a konkurenceschopnost) vychází z toho, že konkurenceschopnost je logicky spojována s tvorbou inovací, které jsou považovány za rozhodující předpoklad pro získání konkurenční výhody. S nástupem fenoménu znalostní ekonomiky roste poptávka i po odpovídajících analýzách orientovaných na národní a regionální úroveň. Proto je v této publikaci věnován prostor regionální úrovni hodnocení konkurenceschopnosti. Hodnocení regionální konkurenceschopnosti na základě pozičních, strukturálních a institucionálních analýz nepochybně představuje významný zdroj informací jak z pohledu tvorby rozvojových plánů fi rem, tak zejména z pohledu tvorby regionálních a hospodářských politik.
Slaný, Antonín a kol.:
Faktory konkurenceschopnosti: (komparace zemí V-4)
1. vydání, Brno: Masarykova univerzita, 2007
277 stran, ISBN 978–80–210–4455–5
nahoru |
o úroveň výš |
| Poslední aktualizace: | 6. květen 2009 12:40 |
|---|---|
| Správce stránky: | Slezák Jan |
| Permanentní URL: | http://www.econ.muni.cz/t491/ |